Podivuhodné loučení šampiona Thiema: udřel se k (tenisové) smrti
Už jsou to čtyři roky, co na Ashově stadionu vyhrál grandslamový titul. V nejtužším covidovém režimu byl tehdy největší ryze tenisový stadion planety zcela prázdný a Dominic Thiem dřel čtyři hodiny před dvaceti tisíci prázdnými sedačkami, než otočil z 0:2 na sety finále proti Alexanderu Zverevovi. Prazvláštní vrchol jedné podivuhodné kariéry. Rakouský dříč atakoval velkou trojku tenisu jako nikdo jiný, v zápasech s Djokovičem, Nadalem a Federerem má úctyhodné skóre 16:19. Také se při tom ale zničil natolik, že mu v pouhých třiceti letech zbývají poslední dva měsíce kariéry.
Nemizící úsměv z tváře, férové jednání a pokorná povaha udělaly z Dominica Thiema jednoho z nejoblíbenějších tenistů na okruhu. Když coby dvojnásobný finalista Roland Garros nedostal letos ve své poslední sezoně od Francouzů volnou kartu na jejich grandslam, což mnohé rozčílilo, sám jen prohodil: „Měl jsem dost příležitostí dostat se zpátky do top 100, ale nevyužil jsem je, takže to je OK.“
Organizátoři US Open byli uctivější a aktuálně 231. hráče žebříčku přizvali do hlavní soutěže. Už v 1. kole ale Thiem padl hladce ve třech setech s domácím favoritem Benem Sheltonem. Na Ashově centrkurtu, dějišti jeho největšího triumfu. Byla to jeho devátá porážka z posledních jedenácti zápasů a zdá se, že už se Rakušan nemůže dočkat, až řekne v říjnu na turnaji ve Vídni tenisu definitivně adieu.
S německou tanečnicí Lili Paul-Roncalliovou plánuje rodinu. Sní o tom, že jednou bude vlastnit malý fotbalový klub nebo se změní v tenisového trenéra či komentátora. Podobných cest do sportovní výslužby je spousta, aby po ní šla taková hvězda v pouhých třiceti letech, to je však hodně neobvyklé.
Těžké zranění
Co se vlastně s Thiemem, někdejší světovou trojkou, čtyřnásobným grandslamovým finalistou a šampionem 17 turnajů přihodilo, zůstává velkou záhadou. Jen 10 měsíců po titulu z US Open de facto jeho kariéra skončila.
Bylo mu sedmadvacet, když v červnu 2021 na travnatém turnaji na Mallorce napálil svůj typický brutální forhend po lajně a praskly mu šlachy v pravém zápěstí.
Devastující zranění přišlo navíc v době, kdy měl problém v sobě rozdmýchat oheň. „Hned po titulu z US Open jsem si říkal: „Teď už to bude snadné, mám grandslam a nebudu pod tlakem. Jenže ukázalo se, že tlak potřebuji, abych se dostal do zóny a předvedl to nejlepší. O tenhle pocit jsem úplně přišel, na kurt jsem chodil prázdný,“ popsal v rozhovoru pro server The Athletic.
Vážný problém se zápěstím hrací ruky trable ještě prohloubil. Thiem už se na kurtu nikdy nestal sám sebou. Poslední tři roky se přinejlepším pohyboval na chvostu první stovky žebříčku, nevyhrál jediný turnaj. Na prvního grandslamového šampiona narozeného v devadesátých letech, jemuž byla předvídána budoucnost světové jedničky, skličující živoření. „Koncem loňského roku jsem dřel jako dřív, dával tenisu hodiny a hodiny, a stejně jsem nehrál zdaleka tak jako před čtyřmi, pěti lety. A to mě vůbec nenaplňuje,“ přiznal hráč, jenž si jen na prize money vydělal 30 milionů dolarů.
Dvakrát prohrál finále Roland Garros s Rafaelem Nadalem, v titulovém boji na Australian Open promarnil náskok 2:1 na sety s Novakem Djokovičem. Velkou trojku tenisu stíhal zcela fanaticky. Když se Petra Kvitová rozešla s kondičním koučem Alexem Stoberem, jelikož nesnesla jeho náročný přístup k práci, Thiem ho okamžitě najal. Sám dřel se zaujetím maniaka, cizeloval své pověstné drtivé údery. „Což rozhodně přispělo ke zranění zápěstí. Musel jsem se měřit s těmi nejlepšími hráči dějin a šel jsem do toho intenzivně. Zápěstí mi prasklo kvůli všem těm tvrdým tréninkům a úderům, které jsem vypálil. Říkali mi to doktoři i všichni okolo,“ má jasno Rakušan.
Nelituje se, vnitřně už je s realitou smířený. Hrát v jiné éře, dosáhl by zřejmě víc. Místo toho sám sebe označuje za šťastlivce. „Protože jsem mohl hrát proti těm nejlepším v dějinách. Vážím si toho. Nikdy bych neřekl, že vyhraji grandslam, budu třetí na žebříčku.“
Titul z US Open nakonec získal ve chvíli, co se Federer s Nadalem z turnaje odhlásili a Djokoviče diskvalifikovali v osmifinále za nastřelení čárové rozhodčí míčkem. V New Yorku využil svou šanci a korunoval zvláštní kariéru, po jejímž konci si jistě vyslechne mnoho poznámek: co mohlo být, kdyby…
