Mentální kouč o práci s Menšíkem: Bude vyhrávat všechno. Djokovič to násilím protahuje
Systematicky zdokonaluje nejblyštivější český tenisový diamant. V létě to bude sedm let, co se mentální kouč Dragan Vujovič poprvé potkal s Jakubem Menšíkem. Dlouhodobá práce odborníka z Bělehradu už přinesla první obří výsledky, Menšík se stal v minulém týdnu v Miami po dvaceti letech vůbec prvním českým hráčem, který ovládl světově významný turnaj. „To, jak s Jakubem pracujeme, je výjimečné. Nedělá to nikdo jiný na světě,“ poodkrývá Vujovič.
Tenisové schopnosti a dovednosti piluje Jakub Menšík s trenérem Tomášem Josefusem, o kondiční stránku se pak stará Jan Pospíšil. Šampioni však musí být silní především v hlavě, což má v případě české naděje v malíčku Dragan Vujovič. „Třicet let žiju v Praze, ale díky Jakubovi mám v srdci i Prostějov,“ usmívá se mentální trenér.
Povězte, jak vaše spolupráce s Jakubem vznikla?
„Byla to taková náhoda, i když na náhody moc nevěřím. Dělal jsem školení pro jednu firmu, ve které byla Jakubova maminka marketingovou ředitelkou. Tehdy jsem trénoval Ondru Štylera, který byl v top pěti juniorech. Pracoval jsem s ním tři nebo čtyři roky. Ondra se ale rozhodl, že bude studovat v Americe, kde měl stipendium. Nakonec nechtěl hrát profi. Teď už dokončil Michigan, pracuje v New Yorku v nějaké bance a pořád jsme v kontaktu. Na kurzu se na to někdo zeptal, takže jsem to všechno řekl. Jakubova maminka Katka se pak při obědě zmínila, že má syna, který je talentovaný v tenise. Řekl jsem ji, že klidně pomůžu, pokud si přeje.“
Maminek od nadějných sportovců však za vámi musí chodit víc. Kdy jste poznal, že s Jakubem to půjde?
„Pokaždé to funguje tak, že před začátkem mentálního tréninku udělám s hráčem rozhovor. Když je moc mladý, jsou tam ještě rodiče. Postupně poznávám, jestli se jedná o zdravou výchovu nebo jestli je jejich kluk třeba nějaký frajírek. Od hráče mě pak zajímá, zda se tomu chce věnovat a má pro tenis vášeň i touhu. Tohle všechno si na úvodním kurzu prověřuju. Říkám jim: ‚Pojďte, sejdeme se a probereme to.‘ Potom se i já rozhoduju, jestli budu spolupracovat. Jsou totiž rodiče, kteří mají větší ambice než jejich dítě, proto neberu každého, kdo přijde.“
Co jste si z vašeho prvního setkání s Jakubem odnesl?
