PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Konečně to přišlo a byl to velký bang. Pět let čekala Kateřina Siniaková, než se jí povede postoupit do osmifinále grandslamu. A při Roland Garros do něj vtrhla po největším výsledku kariéry. Prvně v životě udolala světovou jedničku, Japonce Naomi Ósakaové přeťala za pouhých 77 minut šňůru šestnácti grandslamových vítězství za sebou (6:4, 6:2). Jde o famózní úspěch tenistky, jež se skoro celý rok 2019 výsledkově trápí.
Když skončil míček v autu, zavýskla a otočila se v horkém sobotním odpoledni samým štěstím na patě, až jí zlatavé lokny zavlály ve vzduchu. Hotovo, konec, největší překvapení dosavadního průběhu Roland Garros bylo dokonáno. Třiadvacetiletá rodačka z Hradce Králové nakreslila srdíčko na objektiv kamery, přímo na kurtu dala interview Marion Bartoliové.
Co se nepodařilo Karolíně Plíškové s Petrou Kvitovou při Australian Open, svedla Kateřina Siniaková na antuce francouzského Open. Porazila Naomi Ósakaovou. Deblová jednička byla nad tu singlovou. Táta Dmitrij, někdejší boxer a aktuálně trenér na záskok, byl v sedmém nebi, ale emočně vyčerpaný. „Nezlobte se, musím se vydýchat,“ odmítl žádost o rozhovor.
Jeho dceři v hlavě šrotovalo, co se právě událo. Triumf označila za největší výsledek, nikoliv výkon, života. Po právu. Ósakaová ke svému pádu notně přispěla. 38 nevynucených chyb oproti 13 vítězky. V posledním gamu vyrobila rovnou čtyři. Co bylo japonské harakiri, to byla také česká radost.
Vítězka však favoritku také sama dostala, kam chtěla. V první sadě odvrátila všech sedm brejkbolů Ósakaové, japonskou favoritku znervózněla a obratně přispěla k tomu, aby se sama rozložila.
Kateřino, popište, jak vám hodinu po zápase je. Lítáte v oblacích?
„Dochází mi to pomalinku. Ale určitě jsem nadšená, chodí mi spousta zpráv. Je to neuvěřitelný pocit. Jsem šťastná, že jsem to dokázala. Dřív jsem jen mluvila o tom, že na něco takového mám. Teď se mi to povedlo. Je to moc krásné.“
Sama říkáte, že i ve dvouhře cílíte na první místo světa. Podpoří takový zážitek vaši víru?
„Určitě. Ženský tenis je teď hrozně otevřený, vyhrávat může kdokoli. Tenhle zážitek mě může nakopnout, že na to mám, že můžu být mezi top hráčkami. Doufám, že to nebude jednorázový výstřel, ale že se mi bude dařit dál.“
Je to největší výhra kariéry?
„Asi ano. Neříkám nejlepší výkon, ale největší výsledek. Jak mi tu všichni připomínají, světovou jedničku jsem ještě neporazila. A taky jsem se nikdy předtím nedostala do druhého týdne grandslamu. Až teď.“
Smázla jste dva úkoly najednou.
„Je fakt neuvěřitelný, že se to takhle sešlo. Ale neusnout na vavřínech a doufám, že se mi to podaří ještě potvrdit.“
Kdy jste v zápase ucítila, že by mohl být váš?
„Vyhraný set mi hodně pomohl, hned jsem měla navrch a víc se uvolnila. První set byl vyrovnaný, hodně jsem se bránila, ona mě tlačila. Pořád jsem ale věřila, že na to mám. Stejně, jako když jsem šla na kurt.“
Ze statistik zápasu vystupuje 38 nevynucených chyb Ósakaové. Pomohla vám hodně?
„Když jsem na kurt šla, tak bylo jasný, že ji agresivně nepřehraju. Máme jiný styl hry a ona je ta útočnější hráčka. Můj cíl byl dostat se do delších výměn. Buď ji donutit k chybě, nebo ji dostat do nekomfortní zóny. A to se mi podle mě povedlo.“
Duel se vyvíjel znamenitě, ale uvědomila jste si, že Ósakaová v Paříži obě úvodní kola otočila z 0:1 na sety?
„To mě ani nenapadlo. Byla jsem ponořená v zápase, který bylo těžké dohrát. Abych nemyslela na to, že je výhra tak blízko, snažila jsem se soustředit jen na další výměnu. Ta poslední byla nejtěžší. Je to velký úspěch. Znamená pro mě ještě víc kvůli tomu, že začátek sezony nebyl nic moc. Teď se mi konečně vše sešlo a ukazuju dobrý tenis.“
Se kterým si můžete v pondělním osmifinále troufat i na další střelkyni Madison Keysovou. Jste skoro stejně staré, znáte se?
„Z juniorů vůbec, ale ona je na okruhu už dlouho, takže ji znám. Je to další těžká soupeřka, velmi agresivní, velký servis. Myslím si, že do toho taky bude chodit. Možná to bude taková podobná hra.“
Již jste se dotkla dlouhých měsíců, kdy se vám letos nedařilo. Teprve poslední výhrou jste se dostala na vyrovnanou zápasovou bilanci 14:14. Bylo těžké v období krize udržet víru, že se vše obrátí?
„Ano, bylo to těžké období. Člověk věří tomu, že tenisu dává všechno, pořád trénuje na sto procent, jede svou rutinu. Největší oříšek byl, že jsem se cítila na kurtu dobře a výsledky nepřicházely. Bylo náročné neklesat na mysli. Ale pořád jsem věřila, že se to zlomí. O to větší radost teď mám.“
Už při turnaji v Praze dělal velkým dojem váš přístup, z výsledků jste se nehroutila. Jste od přírody pozitivní člověk?
„Ve skutečnosti moc pozitivní nejsem, jsem spíš takový pesimista. Ale mám kole sebe skvělé lidi a snažím se koukat na svět z té lepší stránky, i když při mé práci na kurtu jsem furt nespokojená a chtěla bych víc. Takže moc pozitivní člověk nejsem, ale mám kolem sebe pozitivní lidi. Když od nich máte takovou podporu, snaží se vám říct, že to nevadí, že jsem mladá, všechno to přijde, tak se to pak taky projeví.“
Takže jste spíš dobře koučovatelná…
„No, to nevím. Ale dokážu naslouchat, i když to tak někdy nevypadá.“
