Jan Jaroch
4. března 2024 • 06:33

Rosol ostře o svazové kauze a svých zkušenostech: Byla to šikana

Autor: Jan Jaroch
Vstoupit do diskuse
14
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Dvořák o Procházkovi: V USA milují extravaganci, pro UFC je ideální „produkt“
Procházkův vítězný chaos! Nástupovka z Rizinu a bouře, samuraj vyzval i moderátora | UFC 300
VŠECHNA VIDEA ZDE

Po aféře s vyřazením z daviscupového týmu se neúspěšně soudil s tenisovým svazem. Dávno před aktuální dotační kauzou upozorňoval na praktiky svazového prezidenta Iva Kaderky. Nyní Lukáš Rosol (38 let), dvojnásobný daviscupový vítěz, líčí, jak se kvůli tomu stal v Česku tenisovým psancem. A používá slova jako šikana či msta. Rozhovor probíhal pro iSport.cz a aktuálně.cz emailovou formou.



Jaký máte názor na aktuální kauzu tenisového svazu? Podle vašich dřívějších vyjádření vás zřejmě nepřekvapuje, že dění má právě takový vývoj.
„To, co se právě odehrává, je samozřejmě naprosto špatnou vizitkou pro český tenis. Jak na lokální, tak mezinárodní úrovni. Všechno je to výsledkem toho, co se tu několik dlouhých let kupilo. Ve sportu by se očekávalo, že se bude hrát fair play a místo toho se stále častěji řeší kauzy ohledně přerozdělování peněz a jejich zneužití pro prospěch určitých lidí. Samozřejmě by bylo předčasné dělat jakékoliv závěry a ani se do toho nechci pouštět. Ale ano, bohužel mě to opravdu nepřekvapuje.“

Co přesně je z vašeho pohledu v českém tenise špatně?
„Špatně je to, že je v popředí málo lidí, jejichž hlavním zájmem by bylo tenis jako takový opravdu podpořit. Jelikož se aktivně pohybuji mezi hráči, tak poslouchám, co je trápí. Neznám moc tenistů, de facto skoro žádné, kteří by se mohli opravdu opřít o podporu svazu a přitom je to tak zásadní. Pokud se člověk chce prosadit, tak to od baby tenisu do minimálně osmnácti let stojí rodinu klidně i několik milionů korun. Musíte si platit trenéry, zázemí, rehabilitace, cestovné na turnaje, ubytování. A to nejsou malé částky. Spousta hráčů i těch nadějných s tenisem předčasně končí nebo odejdou na univerzitu do Ameriky, kde získají stipendium, protože na to už prostě nemají finance, ale u tenisu chtějí zůstat. A to by se mělo změnit. Měl by se upravit systém plošného přerozdělování financí, aby se peníze dostaly tam, kde mají opravdu být a kde budou přínosem, nikoliv výnosem. Co vím od hráčů z jiných zemí, tak tam je svazová podpora zásadní. Hráči mají k dispozici týmy kvalitních trenérů, kteří s nimi cestují, a to je potom samozřejmě mnohem snazší.“

V reakci na kauzu jste na Instagramu napsal: „Sám se potýkám s naprosto absurdními dopady toho, že jsem se ozval. Že jsem dal jasně najevo, že se nenechám zastrašovat a ani autoritativním jednáním bez možnosti slušné komunikace vydírat.“ Můžete shrnout ty dopady a případně uvést příklady autoritativního jednání? Jednalo se zejména o jednání šéfa svazu Iva Kaderky nebo i jiných vysokých funkcionářů?
„Víte, já jsem si odehrál už svoje. Mám za sebou jednadvacet aktivních sezon. V podstatě jsem neměl co ztratit tím, že jsem se ozval, ale netušil jsem, že to bude mít až tak absurdní dopad. Když se podíváme kolem a kolem, tak je běžnou praxí, že po ukončení aktivní kariéry nebo ještě v jejím závěru se hráči zapojují do Davis Cupu jako kapitáni nebo do jiných důležitých funkcí, protože, kdo jiný by to měl dělat, když ne ten, kdo v tom má mnohaletou zkušenost na vlastní kůži? Kdo předá hráčům lépe to, jak v takových zápasech fungovat, než ten, kdo si tím sám prošel? U nás tomu tak bohužel není a já se ptám: Není to divné? Že by třeba za posledních x let neměl nikdo z bývalých dobrých hráčů zájem se prosadit v rámci Davis Cupu, svazu atp.? Já jsem ten zájem projevil na základě toho, že jsem přestal tolerovat to, jak se s námi jako hráči zachází, chtěl jsem situaci zlepšit i pro budoucí generace. Výsledkem toho je, že nemám možnost se připravovat a trénovat ve velkých klubech v Česku. Těch klubů je několik a pokaždé jde o stejný důvod - jestli tě tu necháme trénovat, hrozí nám, že přijdeme o dotace, a to si nemůžeme dovolit. Když jsem se zeptal, kdo to nařídil, bylo to pokaždé z vedení svazu. Domnívám se, že dotace by měly sloužit k rozvoji, nikoliv jako nástroj k tomu si prosazovat svoje a mstít se. To mi přijde jako opravdu nevídané.“

Ivo Kaderka a Vojtěch Flégl při jednání soudu o vazbě
Video se připravuje ...

Taky jste tam naznačil, že podle vás je finanční podpora hráčů hodně na rodičích a svaz nakonec tak trochu přijde k hotovému. Váže se k tomu i nějaká vaše zkušenost? A chybí podle vás nějaká plošná podpora tenisu se spravedlivým klíčem financování?
„Určitě mluvím z vlastní zkušenosti. Sám jsem si prošel tím, že zájem začal přicházet až v době, kdy jsem se prosadil.“

Váš kolega Marek Gengel popsal atmosféru strachu, která v českém tenise panovala, když se vás veřejně zastal a kluby ho najednou nechtěly přijmout, lidé s ním raději nechtěli trénovat. Můžete popsat, jestli jste jeho situaci nějak vnímal? Byli jste v kontaktu?
„S Markem jsme v kontaktu byli. Trénovali jsme spolu tam, kde to šlo, v klubech, které nejsou na podpoře ze svazu závislé, i do zahraničí jsme jeli. Mrzelo mě, že se s tím svezl také, že další svobodné vyjádření bylo potrestáno. V tomhle období to začínalo nabírat opravdu blbý směr. Už to nebyla shoda náhod. Byla to šikana.“

Váš případ finančního vyrovnání se svazem dokonce skončil u soudu, který ale nedopadl ve váš prospěch. Když to shrneme, cítil jste i vy, že jste v českém tenisovém prostředí neoblíbený, nebo řekněme jakýsi odpadlík, se kterým je lepší se moc nepřátelit?
„Po zkušenostech, které jsem za těch několik let reprezentace zažil, jsem si řekl, že už nechci s touhle sortou lidí dál jednat, ne v tomhle duchu. Ten spor nebyl v důsledku kvůli financím, ale kvůli tomu, že jsem jako nejstarší a nejzkušenější člen daviscupového týmu cítil povinnost vymezit se proti tomu, jak s námi jednali. Kvůli sobě i kvůli mladým, kteří jsou nováčci nebo teprve budou. Nechci, aby se z nekalých praktik stávala norma, proto jsem se vyslovil a teď zpětně jsem za to rád, i když jsem si s tím užil svoje. Potom, co se určití lidé nechali slyšet, že zařídí, abych si už ani neškrtl, a to se následně začalo dít, mi došlo, že tohle už není o tenise a fair play. Jedna věc je vyjádřit svůj názor a nesouhlasit s přístupem, ale druhá věc je se začít mstít. Nehodlal jsem přistoupit na tuhle hru plnou zastrašování a vyhrožování. Někdy je nejlepší řešení prostě ustoupit a počkat, až se věci začnou narovnávat tak nějak samy od sebe... A to se možná děje právě teď. A jako odpadlík jsem se necítil, naopak jsem dostal tolik podpory, až mě to překvapilo. Začaly se ke mně dostávat různé příběhy a osobní zkušenosti lidí a děkovali za to, že se konečně někdo ozval, že se o tom, co se děje, začíná mluvit.“

Kaderka v poutech: tenisový svaz přebírá krizový manažer Stočes
Video se připravuje ...

Je to opravdu tak, že lidé mají strach jakkoli se svazu postavit? Čím si to případně vysvětlujete?
„Nemůžu mluvit za nikoho dalšího, ale ty případy jsou. A doufám, že to se do budoucna změní.“

Znáte nějaké konkrétní kluby nebo jiné hráče, které se dostaly do problémů, protože nešly svazovému vedení na ruku?
„Znám, ale konkrétní v tomhle případě z pochopitelných důvodů nebudu.“

Vaše hráčská kariéra už je definitivně ukončená, nebo ještě plánujete účast na některých turnajích?
„Ještě se mi nechce se definitivně rozloučit, ale vím, že ten čas přichází. Zdravotní stav mi už nedovoluje být konkurenceschopný tak, jak bych si představoval. Regenerace mi zabere víc času, než to, co jsem schopný tenisu aktivně dát, ale to je v mém věku přirozené. Jsem rád, že ještě sem tam můžu nějaký zápas odehrát a užít si turnajovou atmosféru jako hráč. Rozrostla se nám rodina a musím říct, že si užívám každou chvíli, kdy jsme všichni spolu. Jednou z věcí, kterou vám tenis bere, je čas na rodinu. A ta je teď mojí hlavní prioritou.“

Co plánujete po konci kariéry?
„Určitě chci u tenisu zůstat, tenis je celý můj život. Měl jsem pestrou kariéru, potkal jsem hodně inspirativních a zkušených lidí. Vím, co bych rád předával dál. Nabídky ke spolupráci už nějaké dostávám, z Česka i ze zahraničí. Vzhledem k situaci bych se nebránil ani pozici, ze které by se v českém tenise dalo konečně něco začít měnit. Myslím, že po těch dlouhých letech by si to náš tenis zasloužil. Věřím, že všechno přijde ve správný čas.“

LUKÁŠ ROSOL

věk: 38 let (24. 7. 1985 v Brně)
nejvýš na žebříčku ATP: 26. místo
tituly z turnajů ATP: 2
bilance na okruhu ATP: 123:160
tituly v Davis Cupu: 2
bilance v Davis Cupu: 16:13
prize money: 4,7 mil. USD

O co šlo v kauze Rosol vs. svaz

Lukáš Rosol se soudil s tenisovým svazem o náhradu 50 000 dolarů kvůli tomu, že mu nebylo umožněno odjet v listopadu 2021 s týmem, do něhož byl původně nominovaný, na finálový turnaj Davis Cupu do Innsbrucku. Hráči týmu - Rosol, Jíří Veselý, Jiří Lehečka, Tomáš Macháč, Zdeněk Kolář - po údajné vzájemné dohodě přepracovali původní návrh reprezentační smlouvy a rozdělení odměn. V novém návrhu vycházela na Rosola odměna 81 000 dolarů. Večer před odjezdem však dostali hráči od Iva Kaderky finální návrh smlouvy, podle kterého měl Rosol obdržet 50 000 dolarů. Prezident svazu připojil dovětek, že kdo nepodepíše, nejede. Rosol se ohradil, byl vyloučený z týmu, a přestože později smlouvu na 50 000 dolarů podepsal, už mu nebyl umožněný návrat.

Vstoupit do diskuse
14
Články odjinud


Články odjinud