Video se připravuje ...
PŘÍMO Z NEW YORKU | S letošním US Open se uzavřela pětiletka Karolíny Plíškové v absolutní světové špičce. Od titulového boje ve Flushing Meadows 2016 proti Angelique Kerberové objela 19 dalších grandslamů. Na téměř každém druhém útočila do posledních kol. Zapsala další finále, dvě semifinále, pět čtvrtfinále. Rány však stále míjejí terč a půl roku před třicetinami jí stále v životopise chybí to nejdůležitější, za což se vstupuje do Síně slávy.
Ty dva mnohé spojuje. Vytáhlé postavy, podobný styl tenisu s horším pohybem a průraznými údery. Hra, která stojí na podání, jako když kopne kůň. „Tenisově jsme si podobní,“ kývne Karolína Plíšková na srovnání s Tomášem Berdychem. Nakonec už v minulosti najala i jeho dva bývalé trenéry – Tomáše Krupu a Daniho Vallverdúa.
Je fajn být připodobňovaný k nejlepšímu českému tenistovi třetího tisíciletí. Už tak fajn není, když máte stejně jako on nálepku jednoho z nejlepších hráčů/ hráček, kteří kdy nezískali grandslam. „To máme taky společné. Zatím…“ prohodila Plíšková, když její další pokus o grandslamovou zteč rázně zastavila ve čtvrtfinále US Open Maria Sakkariová (4:6, 4:6).
Při noční show na Ashově stadionu končila s rozporuplnými pocity. Účast mezi elitní osmičkou brala. Povzdechla si ale, že v New Yorku nenašla takovou formu jako před dvěma měsíci v Londýně. Všimla si, jak se modravé kurty ve Flushing Meadows za poslední léta zrychlily, stejně jako zdejší tenisáky, tudíž nemá tolik času připravit se k úderům.
Přitom severoamerické části sezony dala vše. Od odletu na olympiádu v Tokiu nebyla doma. Připravovala se na Bahamách, pak zamířila na turnaje. Montreal – finále. Cincinnati – semifinále. US Open – čtvrtfinále. Žádná jiná tenistka nepředváděla tak vyrovnané výkony. Škarohlíd by řekl, že konzistentní je Plíšková i ve ztroskotávání kousek před cílem. Letos to má ve finále turnajů 0:3, ať už se hrálo na římské antuce, londýnské trávě, či montrealském betonu.
Jak Tomáš Berdych stárnul a otočil už snad každý kámen, pod kterým by mohla být ukryta byť sebemenší pomoc pro boj o grandslam, postupně nacházel vnitřní mír: Víc už dělat nemůžu. Devětadvacetiletá vdaná paní Plíšková kýve, že i ona si tuhle mentalitu postupně osvojila.
„Mám to teď podobně. V jednu dobu se mě na grandslam lidi dost ptali a všichni to řešili. Štvalo mě to. Teď už to nechávám být. Opravdu nejde dělat nic jiného, než se snažit. Některé věci se prostě ovlivnit nedají. Nechci se tím extrémně stresovat,“ říká hráčka, jež po US Open povýší v žebříčku na třetí místo.
Skvělá tenistka, která nikdy nevyhrála ten největší turnaj, tahle nálepka jí hrozí jako třeba Heleně Sukové. Až jednou skončí, možná se bude v myšlenkách vracet k roku 2016, kdy ve finále US Open vedla ve třetí sadě nad Agelique Kerberovou 3:1 a už už se dotýkala blyštivého poháru. Nebo jak se letos ve wimbledonském finále po katastrofálním startu vykřesala z krize a dostala Ashleigh Bartyovou do třetího setu. Tohle už je tak titěrná linie. Nikdo nemůže říct, že Plíšková nemá kvality grandslamové vítězky. Jen ještě nikdy nedokázala dotáhnout dvoutýdenní úmornou lopotu, kdy se vám musí sejít absolutně všechno, do konce.
„Věřím, že tohle nebyla poslední šance,“ rozprávěla před dvěma měsíci v Londýně, kde i jí na tribuně tleskal Tom Cruise či členové královské rodiny. Postupem času je znát, že honba za grandslamem už pro ni není posedlostí. Ať se stane, co se má stát.
Zatímco Berdych soupeřil v éře gigantů, nejsilnější, co kdy tenis zažil, Plíšková nastupuje v časech, kdy nemá dámský okruh výraznou vládkyni a o top 10 se již dlouho hovoří jako o nejslabší v dějinách. Na druhou stranu šíře špičky dámského tenisu nebyla nikdy tak velká. Prorazit může úplně každá. Jen považte: do semifinále US Open prošly hráčky, které jsou na 2., 18., 73. a 150. místě žebříčku.
Podle téhle šablony se jede už nějaký čas, zažíváme bezprecedentní dobu. Od roku 1968 až do Australian Open 2017 se jen třikrát stalo, aby byla grandslamovou šampionkou korunována dáma, která předtím neměla na kontě ani čtvrtfinále z turnajů velké čtyřky. V posledních 17 grandslamech se stejné událo hned šestkrát. Naposledy v osobě Barbory Krejčíkové. I v New Yorku je jisté, že přibude další prvovítězka. A také, že opět nebude starší pětadvaceti let.
V tomhle generačním střetu stojí Plíšková na prohrávající, tedy veteránské straně. Pětapadesát tenistek dokázalo vyhrát grandslamový titul v profesionální éře, která začala při Roland Garros 1968. Jen pěti z toho se podařilo poprvé prorazit po devětadvacátých narozeninách. A Plíškové bude v březnu už třicet.
Je čím dál okoukanější, čas se jí krátí. Pokud je však KP v něčem skutečně dobrá, je to schopnost držet svou lajnu a neztrácet zápal. Stále může být šelmou, která svou kořist nakonec uštve. Nebo zůstane hráčkou, jíž se v tenisovém dějepise pravděpodobně nedostane uznání, jaké by si zasloužila.
| 1. Flavia Pennettaová (Itálie) | 33 let a 199 dnů | US Open 2015 |
| 2. Francesca Schiavoneová (Itálie) | 29 let a 346 dnů | Roland Garros 2010 |
| 3. Jana Novotná | 29 let a 275 dnů | Wimbledon 1998 |
| 4. Kerry Reidová (Austrálie) | 29 let a 154 dnů | Australian Open 1977 |
| 5. Li Na (Čína) | 29 let a 98 dnů | Roland Garros 2011 |
Témata:
grandslam, sport, tenis, finále, Tomáš Berdych, US Open, Londýn, New York, Karolína Plíšková, Tomas Krupa, Angelique Kerberová, čtvrtfinále, Sport na Heureka.cz
Související články
