Video se připravuje ...
Byl to rok, kdy Wimbledon přišel o nevinnost a tolik uctívané tradice i tenisové rytířství znásilnil nevychovaný Američan v texaskách. Byl to rok, kdy si dámy zděšeně zakrývaly uši a angličtí gentlemani pohoršeně kroutili hlavami. Právě před čtyřiceti lety označil „Superspratek“ John McEnroe rozhodčího za nekompetentního blba, všechny kolem za žumpu světa a vypustil z úst svou nejslavnější hlášku „to nemůžete myslet vážně“. Proto jako první šampion nedostal čestné členství v All England Clubu.
Když si John McEnroe roku 1981 balil kufry směr Wimbledon, říkal si jedinou věc. „Letos vyhraju a už se tam nikdy nevrátím!“ Měl neodbytný pocit, že má právo na titul jako nikdo jiný. Rok předtím prohrál úchvatné finále s Björnem Borgem v pěti setech. Jeho švédský idol a přítel, všemi uctívaný a respektovaný, byl lidovým hrdinou. Snad celý svět si přál, aby jeho pětiletá vláda All England Clubu pokračovala. Právě proti celému světu se hodlal dvaadvacetiletý McEnroe postavit.
„Sám ve své hlavě jsem si vytvořil takový tlak, že jsem ještě před začátkem skoro vybuchl jak papiňák,“ vzpomíná. Už před turnajem si nebral servítky. „Tohle místo zapáchá. Kromě prestiže nemá Wimbledon vůbec nic,“ vzkazoval pořadatelům, kteří podle něj zacházeli s hráči jak s onucemi. Kdo nechodil na Cambridge, byl nula. Tenisté byli jen klauny bavícími anglické boháče na tribuně. Těm zase McEnroe říkal vydřiduši.
Už v 1. kole přišel jeho velký výstup. „Jsem Skot, přeci spolu nebudeme mít problémy, ne?“ řekl mu na začátku umpirový rozhodčí Edward James. „Jenže já jsem Ir,“ odsekl mu „Johnny Mac“, jehož rodina skutečně pochází z Irska.
Krajan Tom Gullikson se na druhé straně sítě nestačil divit, co se na kurtu děje. McEnroe vzplál na první škrtnutí. Po sporném výroku se pustil do chudáka Jamese. „To nemůžete myslet vážně. To nemůůůůůžete myslet vážně, ten míč byl dobrý, od lajny se zaprášilo,“ řval z plného hrdla na centrkurtu. „Vy jste teda žumpa světa,“ vzkazoval a nechal si zavolat hlavního sudího Freda Hoylese. „Je to nekompetentní blb,“ ukazoval na muže na umpiru.
McEnroe neměl toho roku pouze tenisovou formu, i jeho nadávky se zapsaly do tenisové poezie. „Jste hanba lidstva,“ řval. „Jsem tak nechutný, nikdo by se na mě neměl dívat. Všichni běžte domů,“ radil vzteky bez sebe obecenstvu. „Kdyby to byl 120. hráč světa, už by ho z turnaje dávno vyhodili,“ řekl tehdy poražený Gullikson.
Ze svého soundtracku neubral nic až do finále. Když na jeden z jeho zápasů přišla Lady Diana, tehdejší snoubenka prince Charlese, vtipkovaly místní noviny. „Ze svatby nic nebude, její uši už nejsou panenské.“
A pak přišla scéna zcela nepředstavitelná. McEnroeova přítelkyně Stacy onemocněla a odletěla do Kalifornie. Pro novináře to byl důvod, proč si do Američana rýpli. Začala tisková konference po semifinálovém zápase McEnroe – Frawley. „Johne, je to pravda, že vás Stacy opustila? Prý už má dost vašich nálad,“ zeptal se jeden anglický novinář.
McEnroe se postavil a zařval: „Ne!“ Dral se ven z místnosti. V polovině se otočil a křičel: „Nic vám do toho není! Jste všichni lháři! S takovou sebrankou už nechci mít nikdy nic společného! Je mi z vás nanic!“ A vyběhl ven. Ale to už se jeden americký novinář vrhl na anglického tazatele, dostal ránu do obličeje, ale hned ji oplatil. Pak začala dlouhá rvačka a ve chvilce leželo na zemi devět žurnalistů. Večer všechno vysílala televizní společnost BBC a zvala na finále. „Co udělá ten nevychovaný Američan? Čím nás zase překvapí?“ ptaly se noviny.
McEnroe překvapil. Ve finále s Borgem se choval jako žák z nedělní školy. I proto švédského fenoména zdolal 4:6, 7:6, 7:6, 6:4. Dosáhl vnitřního míru, válka s okolním světem ale zuřila dál.
Pozvání na tradiční bál šampionů odmítl, rychle naskočil do letadla a kvapil domů. „Chtěl jsem slavit s rodinou a lidmi, co mě podporovali. Ne s bandou osmdesátiletých naškrobených snobů, kteří mi opakují, že se chovám jak blbec,“ vzkázal do All England Clubu, který mu následně odepřel čestné členství.
Dostal ho až po dvou letech, kdy ve Wimbledonu znovu vyhrál. A svou autobiografii později nazval podle slavného výkřiku „To nemůžete myslet vážně!“.
Témata:
emoce, sport, bouřlivák, tenis, finále, Irsko, BBC, All England Lawn Tennis and Croquet Club, Björn Borg, John McEnroe, Princezna Diana, Charles princ z Walesu, Sport na Heureka.cz
Související články
