PŘÍMO Z LONDÝNA | Čekal se velký třesk. Osm zápasů za sebou na trávě neporažená Petra Kvitová mohla prokázat, že má na to i ve 33 letech ještě jednou usilovat o wimbledonský titul. Místo toho musí být myšlenky na konec kariéry ještě blíž. Tak bezbranná a bezradná byla v osmifinále proti Tunisance Uns Džábirové. Ta dvojnásobné šampionce za pouhých 63 minut nachystala nejtěžší debakl její wimbledonské kariéry 0:6, 3:6.
Co říci k zápasu?
„Ona hrála velmi solidně, naopak já jsem udělala hodně nevynucených chyb. Měla jsem připravený plán, ale asi jsem moc riskovala. Věřím, že mám hru na to ji porazit, ale tentokrát to nevyšlo.“
Končíte v osmifinále. Neměla jste ve Wimbledonu větší ambice?
„Ani ne. Travnatou sezonu mám vždy dobrou, ale tady ve Wimbledonu to není ono. V předchozích zápasech jsem si na sebe možná vytvářela tlak, ale teď ne. Cítila jsem, že šance jsou asi padesát na padesát. Jenže pak bylo rychle po všem. Prostě mě zničila, což se mi moc často nestává. Většinou mám zápas ve svých rukách, tentokrát jsem ho měla jen chvilku. Celé mi to uteklo.“
Po mečbolu Tunisanky jste se vydala k síti a usmívala se. Co vám letělo hlavou?
„Že jsem prostě dostala na pr tři tečky a l. A tak jsem to vzala. Doufala jsem v otočku, že se do zápasu v druhém setu dostanu. Ale dostala jsem výprask. Tak to prostě je a já s tím nemůžu nic dělat. Uns je navíc dobrá holka. Proto jsem se usmívala. Vzala jsem porážku docela dobře.“
S Džábirovou jste se zastavila u sítě, objaly jste se. Omlouvala se vám trochu?
„Upřímně vůbec nevím, co mi říkala. Já jí popřála a řekla, že hrála skvělý tenis.“
Zažila jste skvělé Wimbledony i ty špatné. Jak hodnotíte letošní turnaj?
„Ne úplně špatně. Prohrát ve čtvrtém kole bolí, ale na druhou stranu, i protože jsem na žebříčku devátá, bylo jasný, že někoho takhle těžkého v osmifinále potkám. Když chcete turnaj vyhrát, musíte porazit ty nejlepší. To se mi nepovedlo, ale není to extra výbuch. Uhrála jsem to, co jsem měla. Tři zdejší vyhrané zápasy byly vybojované na morál. A to se taky počítá. Nehrála jsem skvělý tenis, i tak jsem postupovala. Nebylo to špatný.“
V téhle fázi kariéry už hrajete hlavně pro tituly. Pro co ještě?
„Protože mě to pořád baví, ještě v sobě někde najdu vášeň k tenisu. Pro mě je hrozně těžké trénovat a připravovat se, to je strašně na morál. Mě baví hrát zápasy. I když teda ne takové jako tenhle poslední.“
Jaké jsou další plány?
„Čeká mě klasicky Montreal, Cincinnati a US Open. A po US Open zatím nevím, protože kalendář je komplikovaný. Nejsem si jistá ohledně cestování. Vrátila se Čína, je tam i Guadalajara. Bude to zajímavé. Do Číny asi poletím. Tím, že jsem v racu tam, kde jsem, očekává se ode mě, že tam poletím.“
V sezoně máte dva tituly, před Wimbledonem jste byla pátá v racu, letošním bodovém žebříčku, z něhož osm nejlepších postoupí na Turnaj mistryň. Motivuje vás účast na něm?
„Vlastně ani nevím. Pro mě je víc motivující grandslam. Samozřejmě být v desítce je skvělý, dostat se na Turnaj mistryň taky. A zatím k tomu mám předpoklady. Ale na druhou stranu už jsem si jich zahrála tolik... Je hezký tam být, ale že bych se kvůli tomu mohla přetrhnout, to zase ne.“
Už máte program na začátek roku 2024?
„Zatím ne, to je ještě za dlouho. V červenci se mě ptáte na rok 2024? Na to se mě nikdy neptáte. Ale nebudu v tom nic hledat.“ (smích)
Nejsme jediní. Váš kouč Jiří Vaněk už na jaře prohlašoval, že se ho sponzoři ptají na rok 2024. Lidi zajímá, jak to s vámi bude?
„Tak jsou zvědaví.“
My také.
„Vy taky. A já jsem taky jako ženská zvědavá.“
Takže žádnou odpověď pro nás nemáte?
„Žádnou zajímavou. Až něco zajímavého budu vědět, řeknu vám to. Ale neplánuju skončit, jestli vám to takhle stačí.“
Témata:
sport, Čína, tenis, Petra Kvitová, US Open, Londýn, Jiří Vaněk, osmifinále, kariéra, Sport na Heureka.cz
