Zvládnout pátý set wimbledonského finále s Carlosem Alcarazem, mohl Novak Djokovič předvést v sezoně 2023 kalendářní Grand Slam. I tak je šestatřicetiletý Srb zase o něco dál na území, kam před ním žádný muž nevkročil. Ve finále US Open přemohl Daniila Medveděva 6:3, 7:6 (5), 6:3 a čtyřiadvacátým grandslamovým titulem vyrovnal absolutní rekord Australanky Margaret Courtové.
„Co tady ještě děláš?“ otočil se vyčítavě Daniil Medveděv, tenista s rukama chobotnice a nohama gazely, na Novaka Djokoviče . Na o devět let staršího borce, s nímž má kamarádský vztah, zkusil všechno. Ve druhém setu finále ho ničil dlouhými výměnami. Dvacet až třicet úderů, to nebyla výjimka. Po jedné rally se Srb sesunul k zemi. „Lapal jsem po dechu, snad v životě jsem nebyl po výměnách tak unavený,“ přiznal Djokovič. Zdálo se, že se nálada zápasu otáčí ve prospěch ruského tenisty, jenž měl i setbol.
Pak Djokovič udělal to, co umí nejlépe – nejdůležitější body v tiebreaku odehrál bez chyby, po 104 minutách od začátku druhé sady prchl do vedení 2:0 a zbytek je historie.
V šestatřiceti se stal nejstarším vítězem US Open.
Vrací se do čela žebříčku ATP, kde bude posouvat dál svůj rekord. Právě začíná 390. týden na pozici jedničky.
S 24 grandslamovými tituly se na dva vzdálil druhému v pořadí Rafaelu Nadalovi a tyhle dostihy už jsou v podstatě rozhodnuty. Španěl se doma chystá na příští sezonu, která bude poslední v jeho kariéře a zda ještě něco vyhraje, není vůbec jisté.
Titul číslo 24 je také vyrovnaným maximem bez rozdílu pohlaví. Australanka Margaret Courtová vyhrála také tolik grandslamů. Víc než polovinu (13) ale brala před rokem 1968, než se tenis profesionalizoval. Navíc jedenáctkrát vládla domácímu Australian Open, kterého se dříve neúčastnila kompletní špička. Djokovičův výkon je mnohem větší.
Oslavil ho tím, že si hned po finále oblékl fialové tričko s číslem 24. S touhle cifrou na zádech končil kariéru jeho idol a mentor – zesnulý basketbalista Kobe Bryant. „Napadlo mě to asi před týdnem, nechal jsem si ho vyrobit a nikomu o tom neřekl,“ vysvětloval Djokovič, jenž si po mečbolu došel pro šestiletou dceru Taru, která mu nefandila v jeho boxu, nýbrž rovnou u kurtu. „Dávala mi tu svou nevinnou dětskou energii. Když jsem ji potřeboval, zvlášť při stresujícím druhém setu, stačilo se na ni podívat, jak se na mě směje a pumpuje pěstičkou,“ líčil Srb.
Letos už vyhrál Australian Open rok po dramatu, kdy byl vyhoštěný ze země. Na kurty v USA se vrátil dokonce po dvou letech, co tam kvůli odmítání očkování nemohl nastupovat. V Cincinnati ani New Yorku nenašel přemožitele.
Poslední mohykán velké trojky letos hrál všechna čtyři grandslamová finále. Měl v nich čtyři různé soupeře. Stefanose Tsitsipase, Caspera Ruuda, Carlose Alcaraze a Daniila Medveděva.
Pouze ve Wimbledonu, kde měl mít papírově titul nejjistější, nepozvedl pohár pro vítěze. V pětisetové řeži ho zastavil Alcaraz. „Hrozná škoda, kdyby pár míčů dopadlo opačně…,“ povzdechl si Srbův kouč Goran Ivaniševič nad jedinou letošní grandslamovou prohrou z 28 utkání. Legendární Chorvat přiznal, že od toho dne Djokovič o tomto zápase nikdy nemluvil. „Vymazal ho z paměti, to z něj dělá velikána.“
Djokovič si však musel dobře pamatovat dva roky starý titulový boj v New Yorku. Tehdy útočil na kalendářní Grand Slam a ve finále s Medveděvem zcela pohořel. V neděli se dočkal odvety.
A nebuďme překvapení, pokud ji příští rok ve Wimbledonu vykoná i na Alcarazovi. Protože tak to v kariéře nejlepšího tenisty všech dob prostě chodí.
Témata:
sport, tenis, finále, Novak Djoković, US Open, Daniil Medveděv, New York, Australian Open, Grand Slam, kariéra, tenista, Tenis na Heureka.cz
Související články
