Už dvacet let pečuje o největší wimbledonskou hvězdu: trávu. Eddie Seward je legendou All England Clubu, roku 2007 dostal za přínos sportu řád od královny Alžběty II. Hlavní zahradník Wimbledonu poskytl českým novinářům exkluzivní rozhovor.
Stojíme metr vedle posvátného centrkurtu a pětašedesátiletý Seaward vypráví o travnaté alchymii. Slunce svítí, teplota lehce přesahuje dvacet stupňů. Proto má dobrou náladu. „Tráva potřebuje slunce, takový den jako dnes je ideální,“ vypráví a se zalíbením pohlédne na dvorec přesně zastřižený na předepsanou výšku osm milimetrů.
Co vlastně obnáší práce wimbledonského trávníkáře?
„Lidé si myslí, že tady chodím s velkou sekačkou, ale to je omyl. Dělám rozhodnutí a k ruce mám čtrnáct pomocníků, kteří trávu udržují. Každý z nich stříhá po celý turnaj stejný kurt se stejnou sekačkou. Začíná se v 7.30, ve čtvrt na devět je hotovo. Naše práce musí být dokonalá.“
Jak vypadá váš běžný den během turnaje?
„Někdy mám pocit, že skoro nikdy nekončí. Vstávám po páté ráno, po šesté jsem již v klubu a dohlížím, zda je vše v pořádku, když se odkrývají plachty. Domů odjíždím nejdřív hodinu po posledním zápase. Musím dohlédnout na to, aby se kurty řádně pokropily a uložily ke spánku.“
Wimbledon používá druh trávy jménem jílek vytrvalý. Proč právě ten?
„Testovali jsme mnoho druhů a tenhle je prostě nejlepší. Dokáže rychle zakořenit, vyrůst a rychle se také vzpamatuje.“
A proč se seká přesně na osm milimetrů?
„Tak to tady bylo vždycky. Je vyzkoušeno, že při osmi milimetrech je péče o trávu nejefektivnější a výsledky jsou nejlepší.“
Mnozí tenisté tvrdí, že wimbledonská tráva je čím dál pomalejší. Jak jim odpovíte?
„Tráva je pořád stejná. Míče odskakují stále stejnou rychlostí, ale odskok je vyšší. Chápu je, že jim může kurt připadat pomalejší, protože mají na odehrání míče o zlomek sekundy víc, ale to je především kvůli vyšším odskokům.“
A ty způsobuje co?
„Trávník již neosíváme tak hustě jako dřív. Proto je prodyšnější a půda tvrdší. To způsobuje vyšší odskoky.“
V Česku je velkým tématem Ivan Lendl a jeho neúspěšné snažení vyhrát Wimbledon. Mnozí soudí, že to bylo právě kvůli špatným odskokům v minulosti. Myslíte, že by na dnešní trávě Wimbledon vyhrál?
„Na Lendla si pamatuji, viděl jsem jeho zápasy ještě předtím, než mě tu zaměstnali. Upřímně netuším, jestli by na dnešní trávě vyhrál. V jeho případě to byla podle mého nejvíc záležitost hlavy.“
Velkou událostí bude olympiáda 2012 a Wimbledon uspořádá tenisový turnaj. Těšíte se?
„Těším, bude to má poslední akce tady. Taková labutí píseň.“
Mnozí soudí, že měsíc po Wimbledonu nemohou být vyšlapané kurty dobře připravené pro olympiádu. Co vy na to?
„Je to oříšek, ale zvládneme to. Musíme dohlédnout na to, aby tráva velmi rychle vyrostla a byla připravená.“
Jakým největším problémům při své práci čelíte?
„Trable nám připravuje zvěř. Ve Wimbledonu žijí lišky a není výjimkou, že se dostanou až na kurty. Proto po většinu roku máme kolem centrkurtu a dalších velkých dvorců natažený elektrický plot. Pokud liška na trávu vykoná svou potřebu, úplně ji zničí. Pak jsou tu samozřejmě holubi. Máme tady káně, které vypouštíme třikrát do týdne, aby hladové holuby, kteří by jinak vyzobávali semínka, odstrašovalo. Letos jsme měli ještě v květnu ranní mrazy, to byl také problém.“
Škodnou jste měl v revíru i v roce 2006, když se Martina Navrátilová loučila s turnajem a rozhodla se vykopat si drn na památku. Udělala to tehdy?
„Ano, to udělala.“
Co jste na to říkal?
„To je v pořádku, Martina je profesionální hráčka, udělala to velmi opatrně. A vzala si vážně jen pár stébel. Nebyl nejmenší problém to opravit.“
