Kopřiva místo Davis Cupu získal životní titul: Mrzelo mě, že nejedu
Od kapitána se dozvěděl, že na Davis Cup do Valencie nepoletí, zklamání však brzy vystřídala vítězná euforie. Vít Kopřiva v neděli ovládl silně obsazený antukový challenger ve Štětíně, kde předvedl několik úžasných obratů. „Největší titul kariéry,“ hlásí čtvrtý nejlepší Čech v žebříčku v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.
Když členy českého týmu postihly během daviscupového týdne zdravotní patálie, bývalí hráči se ptali: kde je Vít Kopřiva? Sedmadvacetiletý tenista vypadl z nominace Jaroslava Navrátila a místo toho bojoval na severu Polska. Ze Štětína se vrátil se čtvrtým titulem z turnajů této kategorie. „Ve chvíli, kdy mi kapitán volal, že do Valencie nejedu, mě to samozřejmě mrzelo. Motivaci se zlepšovat teď samozřejmě mám i díky Davis Cupu,“ přiznal před startem na rakouské antuce.
S Davis Cupem to nedopadlo, po US Open jste tak naskočil na antukové challengery. V Tullnu jste smolně vypadl, ve Štětíně ovšem triumfoval. Spravil jste si chuť?
„Na oba turnaje mám po loňském roce velmi dobré vzpomínky. Uhrál jsem na nich jedny z nejlepších výsledků v kariéře. Teď to ale v Tullnu vůbec nedopadlo. Do Štětína jsem přijel bez očekávání a takhle jsem si spravil chuť titulem, což je neskutečné. A hlavně je to největší titul mojí kariéry, takže o to sladší.“
Nejdřív jste na úvod padl coby nasazená jednička, na dalším turnaji ovšem otočil zápas prvního kola a dokráčel pro trofej. Znovu se potvrdilo, jak v tenise rozhodují maličkosti?
„V Tullnu jsem měl dost šancí zvrátit zápas na svou stranu. Ještě jsem nebyl v úplné herní pohodě, trochu jsem se trápil i mentálně, ale koneckonců soupeř (Jan Choinski) potom celý turnaj vyhrál, takže i on v našem zápase ukázal kvality. Potom jsem přijel do Štětína a tam se to kompletně otočilo, všechno na moji stranu. Ve všech zápasech, kdy jsem prohrával, jsem dokázal hrozby odvrátit, ať už jsem měl proti sobě brejkboly, nebo dokonce mečboly. Vlastně teď nevím, jak jsem otočil semifinále s Coriou (obrat v rozhodujícím setu z 2:5 na 7:6). Ani si neuvědomuju, že jsem odvracel tolik mečbolů.“
Celkem jich bylo pět, navíc ve třech různých gamech. Kde se ve vás vzala psychická síla?
„V průběhu turnaje jsem se cítil lépe a lépe, opravdu mě zastihl v dobrém rozpoložení. Pohoda byla od prvního kola, kdy jsem otočil zápas s Morenem De Alboranem. Pak se to na mě projevilo taky ve čtvrtfinále (obrat proti Vatutinovi v rozhodujícím setu z 2:4 na 6:4), byť se mi nepovedl každý game. V semifinále s Coriou jsem si před zápasem řekl, že budu bojovat a nechám tam všechno. Věděl jsem, že ho kdykoliv můžu brejknout, i když on mě také. Naštěstí mi mečboly vycházely.“ (Kopřiva vyhrál 5:7, 7:5, 7:6 (4)).
