Na mistrovství Evropy do švýcarského Grenchenu odlétal český dráhový cyklista Pavel Kelemen s ambicemi na úspěch ve sprintu. Přivezl nečekanou zlatou medaili z keirinu, od kterého si tolik nesliboval, a navíc se v něm přiblížil účasti na olympijských hrách. V silné konkurenci, odpovídající i obsazení mistrovství světa, navázal na svůj evropský titul z kategorie do 23 let.
Sám na sobě už si 24letý dráhař Pavel Kelemen ověřil: když mu na něčem extrémně záleží, svazuje ho to. Lepší výkony podává bez psychického tlaku. A tak tomu bylo i na mistrovství Evropy.
Ve sprintu tam závodník Dukly Brno obsadil až 11. místo, což bylo pro něho i pro výpravu zklamáním. Po dni volna, kdy se mu neúspěch podařilo hodit za hlavu, vybojoval nečekané zlato v keirinu.
VIDEO: Parádní výkon Pavle Kelemena
„Hlavu tak mám nastavenou, i když tentokrát to ve sprintu nebyla jen otázka psychiky. Taky jsme prokaučovali převod,“ řekl Kelemen sebekriticky. „Jezdí se hodně těžký, já jsem si myslel, že ten můj těžký je, ale na dráze se ukázalo, že nebyl. To byla chyba,“ upřesnil.
Naopak keirin mu vyloženě sednul. Uplatnil svoje zkušenosti z bikrosu, odkud je zvyklý na fyzický kontakt, a od vydařené první jízdy se odrazil až k finále, v němž si už věřil. Zvítězil o 47 tisícin sekundy před Francouzem Francoisem Pervisem, který tuto disciplínu vyhrál loni i letos na mistrovství světa.
Načež po potvrzení psychických předpokladů přišel na řadu i další ukazatel Kelemenových špičkových výkonů. Z velkého fyzického vypětí se cyklista Dukly Brno ještě před vyhlašováním výsledků pozvracel.
„Po dojezdu to bylo složité. Pracovaly emoce, tři kola jsem ještě kroužil po dráze, zadýchaný, řval jsem radostí. Pak jsem slezl z kola a rovnou mě táhli k pódiu. Snažil jsem se všechno rozdýchat, ale než na nás přišla řada, musel jsem si odběhnout a vyzvracet se,“ popsal Kelemen upřímně.
Není prý sám, kdo z dráhových cyklistů po těžkých závodech zvrací. Vzhledem k tomu, že se mu to stává pravidelně, už ví, co od sebe má čekat.
„Stává se mi to i v tréninku. Tak jednou týdně zvracím, když jedeme tvrdší úseky. Na jednu stanu je to možná dobré znamení, že makám naplno a že to dělám dobře, jinak to ale pro zdraví úplně ideální asi není,“ zamýšlí se.
Jistý si je tím, že žaludeční problémy pochází čistě z fyzické námahy. „Od nervů to nebude. Jelikož se to objevuje právě i v tréninku, je to z vyčerpání,“ uvědomuje si.
V pokračující sezoně ho titul mistra Evropy v keirinu postavil do nečekané role. Pokud bude podobně pokračovat na dalších závodech Světového poháru, z nichž ten nejbližší je v Kolumbii a odlétá se hned v neděli, neměla by mu olympiáda v této disciplíně uniknout. „Když jsem v keirinu mistrem Evropy, asi bych byl hloupý, abych v něm nestartoval v Riu,“ usmívá se. Zároveň by se ale chtěl prosadit ve sprintu, a pokud možno startovat příští rok i v něm.
Proto ho reprezentační trenér Petr Klimeš na Světových pohárech nominuje opět do sprinterských závodů. „Keirin je nebezpečný, pád v něm hrozí prakticky neustále. Pavel je výborným sprinterem, zdobí ho obrovská výbušnost, nástup má jeden z nejlepších na světě. Nyní tedy pojede sprint, a až pokud by si olympiádu zajistil i v něm, vrátil by se ke keirinu,“ řekl Klimeš.
Kelemen s tím souhlasí. Tlak na to, aby svůj evropský titul potvrdil olympijskou nominací a do Ria se skutečně kvalifikoval, prý necítí. Odjeto je šest závodů a počítat se každému bude osm nejlepších z celkových deseti.
„Počítá mi to trenér, já se tím nezabývám. Ne že bych byl tak blbý, že bych neuměl počítat, ale přijde mi, že bych se v tom jen zbytečně patlal. Soustředím se na každý závod, snažím se všude zajet co nejlépe, a snad to dopadne,“ přeje si.
Související články
