Berdych o konci kariéry! Nechtěl se motat kolem 60. místa. Těší se na děti | iSport.cz
Jan Jaroch
18. listopadu 2019 • 15:58

Berdych o konci kariéry! Nechtěl se motat kolem 60. místa. Těší se na děti

Autor: Jan Jaroch
TOP VIDEA
TOP GÓLY 20. KOLA: Parádní akce Slavie a Škodova třešnička, Shejbalův halfvolej TOP GÓLY 20. KOLA: Parádní akce Slavie a Škodova třešnička, Shejbalův halfvolej
Plzeň - Teplice: Pavel Vrba děkuje plzeňským fanouškům, ti mu připravili choreo Plzeň - Teplice: Pavel Vrba děkuje plzeňským fanouškům, ti mu připravili choreo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Na den přesně sedm let poté, co spolu s Radkem Štěpánkem vyhráli první ze dvou Davis Cupů, usedl Tomáš Berdych v Praze před novináře. Po návratu z ceremoniálu v Londýně na něj útočila viróza, přesto skoro hodinu vyprávěl o tom, co zažil a co by ještě zažít chtěl. Tak se loučil nejlepší český tenista třetího tisíciletí, jehož ze sálu vyprovodil potlesk.



Ani náznak větších emocí či slza dojetí. Stejně pragmaticky a strojově, tak jak vedl celou svou kariéru, přistoupil čtyřiatřicetiletý Tomáš Berdych k jejímu konci. Coby sportovní vysloužilec chce teď vést život bez plánu, projít si hory Jižní Ameriky či navštívit safari.

Jak jste si užil adieu před vyprodanou londýnskou halou?
„Bylo moc hezké. Kolikrát jsem se tam na Masters kvalifikoval, bylo fajn to takhle propojit a zavzpomínat si na nejhezčí tenisové okamžiky.“

Jaká z reakcí na váš konec vám utkvěla v paměti?
„Bára Strýcová si vzpomněla, to bylo hezký. Mnozí další taky, ale omlouvám se jim, ještě jsem neměl čas se vším probrat. Potěšilo mě, když mi v neděli napsal zprávu Andy Murray. On byl v dost podobné situaci, už skoro končil, ale šel na velkou operaci a zachránil si kariéru. V tomhle jsme ale hodně jiní, já tohle neplánuju. Jakmile se pro něco rozhodnu, stojím si za tím.“

Murray vás nabádal, ať ještě také zkusíte kariéru oživit?
„To ne. Byla to od něj hezká zpráva s respektem a uznáním, gratuloval mi ke kariéře. Psal, že to muselo být těžké rozhodování, že v tom podobném byl taky a dává mi respekt, že jsem dokázal takové rozhodnutí udělat.“

Měl jste šanci potkat se v Londýně i s Rogerem Federerem?
„To byl jeden z nejhezčích momentů celé té akce. Když jsme v sobotu přijeli do haly, měl zrovna před svým semifinále. A stejně sešel z players lounge a přišel mě osobně pozdravit a pogratulovat mi. Na to se bude hezky vzpomínat.“

Vraťme se o několik týdnů dozadu. Jak jste poznal, že je konec?
„Jednoho dne jsem se probudil a měl zvláštní pocit, jako by ve mně něco zhaslo, jakoby mi někdo něco vzal. Neměl jsem sebemenší chuť, motivaci, chtíč. Ani ne tak jít na kurt, ale spíše zase za doktorem nebo fyzioterapeutem, aby mě napravili. Prostě absolvovat tohle další kolečko. Bylo by to jen další trápení.“

Když jste si tohle uvědomil, jaký pocit jste měl?
„Já byl vždycky hrozný realista, nelítal jsem v oblacích a nesnil. Tohle zjištění pro mě byla hrozná úleva, spadl mi kámen ze srdce. Ze dne na den jsem zjistil, že na mě už nečeká stres, rutina, odříkání. Bylo hezký to vidět i na ostatních klucích v Londýně, kteří se taky loučili. Jeden vedle druhého byli stejný případ. Všichni jako první řekli, že jakmile opadne obrovský zápřah, úplně se jim změní svět. A to už spousta z nich má rodinu, malé děti. To jsou věci, které mě taky čekají… Ale ještě nic nepište, není to aktuální. (smích)“

Co je tedy aktuální?
„Celou kariéru jsem musel být sobec, myslet jen na sebe. Teď si zaslouží moji nejbližší, abych se jim věnoval. A chci mít čas i sám pro sebe. Užít si věcí, na něž jsem neměl v minulosti čas. Sice jsem toho spoustu procestoval, ale když někam jedete bez raket, je to obrovský rozdíl. Chtěl bych ještě vidět po světě spoustu věcí.“

Tomáš Berdych v Londýně oficiálně potvrdil konec kariéry
Tomáš Berdych v Londýně oficiálně potvrdil konec kariéry

Jaké?
„Mám sepsáno pár věcí, takový svůj bucket list. Chci vidět a zažít Jižní Ameriku. Jo, byl jsem tam a hrál tam Davis Cup, ale chci si Jižní Ameriku projet, vidět hory. Nikdy jsem nebyl ani v Africe na safari. To jsou věci, co mě lákají.“

Jak dlouho budete žít bez plánu?
„Tomu fakt nechávám volný průběh, protože nalajnovaný jsem měl celý život. Ještě teď se přistihnu, jak si chystám budíka na ráno a řeknu si: Dobrý, v pohodě, nic nemusíš. Opravdu teď nemám žádné dlouhodobé cíle.“

Jaké to je nemuset dodržovat večerku, životosprávu?
„Nejsem noční pták. Padne na mě únava a jdu ležet. Jídlo a další věci kolem životosprávy jsem měl v sobě vždycky přirozeně, než že bych se k nim musel nutit. Takže v tomhle to není žádná velká změna.“

Ani tendenci chopit se rakety nemáte?
„Vůbec. Jednoho dne to prostě vyprchalo. Dřív, když jsem si dával další pokusy pro návrat, mě svrběla ruka, sledoval jsem výsledky. Ale když zapnu tenis dneska? Už jsem jen divák a nemám pocit, že by mi tenis chyběl. To je nejlepší ukazatel, že jsem skončil v pravý čas.“

Končíte ale taky jako 105. hráč světa, který by se klidně ještě mohl v lednu dostat do hlavní soutěže Australian Open.
„Je fakt, že jsem skončil kariéru jako česká jednička. Věkem nejsem starý, rodina mě nepřesvědčovala, abych už byl doma. Prostě mě k tomu dohnaly okolnosti. Nemám rád pocit, že jdu na kurt nepřipravený jen improvizovat. Že překlepu jedno dvě kola a nějak se to vyvrbí. Když jsem se rozhodoval, vzal jsem si papír, že si napíšu plusy a minusy. Najednou jsem měl ale plnou stranu minusů a neviděl jsem plusy. Vůbec nedávalo smysl pokračovat. Mohl jsem turnaje nějak objíždět a motat se kolem padesátého, šedesátého místa. Takhle bych třeba ještě rok nebo dva zvládnul. Ale mám to zapotřebí? Tohle by si moje kariéra nezasloužila. Bral jsem v potaz i to, kde jsem se pohyboval a co jsem byl za hráče.“

Jak často si teď půjdete pinknout tenis?
„Když končí vrcholový sportovec, není dobré tělo nechat jen tak zahálet. Jednoduchá cvičení nebo kolo můžu dělat bez problému, ale tenis mému zdraví bohužel nedělá dobře. A když mě chytnou záda, nezbavím se bolesti, dokud zase za někým nejdu, aby mě napravil. Takže zatím si říkám, proč bych si měl ubližovat a hrát tenis. I rakety jsem uklidil do sklepa. Ale třeba kolu nebo lyžím se nebráním.“

Rakety skončily ve sklepě, abyste neměl pokušení?
„Kdepak, mám rád pořádek, nechtěl jsem jen, aby mi překážely.“

U tenisu zůstanete už jen jako fanoušek, nebo je možné vaše další angažmá? Z bývalých hráčů se rekrutuje i řada trenérů.
„Na tohle téma radši neříkám nic. Nechci se pak přistihnout, když přijde nějaká nabídka, abych myslel na to, že jsem jednou vyloučil, že něco takového budu dělat. Rozhodně si ale nemyslím, že by to byla jedna z prvních variant, o které bych uvažoval. Vím, že když takovou potřebu budu mít, objeví se hned spousta možností. V Londýně jsem se bavil s Davidem Ferrerem a ten z tenisu skoro ani nevypadl. Chystá se, že bude pár týdnů pomáhat Bautistovi jako trenér, sám chce hrát spoustu veteránských turnajů, má naplánované maratony. On asi pohyb extrémně potřebuje.“

Máte svůj osobní žebříček největších úspěchů kariéry?
„Tenis je výhodný v tom, že cílů je vždy víc. Honíte se za pořadím na žebříčku, Davis Cupem, grandslamy. Těžko se srovnává, průřez těmihle cíly jsem měl dobrý. Ale největším zážitkem bude finále Wimbledonu 2010. Davis Cup jsou zase úplně jiné emoce s celým týmem, hrajete pro celou zemi v obrovské hale. I ten je hodně vysoko.“

Jak byste chtěl, aby se na vás vzpomínalo?
„Vždycky jsem se snažil co nejvíc zůstat sám sebou. A jsem pyšný na to, že mě tenis až moc nezměnil a zůstal jsem takový, jaký jsem od mala byl a jak mě rodiče vychovali. To souvisí s tím, že jsem se při tréninku nebo zápase snažil udělat vždycky maximum. Udělal jsem chyby, ale taky vyhrál spoustu zápasů. To byl můj jediný nástroj, jak ovlivňovat lidi a každý si na mě nějaký obrázek udělal. Někdo má takový pohled, někdo jiný. A já jim ho nechci brát. Nejsme politici, nehraje se na preference. Takhle by to měl mít každý sportovec.“

Co vám tenis dal a vzal?
„Spoustu věcí. A pozitiva strašně převažují. V mém případě určitě ano. Dal mi disciplínu, pracovitost, umění zvládat krizové situace. Samozřejmě i slávu, peníze. Všechno šlo postupně, mělo to svůj vývoj. Byla to škola života. Jako malého vás sbalí do auta a jedete na druhý konec Evropy hrát turnaj. A je třeba si uvědomovat, že tam nejste na výletě a nezabíjíte čas, ale i v tomhle mladém věku je třeba něco předvést. To dá člověku do budoucna strašně moc.“

Berdych vysvětlil konec kariéry: Jednoho dne jsem se probudil a touha se trápit byla pryč

A co vzal?
„Tenis je individuální sport, jste vlastně pořád sám. A také se do toho tlačíte, abyste mohli odpočívat, nevyčerpávali se. Spojení s vrstevníky pak skoro nemáte, je těžké udržet si svůj kruh lidí, protože na ně absolutně nemáte čas. Je to osamělý život. O to hezčí dneska je, když můžu být v partě a něco s kamarády podnikat.“

Nebude vám chybět pocit po vyhraném zápase, potlesk tribun?
„Ano, největší moment je stát na kurtu po vítězném utkání. Alespoň já to tak vždycky měl. Ale dokážu se dobře srovnat s tím, že to patřilo k etapě, která je minulostí. Teď si musím najít něco jiného. Koukat, co mi bude přinášet radost a uspokojení.“

Kde to budete hledat?
„Od spousty kluků, kteří skončili a založili si rodinu, slyším, že to je nejlepší věc, co je mohla potkat. Možná ještě lepší než tenis. Na to se jednou těším. Celá kariéra se odehrávala pro mě. Já byl středem pozornosti a nemám problém s tím, že už nebudu. Nemusím si nic dokazovat. Umím si uvědomit, že s kariérou je konec.“

Teď tedy budete hlavně oporou své ženě Ester, která dělá kariéru v modelingu? Prý se s ní na čas přesunete i do New Yorku.
„Za osm let, co jsme spolu, mi obětovala strašně moc. Jsem jí za to vděčný a chci jí to teď vynahradit. Takže pokud se pro něco rozhodne, může očekávat moji podporu.“

Děti ještě tedy nejsou na pořadu dne?
„Na děti je pořád dost mladá. Až jednou řekne, že končí s modelingem, tak se vrhneme na děti.“

Mnoho sportovců po kariéře s větším či menším úspěchem investuje. Máte podobné plány?
„Já byl v těchto věcech vždycky strašně opatrný. Vím, co mě to stálo a co jsem musel obětovat, abych peníze vydělal. I když jsem byl na kurtu někdy střelec, v těchhle věcech nejsem. Neskočím někomu na nějaké pohádky, nechám investice profíkům. Nemám sen, že bych chtěl otvírat obrovské podniky či něco takového.“

Skončila Lucie Šafářová, Radek Štěpánek, nyní vy. Co podle vás vaši generaci charakterizovalo?
„Byli jsme poslední předrevoluční děti. To bude naše nejlepší charakteristika. To neznamená, že dnešní děti nebudou tenis umět a nebudou šikovné. Ale náš přístup ke sportu a jak jsme se chovali, byl strašně moc ovlivněný tou dobou. Byla blbá, ale pro nás v tomhle nakonec i vlastně výhodná. Za nás nebyly mobily, já chodil ještě do budky a házel mince. Budu rád, když mi mladí dokážou, že se pletu a tenhle trošku možná senilní dojem, že jsme byli lepší, mi vyvrátí.“

Co soudíte o generaci Forejtek, Lehečka, Svrčina?
„Nemám je nastudované, nechci si vymýšlet. Začínají se škrábat nahoru. Odehráli první zápasy v Davis Cupu, ale jak říkám, moc jsem se nerozhlížel kolem. Nepřísluší mi je hodnotit. Ale budou mě zajímat, budu je sledovat. Pořád mám dobrý přehled, jaký dnešní tenis je, kam se vyvíjí.“

Pojďme se dotknout ještě toho prokletého grandslamového vítězství. Jak se vám končí s tím, že jste na něj nedosáhl?
„Nechtěl jsem končit tak, že se ráno vzbudím, kouknu do zrcadla a řeknu si: Ty vole, ještě jsi měl zkusit tohle a tamto, neudělal jsi všechno. A tenhle pocit teď nemám. Že se mi to nepovedlo, ke sportu prostě patří. Hrál jsem v nejtěžší éře, která v tenisu dosud byla, a já byl její součástí. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem mohl soupeřit a pohybovat se mezi nejlepšími, co náš sport kdy vyprodukoval. A všechny z nich jsem alespoň jednou porazil. To jsou věci, na které můžu být hrdý. Jestli budeme na mé kariéře hledat kaňku, ano, tohle jí je. Ale zase mi grandslamový titul sloužil jako dennodenní motivace, měl jsem se za čím hnát. A někdy se prostě stane, že se vám něco nepovede. Kdyby všichni všechno vyhráli, byla by to nuda.“

Kdybyste si mohl vybrat: hrát v éře Federera a spol. a skončit bez grandslamu, nebo se narodit do slabší doby a grandslam vyhrát, co byste zvolil?
„Tak líbilo by se mi mít doma nějaký hezký pohár…“

 

Aktuální výsledky

Tenis
Články odjinud


Články odjinud