Při posledních balóncích si zakrýval oči, nervozita s ním lomcovala. Pak se ale Rob Steckley cítil jako v nebi. Pod jeho vedením Lucie Šafářová přemohla obhájkyni titulu Mariu Šarapovovou a postoupila do čtvrtfinále Roland Garros. Pětatřicetiletý Kanaďan je pod tímhle úspěchem výrazně podepsán.
Jak hodnotíte velký duel se Šarapovovou?
„Šlo to trošku nahoru a dolů. Celkově ale dodržovala stanovenou taktiku. Věděla a předpokládala, co a kam od Marie přiletí. Byla o krok napřed. Díky tomu se mohla uvolnit v klíčových chvílích.“
A klidně se zasmála, když za důležitých stavů pokazila dva forhendy.
„Věřte, nebo ne. Já byl jediný, kdo se nesmál. Člověk prostě čas od času udělá tyhle chyby. Dostane se do téhle situace a musí se rozhodnout, kudy dál na křižovatce. Dozadu, nebo dopředu? Lucy si uvědomila ten problém a v tu chvíli se rozhodla, že neudělá to, co několikrát v minulosti. A že půjde dopředu.“
Hrála statečně, že?
„Ano. Jedině tak porazíte někoho, jako je Maria, která možná nebyla v ideální pohodě, ale pořád má spoustu zkušeností. A ví, jak se dostat z krizových situací, jakmile soupeřka povolí. Rozhodující bylo, že Lucy dokázala ten mač zavřít bez velkých obtížích. Nemusela se prát sama se sebou.“
Dva poslední míče ukončila vítěznými forhendovými údery. Jak vám bylo?
„Vlastně nevím. Byl jsem tak strašně nervózní, že jsem měl okno. Vážně se to tak stalo? (směje se) Tak trochu jsem to očekával. Viděl jsem na ní, jak si věří. Někdy se na ní mrknu a vidím, jak tuhne. Tentokrát vypadala dobře. Všechno běželo, jak mělo. Diktovala tempo. Bylo fajn, že to zvládla. Rád se dívám na tenis, ale v takové chvíli bych to nejradši uťal hned.“
Hrnout to dál a zabíjet (balony)
Byl to jeden z jejích nejlepších zápasů pod vaším vedením?
„Svým způsobem ano. Hrála na velkém stadionu proti obhájkyni titulu. Nikdy tu nepostoupila do čtvrtfinále. A ona vyhrála díky tomu, že si vypracovala šanci na vítězství a pak ji proměnila bez zaškytnutí. Klidně mohla Maria srovnat na 5:5, zápas by se protáhl do tiebreaku, možná do třetího setu. Kdo ví? Už jsme to tu měli. Ale Lucy to tentokrát nedopustila.“
Dozrává?
„Ano! Sleduju její pohodu na tréninku každý den. Není to lehké, když má za sebou tolik sezon. Musí pořád makat bez nároku na volno. Jako by si uvědomovala, že tohle je poslední kapitola její kariéry.“
A v ní objevuje nové obzory, má velkou šanci být po Roland Garros v top 10 žebříčku.
„Když jsme spolu začali pracovat, dali jsme si to jako první cíl. Měl to pro nás být vrcholek pyramidy. Nejdřív jsme samozřejmě museli makat na spoustě drobností. Dál se budeme snažit zlepšovat. A až v desítce bude, najdeme si nový cíl.“
Teď by to mělo klapnout. WTA vydala zprávu, že Lucie bude v Top 10, pokud Ukrajinka Svitolinová nepostoupí do finále.
„OK, pořád před sebou máme nějakou práci.“
A ta se jmenuje Garbine Muguruzaová, čtvrtfinálová soupeřka.
„Uvidíme. Je to nová tvář ve špičce. Ještě s ní Lucy nehrála. Vím, co od ní očekávat, takže snad připravím dobrou strategii. Lucy si věří. Doufám, že zvedne výkon na další úroveň. Dneska prorazila, teď musí vystoupit o schod výš, hrnout to dál a zabíjet balony. Už to v minulosti dokázala, třeba loni ve Wimbledonu. Věřím, že to dokáže. Že půjde vyhrát, nikoliv se jen nějak vyhnout porážce.“
Na tváři máte pořádný plnovous. Neholíte se z pověrčivosti?
„To je můj French Open plnovous. Neoholím se. Ale možná se vsadíme, pokud by Lucy turnaj vyhrála, tak…“ (přichází Šafářová: Už jsi měl být dávno oholený!)