PŘÍMO Z LONDÝNA - Copaté holce z Česka leží tenisový svět u nohou. Ještě jeden krok a stane na samém vrcholku. Vyhraje Wimbledon, nejslavnější turnaj planety. Přesně tohle Petra Kvitová na sobotní odpoledne od 15 hodin plánuje. Poté, co v semifinále předčila Bělorusku Victorii Azarenkovou 6:1, 3:6, 6:2, ji čeká střet s impériem jménem Maria Šarapovová.
Nejbohatší sportovkyně planety vlastní tři grandslamy a prahne po čtvrtém. Levoruká ranařka z Fulneku má ale na mušce svůj premiérový.
K síti došla jak v mátohách, políbila soupeřku, letmo zamávala na všechny strany centrkurtu, jenž ji hnal v předchozích minutách dopředu pokřiky „Come on, Petra“ a spěchala se skrýt do šatny.
Prožívá wimbledonskou pohádku a pořád jí to ještě nedochází. Tahle obyčejná copatá holka z Fulneku, jež teprve před pár týdny odložila rovnátka, není obyčejná. Je VÝJIMEČNÁ.
Věra Pužejová Suková, Martina Navrátilová, Hana Mandlíková, Jana Novotná a…. Petra Kvitová. Počet rodaček z Česka, jež se prodraly až do finále Wimbledonu, se rozrostl na pět. Vítězky jsou dosud jen dvě – Navrátilová a Novotná. Přibude v sobotu třetí do party?
![]() |
„Šanci mám,“ věří si Kvitová, jež může upevnit tradici Česka jako tenisové velmoci a po třináctiletém čekání od triumfu Jany Novotné právě ve Wimbledonu 1998 být další tuzemskou šampionkou grandslamu.
Její prostějovský parťák Tomáš Berdych loni ve finále na londýnské adrese SW 19 nepochodil. Kvitová však má větší šanci, mnohem větší…
„Může porazit koho chce, kdy chce. Jsem si jistá, že má všechny šance vyhrát i další zápas,“ uznala poražená Victoria Azarenková a připomněla, že od března, kdy se dostala na vlnu, prohrála v každém turnaji pouze s tenistkou, jež později třímala pohár.
Tak jako třeba na French Open s Li Na.
Kvitová se s dosud největším dnem kariéry poprala brilantně. V loňském semifinále Wimbledonu si se Serenou Williamsovou osahala centrkurt, včera na něj už vlétla. Ačkoliv stále hrozilo, že může přijít déšť, hrálo se pod otevřenou střechou. A tempo utkání, jež se odvíjelo za vydatného hekání běloruské sirény, od začátku diktovala česká ranařka.
Největší komplikací úvodní sady se zdál být alarm, který se spustil z jedné místností centrkurtu a vyzváněl dlouhou chvíli. První set brala Kvitová za 27 minut 6:1, v posledním gamu nastřílela tři esa po sobě a sadu uzavřela čistou hrou.
Azarenková zosnovala protiútok vzápětí, odskočila do vedení 3:0 a druhý set už si nenechala vzít. Zdálo se, že její jistá hra s minimem chyb začíná mít navrch. Řeznice z Fulneku ale znovu ukázala dobrou hlavu. Stejně jako ve třísetovém čtvrtfinále s Bulharkou Cvetanou Pironkovovou i tentokrát brejkla soupeřku hned na startu rozhodujícího dějství.
Ještě víc přibrousila svůj vysokooktanový tenis. Kvitová je bojovnice, třetí sety zpravidla neprohrává a znovu to demonstrovala. I když za stavu 3:1 čelila dvěma brejkbolům soupeřky, předvedla kouzelnický únik. Leváckým servisem si pomohla a za hodinu a 44 minut byl konec.
Vyhrála agresivnější a lepší tenistka. Na winnery triumfovala Kvitová 40:9, to je astronomický rozdíl. Kvitová dosáhla výjimečného úspěchu po výjimečném výkonu. „Hrála brilantně. Bojovala jsem, ale čelila jsem soupeřce, která byla dnes na vrcholu své hry. To dělá porážku snesitelnější,“ uznala Azarenková.
„Jsem z toho hotovej a Petra určitě taky,“ oddechoval zhluboka trenér David Kotyza, jenž v hráčské lóži roztáhl po mečbolu úsměv od ucha k uchu a zaťatými pěstmi slavil největší chvíle se „svou Petrou“, kterou vede už tři roky.
Kotyza si utřel pot ze své holé hlavy a rychle podotknul. „Sebralo nás to všechny, ale teď se musíme vrátit do normálu,“ neztratil ani ve chvílích euforie ze zřetele fakt, že práce ještě není hotová. Stříbrný talíř Venus Rosewaterové, vysněný grál tenisových hvězd, čeká až na vítězku Wimbledonu. A ta může být po sobotním finále, jež startuje od 15.00, jen jedna.
V očích světa bude Kvitová proti Marii Šarapovové dokonalým outsiderem. Prohrála s ní jedinkrát loni v Memphisu (4:6, 3:6), od té doby se mnohé změnilo. Z pouhé naděje vyrostla Kvitová v příslušnici top ten, wimbledonskou finalistku. A kdo ví, možná i v šampionku Wimbledonu.