Mladičká Češka (12) ve Wimbledonu: má skvělou paměť, táta byl fotbalista

PŘÍMO Z LONDÝNA | Mladší Češka ve Wimbledonu zřejmě nikdy nehrála. Premiéry turnaje čtrnáctiletých v All England Clubu se účastní i coby nejmladší ze všech Veronika Sekerková, dvanáctiletá Pražačka s fotografickou pamětí. Může být pokračovatelkou linie báječných českých žen s raketou?
Co se týče focení, je Veronika Sekerková stejná jako její vrstevnice. Když má zapózovat na novinářské terase, aby byly dobře vidět travnaté kurty v pozadí, ošívá se. Pak zkontroluje výsledek. „V obličeji mám stín, tak ještě jednou,“ zavelí rázně dvanáctileté dítě.
Dost možná je nejmladší Češkou, která kdy nastoupila k zápasu v All England Clubu. Wimbledon letos pořádá první ročník turnaje pro mládežníky do čtrnácti let, kteří se museli kvalifikovat. Sekerková to zvládla na červnovém turnaji v Roehamtponu, nedalekém dějišti wimbledonské kvalifikace. A to hrála na trávě vůbec poprvé. Coby nejmladší ze všech se ocitla v šestnáctihlavé konkurenci nejtalentovanějších dívek ze všech koutů světa - Austrálie, Mexika, Japonska, Británie, Francie, USA či Argentiny. „Všichni, co jsou tady, jsou ročníky 2008. Verče bude teprve v září třináct, takže rozdíl je skoro rok a tři čtvrtě. Ale ona je na to zvyklá,“ vypráví její táta Ivo, někdejší fotbalista, který patřil i do kádru exligových Blšan.
Dcera má našlápnuto, aby tátovy sportovní výsledky překonala. V evropském žebříčku do čtrnácti let je sedmá, ve své kategorii první. Loni na podzim vyhrála na Mallorce neoficiální mistrovství Evropy dvanáctiletých v akademii Rafaela Nadala. „Tohle a Wimbledon jsou zatím moje největší úspěchy,“ představuje se Veronika.
Je v tréninku, aby z ní vyrostla další česká profesionálka. Už od deseti má svého kondičního kouče, zastupuje ji agentura Sport Invest, denně sportuje dvě až tři hodiny. Hodinu před školou a další fáze po ní. Na Štvanici, kde se o ni střídají trenéři Petr Vaníček, Pavel Zádrapa či Jaroslav Jandus, potkává Markétu Vondroušovou či Karolínu Muchovou. Ráda by se jim v budoucnu vyrovnala. „Bavilo by mě hrát do pětadvaceti. Potom už ne. Pak bych chtěla dělat něco normálního,“ rýsuje si plány. „Když Ashleigh Bartyová letos ohlásila konec, říká Verča: Ta mi čte myšlenky,“ dává k dobru historku táta Ivo. Nad poznámkou, že stačí vyhrát pár grandslamů a stát se světovou jedničkou jako Australanka, se oba zástupci rodiny Sekerkových usmějí. Proč ne?
Trenéři její tenis přirovnávají ke stylu Martiny Hingisové či Barbory Strýcové. „Hraje atypicky, ne jen forhend a bekhend. Má hodně variability, změn rytmu, což ve velkém tenise není moc vidět,“ popisuje táta. Veronika chodí na bilingvní školu v Lysolajích, hovoří výborně anglicky a francouzsky. A učí se skvěle. „Nejsem šprtka,“ brání se rýpnutí. „Verča má ještě ke sportovnímu talentu i fotografickou paměť, všechno si hned zapamatuje. Myslím, že jí to pomáhá i v tenise. Soupeřku si vždy už v rozehrávce okoukne a ne nadarmo se o ní říká, že hraje hodně to, co druhé vadí. To je její doména,“ líčí Ivo Sekerka s tím, že má mít dosud velmi útlá Veronika jednou 172 až 176 centimetrů. „Ideální postava na tenis,“ soudí muž, jenž pracoval pro FAČR a dnes dováží vína z Francie.
Jeho dcera zatím chodí do školy na běžnou prezenční docházku, vše však směřuje k dálkovému studiu. Od třinácti bude moci objíždět akce ITF, už letošní prázdniny má našlapané. Z Wimbledonu vyrazí na turnaj do Francie, pak na mistrovství Evropy v Mostě, následují podniky v Německu a Belgii.
Ve Wimbledonu včera Sekerková odehrála první zápas proti čtrnáctileté Britce Isabelle Brittonové. Vyšší a urostlejší soupeřka na hezky zaplněném kurtu číslo 4 nakonec slavila díky vítěznému supertiebreaku 6:2, 6:7 (5), 10:5. Dvanáctiletou Češku ještě čekají dva zápasy ve čtyřčlenné skupině, z níž jen vítězka postoupí do semifinále.
Zprávy ze dne 5. července 2022
Džabúrová po postupu do prvního semifinále grandslamu v kariéře: „Jsem přešťastná, zvlášť, že se to povedlo na tomhle kurtu. Snad bude moje cesta pokračovat. Věděla jsem, že proti Marii se na každý míček nadřu, naštěstí jsem se po prvním setu probudila.“
Maruška tleská, usmívá se, z centru ji vyprovází potlesk. Zážitek na celý život.

Vřelé obětí, úsměvy obou u sítě. Dvě nejpopulárnější holky ze šatny se mají rády.
Hotovo, 6:3, 1:6, 1:6. Marie Bouzková jako první hráčka vzala na Wimbledonu světové dvojce set, pak už to byla ale lavina z Tunisu.

Až se příště narodím, chci mít na tenis tak šikovnou ruku jako Uns. Tunisanka nepřestává kouzlit, pošesté bere Bouzkové servis, vede 5:1 a jde podávat na postup do semifinále.
Britové šílí z postupu Camerona Norrieho do semifinále, ale my máme jiný zápas!
Tak přeci je tu naděje, krvácení zastaveno a Maruška snižuje čistou hrou při podání soupeřky na 1:4.
Osmý prohraný game za sebou, Džabúrová kontroluje zápas, vede 4:0 ve třetím setu a jde podávat. Tohle už bude chtít malý zázrak.
Maruška zavírá na židli oči, popíjí ze své obří Bouzie Bottle. Snad nějakou živou vodu.
Džabúrová je v ráží, její kraťasy jsou smrtící, pomáhá si i podáním. Teď jí vyjde, na co sáhne. 0:3.
Bouzková předvádí možná výměnu turnaje - na síti podklouzla, na kolenou míček vrátila a pak světovou dvojku prohodila. Svůj game však prohrává, ač už vedla 40:15. Češka prohrává 0:2.

