Štěpánek: Můžu na sebe být pyšný. Gratulací přišlo asi 150!
Během úvodního kola letošního Davis Cupu začínal po operaci páteře šlapat na rotopedu, ještě v Kazachstánu na 2. kolo nebyl zcela ve formě. Nakonec rok zakončil znovu jako hrdina. Tenista Radek Štěpánek na sebe je právem pyšný.
„Kdyby mi někdo na začátku roku řekl, že tady budu stát, mazlit se se salátovou mísou a budu mít trofej z US Open, tak bych mu nevěřil,“ přiznal zanedlouho 35letý veterán po návratu z Bělehradu.
O tom, že by po víkendové šichtě dopřál svému tělu důkladné lázně, nemůže být ani řeč. V úterý odlet na Floridu, v pátek nástup do tréninku – takový bude jeho program.
Říkáte tomu hlásit se do práce. Jak se vám do ní bude v pátek vstávat?
„Věřím, že to bude v klidném režimu. Na odpočinek mám krátkou dobu, ale vzhledem k tomu, že ve čtvrtek můj kondiční trenér nalétá na Floridu, ho uvidím zase v pracovním hodně brzo. V první fázi to bude taková řekněme aktivní dovolená.“
Nechtěl jste si ji vyprosit co nejméně aktivní?
„Prosit můžu, ale záleží, co je mi dovoleno. (smích) Na Floridu se těším. A víte jak. Jestli mám tenhle zápřah tři dny zvládat…“
Znamená to, že si umíte představit, že byste do Davis Cupu šel i příští rok naplno?
„Nedáte si pokoj a nedáte, odpovídali jsme na to už několikrát. Nechte nás odpočinout a všechno se včas dozvíte.“
Líbilo se vám přivítání fanoušky v Prostějově?
„Jedním slovem fantastické. Prožili jsme takové tenisové Nagano. Snili jsme o tom, dneska jsme to tedy zažili, a fanouškům bych za to chtěl poděkovat. Nejen těm, kteří přišli, ale i těm, kteří fandili u doma. Zasypávali můj telefon gratulacemi, je jich tam asi 150. Těžko jim teď budu odpovídat, takže tímto všem moc děkuju. Strašně moc se těším, až odletím na dovolenou.“
Ohlédnete-li se za celou sezonou, co v ní bylo nejtěžší?
„Kroků jsem musel v sezoně udělat spoustu, jak na dvorci, tak mimo dvorec. Každý z nich měl svůj důvod. Nejdůležitější bylo znova být zdravý. Vstát ze dna. Byl jsem sražen do kolen v době, kdy jsem hrál svůj možná nejlepší tenis, ale nevzdal jsem to nikdy a nevzdal jsem to ani tentokrát. Měl jsem štěstí, že jsem byl v ideálních rukou, byl jsem poctivý v rehabilitaci. To se mi vrátilo. Nemohl jsem tušit, zda moje hybnost bude zase stoprocentní, ale povedlo se to. O to víc, co se povedlo ve druhé polovině sezony, na sebe můžu být pyšný.“
Co bylo nejdůležitější v cestě za obhajobou Davis Cupu?
„Každý krok je strašně důležitý. Jedno kolo jsem neodehrál já, jedno Tomáš, kluci to zvládli. Každý zápas je těžký, jeden vytahovat nejde. Pokud ale mám… vždycky se říká, že nejtěžší je poslední krok, měli jsme proti sobě i ten nejtěžší tým. Poslední krok byl tedy nejdůležitější.“
