PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Přála by si co největší teplo a co nejrychlejší kurty i míče. Tohle však ranařkám na Roland Garros nikdy neplní. A tak musí Karolína Plíšková bojovat s tím, co má. Vstupní zápas na centrkurtu ale zvládla s přehledem, po rovné hodině přemohla Američanku Madison Brengleovou 6:2, 6:3. Její příští sokyní bude slovenská kvalifikantka Kristína Kučová, s níž má kladné skóre 2:0.
Za poslední rok Francouzi Chatrierův stadion celý zbořili a postavili nový. Jak se vám na něm hrálo?
„Přijde mi trochu větší, ale jinak žádná změna. Měla jsem kliku, že jsem se tam v sobotu dostala na trénink. Centr mi přijde i pomalejší, asi to dělají kvůli
Nadalovi
. Je tam hodně antuky. Ne že by se výměna vůbec nedala zabít, ale potřebujete o jeden dva údery víc. I na servisu je to znát. Stejné je to i na Suzanně (dvorec Suzanne Lenglenové, druhý největší v areálu). Tyhle dva kurty byly vždycky pomalejší, co si pamatuju, ale teď je to fakt o hodně.“
Takže jiné prostředí než v Římě, kde jste před týdnem triumfovala?
„Určitě. V Římě se hraje s dunlopy, to jsou rychlejší míče než ty zdejší. I počasí bylo trošku lepší. Jsem tu čtyři dny a zatím mi všechno přijde pomalé.“ (smích)
Z gruntu přestavěný areál se vám zamlouvá? Kolegové a kolegyně si pochvalují zvlášť tunely mezi velkými kurty, už se na ně nemusíte prodírat mezi lidmi.
„To je fajn, dřív jsme se tady tlačili s lidmi. Po letech tu udělali velkou změnu, centr je úplně nový. Je tu nové fitko, hodně změn se za rok událo. Mně se taky nejvíc líbí tunely, protože se ráda vyhnu tlačenicím. Na celém areálu ale zapracovali hodně, postavili nový kurt. Ač nemají moc prostoru, snaží se to tu zvětšit. Určitě to jde nahoru.“
Jak jde nahoru váš zdravotní stav? Před odletem jste hlásila, že po nemoci ještě nejste stoprocentní a klouby cítíte.
„Je to pořád stejný. A ne špatný. Takhle kdyby to vydrželo, hrát můžu, na kurtu mě to v ničem neomezuje. Zápěstí pořád cítím, ale to může trvat ještě dlouho. Asi v těle ještě zbytky nemoci jsou, ale bylo mi řečeno, že to odejde samo. I když se neví za jak dlouho.“
Utkání s Brengleovou jste zvládla s přehledem, neznervózněl vás však počáteční stav 0:2?
„No… (úsměv). Trochu nervóznější jsem tou dobou byla, ale jinak docela v klidu. Ne že bych se servisu soupeřky nějak bála. Věděla jsem, že když se uklidním a zkoncentruju, bude šancí hodně. A bylo. I když jsem si i já nějaká podání prohrála.“
V Paříži jste od středy. Jak jste se zabydlela v pronajatém domku kousek od areálu? Chodíte na tenis pěšky?
„Pěšky jsem ještě nebyla. Celý tým chodí, ale já jezdím autem. Přitom po svých je to možná rychlejší než autem, protože po cestě jedeme přes pár semaforů. Jinak dobrý. Domek je starší, ale máme spoustu místa, každý svůj pokoj, i zahradu. Dopoledne jsem na ní cvičila. Navíc je to super místo. Je odtamtud všude kousek do obchodů nebo restaurací okolo.“
Související články
