PŘÍMO Z LONDÝNA | Sem tam na kurtu cítila, že z ní dělá soupeřka blázna. Delikátní kraťasy, nepředvídatelná hra čopů střídaných plochými údery. Těžkou prověrku absolvovala Karolína Plíšková ve 3. kole Wimbledonu, záleží však na jediném – odcházela z kurtu jako vítězka. Sie Šu-wej z Tchaj-wanu přemohla s pomocí 14 es 6:3, 2:6, 6:3 a vítěznou šňůru natáhla už na osm utkání. V tom devátém ji v pondělí čeká české derby proti Karolíně Muchové, Česko tak má garantovanou alespoň jednu čtvrtfinalistku.
Jak jste se podle vás s těžkým zápasem vypořádala?
„Myslím, že dobře. Druhý set nebyl nejlepší, ale jinak se mi dařilo podání, trefila jsem dost es. Díky za to, protože ona z vás někdy dělá na kurtu blázna. Nic horšího než dneska mě už v tomhle turnaji potkat nemůže.“
Dá se na neortodoxní hru Sie Šu-wej vůbec připravit?
„Moc ne. Myslím, že ani ona sama někdy neví, co zahraje. Člověk musí být připravený na všechno.“
Máte už osmý vyhraný zápas za sebou. Sebedůvěra roste?
„Ale prohrála jsem set, jsem naštvaná. (smích) Ba ne, cítím se sebevědomě, moje hra funguje. Vyhraný turnaj v Eastbourne mi hodně pomohl. Jsem rozjetá, je to jedna z mých nejdelších vítězných šňůr. V pavouku je pořád dost porazitelných soupeřek, uvidíme, co se stane.“
Předchozích sedm výher bylo bez ztráty setu. Prospěje vám, že jste si prošla těžším bojem?
„Dneska jsem ten těžší mač čekala. Jsem ráda, že přišel. Tříseťáky umím, nemusím se jich bát. Naopak byl dneska třetí set ode mne nejlepší. Takový zápas mi může jen prospět.“
Od začátku sezony hrajete konzistentně na hodně vysoké úrovni. Prožíváte nejlepší období v kariéře?
„Asi jo. Cítím, že se tenisově posouvám. Že výsledky nejsou náhodné. Pořád pracujeme na některých věcech, dělám pokroky. Vím, že ještě nejsem u svého stropu.“
Letos jste vyhrála tři turnaje na třech různých površích, postoupila do semifinále Australian Open. Čeho si nejvíc vážíte?
„Těžko vybrat jednu věc. Možná postupu do semifinále na Australian Open, zvládla jsem tam těžké zápasy, porazila silné soupeřky. Mám pocit, že nikde nemám snadný los. Hodně zápasů jsem musela vybojovat. Pak mě napadá Řím, kde jsem nehrála nejlépe, ale vybojovala jsem titul. V Brisbane jsem začala na vítězné vlně. I proto si věřím, jdu výhrám naproti. Naposledy v Eastbourne jsem hrála nejlepší tenis.“
Tam i nyní ve Wimbledonu vás doprovází mentální kouč Marián Jelínek. Jak velká je to pomoc?
„Nevím, jestli speciální pomoc… Na hlavu jsem s sebou na grandslamu zatím nikoho neměla. Měl být jenom v Eastbourne, ale rozhodli jsme se, že se přesune taky sem. Řekla jsem si: Proč nezkusit jeden grandslam s ním. Někdy může prospět, když sestavu svého týmu pozměním.“
Obyčejně nemáte ráda v turnaji velké prostoje, teď vás čekají ale dva dny volna. Přijdou tentokrát vhod vzhledem k vašemu nahuštěnému programu posledních týdnů?
„Asi jo. Nezažil jsem mockrát na grandslamu dva dny volna. Obyčejně to nemám moc ráda, ale teď se hodí. Sice se necítím nějak rozbitá, že bych potřebovala pauzu. Ale pro hlavu bude dobré nejít zítra na tenis, protože ho mám teď tři týdny hodně. Pauza může být jen pomoc.“
Jak bude vypadat sobota bez tenisu?
„Asi vyrazím do města něco si koupit. Určitě nebudu ale zahálet celý den, udělám fitko nebo regeneraci. Nechci nic podcenit.“
A v pondělí vyrukujete na české derby proti Karolíně Muchové. Co od něj čekáte?
„Zápas je ještě za dlouho, nechci se unavovat tím, že už na něj budu myslet. Ale nemyslím, že bych měla problém s Češkami hrát, takže doufám, že to bude v pohodě. Což samozřejmě neznamená, že vyhraju. Ale utkaly jsme se už v Austrálii, párkrát jsme spolu trénovaly. Známe se, víme, jak ta druhá hraje. V Česku bude asi ten zápas extrémně sledovaný, lidi u nás jsou na to žhaví. Tak uvidíme. Připravím se jako na každý jiný zápas a nebudu řešit, že je na druhé straně Češka.“