ROZHOVOR - Závod na mlhavém Holmenkollenu udělal radost rozsáhlému rodinnému klanu v dalekých Krkonoších. Sdruženář Tomáš Slavík doběhl v závodě spojeném se skokem na velkém můstku na sedmém místě, což je jeho životní úspěch.
Jak to oslaví vaše rodina?
„Naši budou nadšení, celá rodina, jak v Harrachově, tak v Liberci. Žena Barča, kterou nerad opouštím a nechávám s rok a půl starým Kubíkem, mě to omlacuje o hlavu, ať aspoň něco zajedu, když nejsem doma. Tak jsem rád, že se to povedlo!“
Je to váš životní úspěch?
„To můžu říct bez nějakých debat. Pochybuji, že jsem se někdy v cíli tak radoval. Šlo to hodně ze mě.“
Jakou jste měl taktiku? Už po skoku jste byl na nadějném 11. místě...
„Před závodem s jedenáctkou jsem si říkal, že půjdu do toho. Buď vydržím, nebo ne a je jedno jestli budu osmnáctý nebo pětadvacátý, protože výsledek už jsem odsud měl. (11. místo ze závodu se středním můstkem - pozn. red.). Pak přijeli Lodwick a Demong, zrychlili a já dokázal udržet krok, za to jsem hrozně rád.“
| Česká severská kombinace na MS |
|
4. místo Milan Kučera (Thunder Bay 1995) 6. místo Ladislav Rygl (Lahti 2001) 7. místo Tomáš Slavík (Oslo 2011) 8. místo Pavel Churavý (Liberec 2009) |
Na koho jste v cíli ukazoval jedničku?
„Na servisáka Míru Kopala, měl jsem fantastický lyže. Díky celému týmu a servisu, že vytvořili takové podmínky.“
Se skokem jste spokojen?
„Neřekl bych, že mi špatně fouklo, spíš mně nefouklo moc, protože dneska bylo relativně klidné počasí. Já měl dobrý skok, s provedením jsem spokojený. Jury zvolila nižší nájezd, pak zvedali lavičku a fouklo a dalo se skočit dál. Poprvé mi pomohly přepočty za odlišnou výšku nájezdu. Jel jsem níž, ale vykompenzovalo se to.“
Je těžké dosáhnout takového výsledku v českých podmínkách severské kombinace?
„Nikdy jsem si nestěžoval, že máme minimum peněz. Dukla i svaz nás dokážou zajistit, jak se dá. Špičkové státy mají rozpočet větší, ale i z našich peněz se dají zajíždět výsledky.“
Dá se takhle uživit?
„Jsem placený v Dukle. Jsme tři kluci placení na celý úvazek, je to zaměstnání. Jsem rád, že tímhle výsledkem můžu poděkovat za podporu.“
Před čtyřmi lety na šampionátu v Sapporu si tehdejší trenér Bohuslav Rázl stěžoval, že je v Česku jen pět dospělých sdruženářů, jak je to dnes?
„To je pořád stejný. Jestli nás na mistrovství světa i s juniory závodí dvacet, je to hodně.“
Jak budete slavit?
„Něco málo se oslaví. Když to na mě přijde, dám si dvě pivka a půjdu spát. Nejsem specialista, že bych do sebe hrnul kořalku...“
