Paroubek slíbil miliardy. Není to reálné, tvrdí odpůrci
V předvolebním guláši plavou pro český sport zlaté nugety. Boj o voliče politiky probral, aby si všimli, že českému sportu dlouhodobě scházejí peníze. Sociální demokrat Jiří Paroubek dokonce nasliboval miliardy. Političtí konkurenti ale jeho plány považují za nereálné.
Z kritické situace českého sportu, který úpí kvůli splátkám pražské O2 Areny a dlouhodobému nezájmu vrcholných představitelů země, je těsně před volbami atraktivní politické téma.
| Roman Kumpošt, KDU-ČSL |
| „Již loni na podzim jsme navrhli řešení, jak pomoci podfinancovanému sportu – vytvoření instituce představující efektivnější zastřešení sportu, než je dnešní ministerstvo školství, zvýšení objemu státních prostředků do sportu a přijetí loterijního zákona s povinnými odvody loterijních společností do sportu.“ |
Šéf ČSSD Jiří Paroubek se nechal vidět s rychlobruslařkou Martinou Sáblíkovou i fotbalovým bossem Ivanem Haškem a chce nárůst státní podpory sportu z bídných 0,11 na 0,3 procenta HDP. To by znamenalo přísun přibližně šesti miliard korun ročně pro sport navíc.
„S takovým příslibem se nedá soupeřit. Otázka je, jestli je to reálné,“ řekl Jan Vitula z TOP 09. „Co navrhuje ČSSD, je sice hezké, ale patří to do série slibů na billboardech. Co slíbí, vám nikdy nesplní. Nebudou na to mít peníze.“
Od roku 1989 státní podpora sportu dlouhodobě klesá. Podle loňské analýzy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydává na sport ze zemí Evropské unie méně peněz na jednoho obyvatele než Česko jen Bulharsko a Malta. Rok 2009 byl pak zřejmě pro český sport historickým minimem.
„Ještě doplňujeme statistiky, ale minulý rok byl úplně katastrofický,“ řekl Jiří Kejval, ekonomický místopředseda Českého olympijského výboru.
Vloni sebral tehdejší ministr školství Ondřej Liška sportu 300 milionů korun. V posledních letech navíc hospodaření svazů zatěžují splátky pražské O2 Areny. Za to, že klesají příspěvky od sázkové společnosti Sazka, ale může do značné části rozhodnutí politiků odebrat Sazce vratky daně z přidané hodnoty. Tím sportovní prostředí přichází ročně o stovky milionů korun.
| Jan Vitula, TOP 09 |
| „Přijde mi vtipné vytažení sportu pod úřad vlády. To je typický příznak diktatur, že se chlubí sportem a vytahují sport pod řízení velikánů dějin. Když ČSSD něco slibuje, je třeba říct, kde na to vezmeme. Obávám se, že to neříká. Financování sportu je dlouhodobě založeno na tom, že se svazům věnoval majetek.“ |
Svazy přežívají na hraně. Tenisový svaz měl například od Sazky za loňský rok obdržet čtyři a půl milionu korun, ve skutečnosti však dostal jen 1 315 400 Kč.
Paroubek chce peníze navíc získat díky povinným odvodům loterijních firem a také firem s obratem nad pět miliard korun. Plánuje také vytvoření Úřadu sportu, který by spadal do gesce předsedy vlády. Tenhle jeho nápad ale kritici přirovnávají k chování diktátorských režimů, kde je běžné, aby vládce na sport osobně dohlížel.
V Bělorusku je autoritářský prezident Alexandr Lukašenko například šéfem olympijského výboru a každému většímu podniku uložil povinně sponzorovat sportovní klub nebo zařízení. Masokombinát Belatmit před olympiádou v Pekingu slíbil běloruským zlatým medailistům naturálie – doživotní nárok na klobásy.
„Nevím, jestli jsou Paroubkovy nápady reálné. Reálné je třeba to, že každý větší podnik dostane povinně klub, aby ho sponzoroval, jako v Bělorusku. Druhá věc je, jestli je to správné,“ řekl Sportu ekonom Pavel Kohout.
Představitelé českého sportu jsou nicméně rádi, že se politici začali problematickou finanční situací zabývat. Přestože to znamená, že budoucnost sportu v Česku je rukojmím politického boje.
„Jsem rád, že je to téma,“ řekl Kejval. „Pokud se nevytvoří společenská poptávka a politici to nevezmou jako téma, nic se nezmění. Podařilo se nám vzbudit zájem politiků. Nejde jen o pana Paroubka.“
Na svých řešeních financování sportu pracují všechny velké demokratické strany. „Začali jsme se tím zabývat už loni na podzim,“ říká například Roman Kumpošt, liberecký volební lídr z KDU-ČSL.
| Co navrhuje ČSSD? |
| Jmenovat vládního zmocněnce pro sport, po vzniku nového kompetenčního zákona by sport spadal do gesce premiéra a vznikla by Rada vlády pro sport, poradní orgán premiéra, a Úřad pro sport + Sport by měl díky svému úřadu a přímé vazbě na předsedu vlády větší zastání a především vlastní rozpočtovou kapitolu, ze které by mu nikdo nemohl jen tak brát prostředky, jak to bylo doposud. V současné době je sport na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v pozadí, žádný odborný poradní orgán neexistuje. – V případě, že by byl premiérem někdo, kdo sportu nehoví, sportu by to mohlo uškodit. Hrozilo by, že by se peníze rozdělovaly zmatečně a neefektivně. Zvýšit státní podporu sportu ze současných 0,11 % HDP (asi 3,5 miliardy korun) na 0,3 % HDP (asi 9,5 miliardy korun) + Víc peněz pro sport je jednoznačně třeba. Svazy jsou zatížené splácením pražské arény, státní podpora stále klesá. Současný stav je neudržitelný, v přepočtu veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele je Česko pětadvacáté ze sedmadvaceti zemí. – Ztrojnásobit státní podporu? To se snadno řekne, ale hůř udělá. Otázka je, jestli sociální demokraté skutečně budou shánět přibližně šest miliard, o které jde, nebo budou jen prohlubovat schodek státního rozpočtu. Naposledy je v rozhazovačných návrzích nezastavilo, ani když se rozpočet dostal do rekordního dluhu. Peníze na sport získat prostřednictvím povinných odvodů loterijních společností a firem s obratem nad pět miliard korun + Někde se peníze vzít musí a loterijní společnosti, které vydělávají na sportu, jsou přirozenou možností. Jedno procento z daňového základu velkých firem s tržní dominancí by podle Paroubka přineslo minimálně miliardu korun. – Hrozilo by, že by postižené firmy zvedly ceny, což by u gigantů typu ČEZ mělo plošný dopad na obyvatele. Nelze vyloučit ani riziko daňových úniků. |
