Obliba trávy stoupá, ale sen o druhém Wimbledonu? Nikdo to nezaplatí
PŘÍMO Z LONDÝNA | Betonová sezona zabere věčnost, trvání té antukové se počítá v měsících. Ale travnatá? Pět týdnů a dost. Po Wimbledonu se zase z travařek, bot s miniaturními špunty, zase přezujete. Někteří to vítají, jiní by osvěžující tenis na zeleném pažitu provozovali mnohem déle. Tráva, kdysi dominantní povrch tenisu, na němž se hrály tři ze čtyř grandslamů, je sezonní záležitost jak wimbledonské jahody. Ačkoliv její obliba stále stoupá, je zřejmě nereálné, aby zabrala v kalendáři víc místa. Proč? Udržování travnatých kurtů je asi třikrát tak nákladné jak těch antukových či betonových.
Pokud by se hlasovalo o prodloužení travnaté sezony, byla by Petra Kvitová první, kdo by divoce mával ve vzduchu rukou a křičel - ano, ano. „Kéž by to tak bylo. Pokaždé, když dohraji Wimbledon, říkám si: škoda, že travnatá sezona končí, vždyť zrovna začala,“ povzdechne si dvojnásobná šampionka Wimbledonu a majitelka celkem pěti travnatých titulů. Podobně úspěšné jak ona jsou z aktivních hráček pouze sestry Williamsovy – Serena vlastní 8 a Venus taktéž 5 titulů.
Až do roku 1974 se přitom Wimbledon, US Open a Australian Open hrály na trávě. Zatímco kurty ve Flushing Meadows a Melbourne Parku jsou už dávno vybetonované, Wimbledon je ochráncem tradice. A retro se vrací do módy, od devadesátých let nebyl travnatý kalendář tak silný a výnosný jako dnes. Přispívá k tomu i změna z roku 2016, kdy se pauza mezi Roland Garros a Wimbledonem natáhla ze dvou týdnů na tři.
Kromě tradičních bašt v německém Halle, londýnském Queensu či nizozemské Hertogenboschi se uchytily turnaje ve Stuttgartu, Berlíně, na Mallorce či v lázeňském městečku Bad Homburgu. Vesměs jde o akce s extrémně silnými sponzory, protože tahle zábava není pro každého.
„Pořádat travnatý turnaj je násobně dražší než na antuce či betonu,“ říká Edwin Weindorfer, turnajový ředitel ze Stuttgartu. Kolikrát dražší? „Tak dvakrát až třikrát,“ líčí.
Rozdíl dělá péče o trávu. To je nepřetržitá práce, aby se na ní pak hrálo jeden týden v roce. „Tráva je živí organismus a vyžaduje denní péči po celý rok,“ popisuje Weindorfer. Marcel Hunze, turnajový ředitel z nizozemského Hertogenbosche, je ještě konkrétnější. „Údržba jednoho kurtu za rok vyjde na 25 tisíc eur,“ prozradil. Přepočet na české koruny? Zhruba 625 tisíc. A teď si vezměte, že takový Wimbledon má dvorců dvě desítky…
Jenže londýnský grandslam, to je zavedená a velmi výnosná značka, jež ročně generuje zisk skoro 50 milionů liber. Druhý takový není. I proto je těžké představit si, že by program tenisové sezony mohl dostat travnatý turnaj druhé nejvyšší kategorie 1000. Jak ATP tak WTA pořádá na trávě pouze akce 250 či 500. „Věřím, že jednou bychom se ho mohli dočkat,“ míní přesto šéf ATP Andrea Gaudenzi.
„Nemyslím, že by někdo druhý mohl tak velkou akci zaplatit,“ tvrdí Weindorfer, šéf společnosti Emotion Group, která pořádá travnaté turnaje ve Stuttgartu, Berlíně a na Mallorce.
Zdá se, že Wimbledon ještě dlouho zůstane jen jeden.
| Wimbledonská tráva: její vzhled a údržba |
| Každé ráno během turnaje se tráva stříhá na osm milimetrů výšky. |
| Kurty jsou každý den válcovány a lajnovány. |
| Jako druh trávy se používá jílek vytrvalý, který je odolný a rychle se dokáže vzpamatovat po náročném dni. |
| Na každý ročník turnaje se použije zhruba tuna travního osiva. |
| Každý z týmu zahradníků používá jednu konkrétní sekačku a má na starosti „své“ kurty, aby byl sestřih vždy stejný. |
| Hráči si stěžují, že se dvorce za poslední roky zpomalily, rychlost je ale údajně stále stejná, pouze odskoky jsou vyšší. To proto, že se kurty neosývají tak hustě a podklad je proto vzdušnější a tvrdší. |
| Kurty se zalévají během turnaje téměř každý večer, záleží však na předpovědi počasí, přílišné zavlažení by změkčilo podklad a snížilo odskok. |
Zprávy ze dne 27. června 2022
Jirka Veselý je nachlazený. Ale využil ideálního losu, Coria hrál ještě v neděli finále challengeru v Miláně, takže na trávu vstoupil dneska poprvé. To Veselý si v neděli zatrénoval s Rafou Nadalem. „Dobře mě rozehrál,“ usmál se.
„Čert vem porážku,“ pokrčila rameny Kateřina Siniaková. V úvodním kole Wimbledonu ztroskotala na maličké dvacetileté Polce Maje Chwalińské - slečně z až 170. místa žebříčku - 0:6, 5:7. Těžké srdce má však z něčeho jiného. Válka na Ukrajině i jí zasahuje do života. V Rusku má polovinu rodiny z otcovy strany, pro cestu na Wimbledon nedostala včas vízum její ruská trenérka Jevgenija Manjukovová. Více čtěte zde>>>.
Škoda, postup nebyl daleko. Šestatřicetiletý kvalifikant Lukáš Rosol prohrává s nasazeným Gruzíncem Nikolozem Basilašvilim 7:6 (4), 6:7 (6), 6:3, 3:6, 3:6.
Bohužel, první Češka v akci končí hned v úvodním kole. Katka Siniaková nezvládla šachovou partii s dvacetiletou polskou zdí Majou Chwalińskou, dobrou kamarádkou Igy Šwiatekové. I když se Siniaková po dešťové pauze zlepšila, prohrává 0:6, 5:7.
Lukáš Rosol, Katka Siniaková a další už jsou zpět na kurtech, za chvíli se začne opět hrát.
Jiří Lehečka měl v neděli při tréninku docela šikovného parťáka.
Ani hodinu se nehrálo a už jsou na kurtech plachty. Další pokus o start tenisu ne dřív než ve 14.00 českého času, když déšť dovolí. Pauza bodne Katca Siniakové, jež v prvním setu s Polko Majou Chwalińskou dostala kanára. Lukáš Rosol vede v první sadě nad Basilašvilim 6:5 a půjde na příjem.
