Pokud bychom odečetli grandslamy, byla by Petra Kvitová jasnou volbou pro hráčku sezony na okruhu WTA. 5 titulů a 42 vyhraných utkání všude jinde než v Melbourne, Paříži a Londýně. Černou grandslamovou tečku na roku 2018 hodlá gumovat na poslední pokus – při US Open, kde má poslední roky nejlepší výsledky. Levé rameno, kvůli němuž skrečovala v New Havenu, je jen namožené, nemělo by být vážnějším problémem.
Až v neděli v pravé poledne ukončila Petra Kvitová svůj první trénink na US Open. Zahrála si při něm s Nizozemkou Kiki Bertensovou, šampionkou ze Cincinnati a jednou z favoritek posledního grandslamu sezony. „Pěkně nám to létalo, beton je rychlý tak akorát,“ prohlásila česká tenistka po hodince na dvorci číslo 7, která ji ujistila, že forma stále je.
Pak už spěchala do hotelu, aby se vyhnula davům, mezi kterými se prodírá v šatně či restauraci areálu ve Flushing Meadows. „Je tu docela hodně lidí, ale takové jsou začátky všech grandslamů. Snad to rychle opadne a bude to fajn,“ přála si světová pětka.
Stěžujete si na nával, ale pořadatelé vám zase udělali turnaj o něco hezčí. Za 600 milionů postavili nový kurt Louise Armstromga se zatahovací střechou, v hráčských prostorách přibyly kavárny i rozcvičovna.
„Nového Armstronga jsem viděla jen na fotkách, určitě je hezčí než ten loňský provizorní, to byla taková plechovka. Vážně se tu hodně snaží, vylepšili zázemí, postavili novou rozcvičovnu, která tady hodně chyběla. Dřív jsme se mačkali všichni v posilovně mezi stroji. Nová je i kavárna dole u vstupu a pak další v patře. Já to tady ale zatím jen rychle prošla, takže nevím o všem.“
Až do neděle jste dostala po náročném programu volno. Jak zareagovalo bolavé rameno na první trénink po pauze?
„Trénovalo se mi dobře, i když rameno ještě není úplně stoprocentní, musím na něm ještě s fyzioterapeutkou (Češkou Terezou Seifrovou, kterou Kvitová vozí na grandslamy – pozn. red.) pracovat. Je to spíš jen únava materiálu. Do úterý snad bude v pořádku. Určitě pomohlo, že nehraju už v pondělí.“
Do vstupního zápasu jste vyfasovala starou známou – Belgičanku Yaninu Wickmayerovou. Vzpomněla jste si na váš zdejší vzájemný zápas?
„Bohužel jo. To byl rok 2009?“
Ano.
„To už je dlouho, co? Prohrála jsem 5:7 ve třetím, hodně těsný zápas. Doufám, že teď to bude trošku jiný. Aspoň ten konec.“ (smích)
Osmifinálový zápas ale přišel po skvělé výhře nad tehdejší světovou jedničkou Dinarou Safinovou, turnaj se vám povedl.
„Jo, to je pravda. Je to ročník, který mi tady z US Open utkvěl v hlavě.“
Formu máte i nyní. Jak velkou radost vám udělalo tažení do semifinále na vůbec vašem nejhorším turnaji v Cincinnati?
„Velkou. Od prvního kola proti Sereně jsem tam hrála výborný tenis. Prohrané semifinále mrzelo, ale celkově byl ten turnaj super. Doufám, že mi to i pomůže třeba už tady. Nebyl to můj oblíbený turnaj, podmínky mi tam úplně nesedí. V den, kdy jsme hrály semifinále s Bertensovou, to byly úplně typické tamní podmínky – strašné vedro a vlhko. Navíc jsem byla vyčerpaná z předchozího čtvrtfinále s Mertensovou.“
Cítíte, že jak jste na tom lépe fyzicky, zvládáte takové podmínky líp?
„Myslím, že bych měla. Tím, že jsem na tom líp fyzicky, zvládám i líp zápasy v tom smyslu, že když mi míče z první rány nepadají, dokážu zvolnit a podržet výměnu. To mi hodně pomáhá. I když jsem na kurtu někdy moc dlouho, aspoň se vyhrává.“
Právě, letos hrajete skvělou sezonu až na jednu věc…
„...no, dobrý, no. A na jakou věc jako?“
To se nesmí říkat…
„Vždyť víte, že bych byla radši, kdyby se to pro mě na grandslamech změnilo, ale nepřidávám tomu velký význam. Mám dobrou sezonu už teď, tak dobrou jsem neměla hodně dlouho. Asi mě nerozhází, ať to tady dopadne, jak to dopadne. Co přijde, to přijde.“
Přistupujete k turnaji podle pařížských not – nic od sebe neočekáváte?
„Asi tak. Wimbledon byl jiný, tam je tlak vždycky větší. Tady může přijít den, že budu hrát hrozně a prohraju, ale to je tenis a v prvních kolech prohrává docela dost favoritek. Fakt od sebe nic nečekám. US Open mám zafixované jako ten nejmíň oblíbený grandslam, a i když se tu moje výsledky lepší, necítím to jinak.“
I v rušném New Yorku je vám ale už lépe, ne?
„Pravda, hned vedle hotelu je Central Park. Necítím se úplně jak na Manhattanu, je tam příroda, větší klid. Byla jsem se v něm projít, zašla jsem nakupovat. Shopping mám na US Open nejraději. Zatím jsem si koupila jenom šatičky, ale asi ještě něco padne.“
Co oblíbené kafíčko?
„Samozřejmě si taky dávám, pořád stejný.“
Nejste vy náhodou až moc konzervativní?
„Nevím, co bych měnila. Sama od sebe běhat nepůjdu, ale kafíčko si dám.“ (smích)
