Z šílenství pohádka! Zachránil Kvitové kariéru, teď fandí ve Wimbledonu
PŘÍMO Z LONDÝNA | Dvacátého prosince operoval ošklivě pořezanou ruku Petry Kvitové. Stresoval se, aby ostře sledovaný případ známé tenistky, v němž mu připadla jedna z hlavních rolí, šťastně skončil. V pondělí usedl lékař z nemocnice ve Vysokém nad Jizerou Radek Kebrle i s manželkou v hráčské lóži grandslamové šampionky. Na centrkurtu viděl její výhru nad Johannou Larssonovou. Po ní plánoval, že si dá s vítězkou pivo a potěšeně prohlásil: „Bylo to šílenství, které se proměnilo v pohádku.“
Co vám letělo hlavou, když jste viděl Petru nastupovat na centrkurt? Promítal jste si v mysli aspoň část té cesty, kterou jste spolu urazili?
„Vzpomínky jsem si promítal v hlavě v noci před prvním zápasem. Nemohl jsem spát. Víte, jak vážné poranění Petra měla. Opravdu hrozilo, že už nikdy nebude hrát. A když to dopadne takhle, není to nic jiného než pohádka. Šílenství, které se proměnilo v pohádku.“
Co se ve vás dělo, když v prvním gamu natropila tři dvojchyby?
„To víte, že jsem byl napjatý. Ale Petra byla pod obrovským emocionálním tlakem. Vždyť všechno směřovala k tomu, aby mohla hrát Wimbledon.
Jaký dárek je pozvánka do lóže na centrkurt ve Wimbledonu?
„Ježišmarja, úžasný. Co říct jiného. (úsměv) Myslím, že jsem si ho zasloužil.“
Zdržíte se na turnaji?
„Udělali jsme si s manželkou dovolenou.“
Dva týdny? Až do finále?
„Tak dlouho ne. Ale nezáleží na mně, jak dlouho zůstaneme.“
Nudit se tu asi nebudete.
„Samozřejmě. Bydlíme v Chelsea. Londýn je nádherný. Už nemusím u Petry být denně. Jsem svobodný člověk.“
Jaký dojem na vás udělal samotný Wimbledon?
„Znám ho jenom z televize, takže jsem jím nedotčený. Je krásný, úžasný. Anglii mám rád. Základy vědění, jak se chovat ke šlachám, jsem dostal před šestnácti lety tady. Tahle země má něco do sebe, Wimbledon je tradiční turnaj. Nekřičí tady na vás reklamy, nepřipadáte si jako v supermarketu. Má to svůj řád.“
