Nevěřící Tomáš, to je biblická postava jednoho z apoštolů, jenž nechtěl uvěřit Kristovu zmrtvýchvstání. Český tenis má dva „věřící Tomáše“. Tomáš Berdych (23 let) se se svým novým koučem Tomášem Krupou (36 let) snaží od začátku roku vybudovat vítězný tým.
Oba věří, že ve stále ještě mladém českém supertalentu dřímá grandslamové vítězství i zářná budoucnost. A pracují na nových tricích, s jejichž pomocí se má talent převtělit v legendu.
Spojení Tomáš Berdych – Tomáš Krupa mohlo vzniknout již před lety. Jak to tenkrát bylo?
KRUPA: „V roce 2001 jsem přišel jako trenér do Prostějova do týmu Dana Trčky. V tom týmu byli Tom, Michal Tabara, Radek Štěpánek a Tomáš Cibulec. Dan Trčka ale po čtyřech měsících dostal nabídku trénovat Slovenku Nagyovou a skupina se rozpadla. Mohl jsem si tenkrát vzít Toma, nebo Radka s Michalem Tabarou dohromady. Zvolil jsem druhou možnost.“
Naštvalo vás tehdy Tomáši, že o vás nestál?
BERDYCH: „Nééé, jeho rozhodnutí jsem respektoval a nepřemýšlel jsem nad ním.“
Co jste si tenkrát myslel o Berdychově potenciálu?
KRUPA: „Byl jsem s ním na dvou menších turnajích. Jeho potenciál byl na první pohled obrovský. Člověk nemusí být velký odborník, aby tohle poznal.“
Tomáš Krupa strávil sedm let s Radkem Štěpánkem, najednou začne trénovat jeho českého rivala Tomáše Berdycha. Někdo by si mohl říct, že to je jako přestup trenérů mezi Spartou a Slavií. Jak se to bere v tenise?
BERDYCH: „Tohle je individuální sport, každý jede sám na sebe. Takhle se to u nás vůbec nebere. Podívejte se na další kluky, ti si mezi sebou taky točí trenéry a nikdo to nebere nějak zle. Řekl bych, že jsme taková velká rodina, kde se vztahy prostě promíchávají.“
Tomáš Berdych • Foto ČTK/AP
Když jste, Tomáši, ukončil spolupráci s Jaroslavem Navrátilem, hledal jste nejdříve trenéra v Česku a angažování zahraničního kouče jste bral jako poslední variantu. Proč?
BERDYCH: „Mít českého trenéra je ve všem jednodušší. Hlavně co se týká komunikace. Ne že by se člověk anglicky nedomluvil, ale s Čechem k sobě prostě máme blíž. Ale co si budeme povídat, u nás tolik trenérů na výběr není. Takže nemůžu vyloučit, že budu mít jednou zahraničního kouče. Ale teď jsem rád, že to dopadlo takhle.“
Je důležité, aby si byli tenista se svým trenérem sympatičtí? Musí fungovat symbióza nejen tenisově, ale i lidsky?
KRUPA: „Určitě. Vždyť s Tomášem trávím víc času než s manželkou. Bez toho, aniž bychom si rozuměli jako lidi, to nemůže vůbec fungovat. Já svou práci hodně prožívám a nemohl bych do ní chodit jen tak, abych si oddělal svoje a vypadnul. To není můj styl. Ti lidé si musí navzájem rozumět.“
BERDYCH: „Naprosto souhlasím. Nemůžete si vozit člověka jenom na práci, musíte být i kamarádi.“
Traduje se, že když Brad Gilbert trénoval Andy Murraye, nesedli si lidsky a museli jít od sebe.
KRUPA: „Říká se to. Prý měli nějaké roztržky.“
Vztah mezi tenistou a trenérem je hodně křehký a pro kouče často nevděčný, protože musí nařizovat věci a cepovat vlastně svého šéfa, který ho zaměstnává a platí.
KRUPA: „Je to tak. Ale tohle je o inteligenci lidí a respektu k sobě.“
Nemáte pak ale v sobě určitou brzdu? Než přijít o zaměstnání, raději nebudu věci hrotit a stáhnu se.
KRUPA: „V některých případech to tak možná je, ale dobrý trenér musí vědět, kdy může ustoupit a kdy nejdou dělat kompromisy.“
Tomáš Berdych s trenérem • Foto Jiří Jaroch
Jak to vnímáte vy, Tomáši?
BERDYCH: „Já bych to rozhodně neříkal tak stroze jako zaměstnanec a šéf. Když už si vyberete trenéra, věříte mu, chcete od něj pomoc a respektujete ho v tom, jaké rady dostáváte a jak on tu práci vede. Mě by ani nenapadlo přemýšlet nad tím, jestli toho po mě náhodou nechce moc. Vždyť všechno, co v tenise dělám, nedělám pro trenéra ani široké okolí, ale pro sebe.“
O vás se, Tomáši, říká, že jste až moc velký pohodář a potřeboval byste občas „nakopnout“, být vyhecovaný. Máte také ten pocit?
BERDYCH: „Může být, ale to je spíš na posouzení druhých.“
KRUPA: „Zatím Toma teprve poznávám, to ukáže čas. Sice jsme nezačali sezonu úplně famózně, ale nakonec jsem za to i rád. Sáhneme si oba na dno a poznáme se v kritických chvílích. Proto jsem s ním do Austrálie jel také jenom sám, nechali jsme kondičního trenéra Davida Vydru a fyzioterapeuta Martina Janouška doma. Chtěl jsem si to s Tomem prožít, abychom se co nejrychleji poznali a vytěžili z toho co nejvíc.“
Myslíte, že si jste povahově podobní? Na mě to tak působí.
KRUPA: „Může být. Jsme ze stejného kraje, narodili jsme se kousek od sebe. Oba jsme Valaši, já teda takový trošičku na kraji... (smích) Fakt spolu nemáme problém. Když je ticho, tak je ticho, ale ne takový to trapný. Když se mluví, mluví se v pohodě.“
BERDYCH: „Když nic jiného, tak jsme oba určitě dost přizpůsobiví. Nebude problém, že bychom si lezli na nervy.“
O vás se, Tomáši, říká, že rád vaříte. Už jste svému svěřenci něco uvařil?
KRUPA: „Tohle je spíš legenda. Kdysi jsem Radkovi (Štěpánkovi) uvařil dva obědy a z toho se udělalo, že rád vařím. Moje žena ráda vaří, já teda ne. Ale pozor, tady Tom vaří určitě víc než já a určitě to víc než já umí.“
Ale, povídejte...
BERDYCH: „No bábovku zvládnu, to se zase musím pochválit. Ne tu z prášku, ale poctivou. Ale zbytek je lepší nechat na Lucku (Šafářovou), to je hodně zdatná kuchařka.“
Pojďme k tenisu. Tomáš byl před dvěma lety řazený do jedné skupiny supertalentů jako Djokovič či Murray. Co mu teď do nich chybí?
KRUPA: „Třeba je to vyrovnaností celé sezony a velkých výsledků na grandslamových turnajích. To Tomovi pořád chybí. Byl jednou ve čtvrtfi nále, má hodně osmifi nále. Ale v podstatě mu chybí obrovský úspěch na grandslamu.“
Co postrádá tenisově?
KRUPA: „Potřebujeme zapracovat na kondici, na přechodu na síť a volejích. Aby byla hra agresivnější a variabilnější.“
Přijde mi, že po fyzické stránce tam určitě pokroky jsou. Pohyb, to je s vaší výškou vždy určitý handicap, ale v poslední době mi přijdete rychlejší.
BERDYCH: „Jestli to tak vypadá, jenom dobře. Snažím se na tom hodně pracovat, je to jeden z mých velkých cílů.“
Vám, kouči, přijde Tomáš rychlejší?
KRUPA: „Já doufám. Nemůžu posuzovat, co bylo, protože jsem Toma vždycky sledoval spíš jedním okem, ale doufám, že je naše práce vidět.“
Kde vidíte Tomášovu největší sílu?
KRUPA: „Určitě hra ze základní čáry. To je obrovský tlak.“
Kvůli němu byl Tomáš na začátku kariéry srovnáván s Ivanem Lendlem. Vy Lendla znáte z působení na Floridě, kde jste trénoval s Radkem Štěpánkem. Sedí tohle přirovnání?
KRUPA: „No říkal jsem si, že má stejné pohyby, když si upravuje tričko. (smích) Ale vážně, dobré podání, velký tlak z forhendu, to mají společné.“
To se dobře poslouchá, ne?
BERDYCH: „Určitě. Na jednu stranu je to hezký poslouchat, ještě lepší by ale bylo se přiblížit jeho výsledkům. To bych se teda nezlobil.“
Jaroslav Navrátil říkával, že Tomáše vidí v první pětce žebříčku. Kde ho vidíte vy?
KRUPA: „Já se snažím spíš koukat na práci, kterou spolu musíme dělat a nechci fakt řešit, jaký bude mít žebříček. Ten přijde potom s dobrými výsledky.“
Švýcarští novináři vyzvídali před utkáním s Wawrinkou, jak se mění Berdychova hra pod novým koučem. Když jsem jim pověděl, že pracujete na přechodech na síť, větší variabilitě podání a třeba projevování emocí na kurtu, smáli se a říkali: Takže druhý Štěpánek. Jak to tedy je?
KRUPA: „To se možná nabízí, ale je to jinak. Ostatní kluci už Tomášovu hru prokoukli a je důležitý, aby do svýho tenisu přidal nový prvky. Jasný je ale to, že Tomáš s Radkem jsou tak stylově rozdílní tenisté, že se nikdy nebudou podobat. Tom bude hrát vždycky spíš tenis ze základní čáry, odkud tlačí soupeře. Ale musí si chodit pro voleje a usnadňovat si body. Chci po něm i pestřejší hru, čopy, roztočené balony. Nejde, aby do toho jen furt dával ty svoje klaksony.“
Jaký je Tomáš tenisový žák? Jak je tvárný, učenlivý?
KRUPA: „V přípravě nebyl sebemenší problém. Neskutečně vnímal, co chci a dařilo se mu to dostávat do hry. Ale jedna věc je používat to v tréninku, ale druhá pak v zápase, kdy člověk nesmí moc přemýšlet a mít to všechno zautomatizované. To bude ještě chvíli trvat.“
V tenise už jste něco dokázal, vyhrál jste turnaje, dostal jste se do světové desítky. Je těžké přijímat nové věci a třeba riskovat, že to nemusí fungovat?
BERDYCH: „Jasně, někam se mi už podařilo dostat, ale pořád to nebylo to nejvyšší. Pořád si myslím, že by to šlo ještě líp a výš. Hledám cesty, jak toho dosáhnout. Rozhodně nejsem ten typ člověka, který by si řekl, že už byl devátý na žebříčku, teď je patnáctý, pět let se tam bude takhle plácat a bude spokojený. Se svým dosavadním stylem jsem byl devátý na světě, když se k němu přidá ještě něco navíc, mohlo by to být ještě lepší. Tomu věřím.“
To si myslí i hodně odborníků, kteří říkají, že máte rozhodně na víc. Cítíte ten tlak z okolí, abyste dostál své pověsti?
BERDYCH: „Já nikdy moc nepročítal, co o mně kdo píše. To mě nikdy nebralo.“
Tvrzení, že tenis je dnes extrémně vyrovnaný a rozhodují jen detaily, není pouhé klišé. To, na čem dnes oba pracujete, do sebe může najednou zapadnout a jít do takových dimenzí, že bude Tomáš hrát semifi nále, finále grandslamů. Myslíte si to také?
KRUPA: „Já tomu věřím.“ BERDYCH: „Kdyby tomu člověk nevěřil, bylo by něco špatně.“
A je tady i malá inspirace. Tomášova silová hra se skvělým servisem hodně připomíná Marata Safi na, který na Australian Open před čtyřmi lety vyhrál a zvítězil i na dalším betonovém grandslamu v New Yorku.
KRUPA: „Něco na tom je. Taky je velký, silný, má výbornou hru od základní čáry. Akorát že on je geroj a ty jenom Tomáš Berdych.“ (smích) BERDYCH: „To je fakt, já teda monokly nemám. (smích) A snad dlouho ještě žádný nebudou.“
Jeho dva grandslamové tituly a první místo na světě byste bral, ne?
BERDYCH: „Rozhodně. Snad na to mám ještě čas.“
Safi n se dostal na vrchol už před lety, v trochu jiné tenisové éře. Máte to dnes těžší?
KRUPA: „Je fakt, že tehdy ještě nebyl tenis tak silový, on ty kluky prostě utřískal. Dneska už to nejde.“ BERDYCH: „Fakt je potřeba přijít s něčím jiným, dalším. Na tom pracujeme.“ KRUPA: „A hlavně to chce proměňovat šance. Prohrajete 3:6, 4:6, vypadá to, že jste dostali hrozně na zadek, ale přitom to bylo jen o pár důležitých míčů.“
S psychickou labilitou snad není u Tomáše problém, jeho bilance v pětisetových zápasech i velké vítězné daviscupové bitvy mluví za vše.
KRUPA: „Jasně, Tom rozhodně není typ, který by se v důležitých momentech podělal. Ale já osobně bych si třeba představoval ještě větší procento využívání brejkbolů. To by mohlo být určitě lepší než teď. Ale to přijde a Tom bude vyhrávat zápasy snadněji.“
Stará pravda říká, že tenisový úspěch leží v hlavě. Snažíte se Tomášovi do ní vtloukat, jak moc tenis umí, aby si to uvědomil? Někdy působí až jako příliš velký realista.
KRUPA: „Snažím se mu vtloukat do hlavy, že tenis hrozně umí a aby si víc věřil. To máte pravdu.“
Vidíte v něm budoucího grandslamového vítěze?
KRUPA: „Za rok možná budeme chytřejší, ale já doufám, že v něm grandslamové vítězství je.“
