24. srpna 2015 • 12:47

Celá zpověď sudího Kovaříka: Jak Berbr řídí i ponižuje rozhodčí?

Libor Kovařík jako první rozhodčí otevřeně promluvil v rozhovoru pro deník Sport o vlivu Romana Berbra
TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0 Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0
Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před pár dny nečekaně ukončil kariéru profesionálního rozhodčího. Nyní Libor Kovařík v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport vysvětluje proč. „Skončil jsem kvůli Romanu Berbrovi. Uvědomil jsem si, že o mně jako o rozhodčím rozhoduje jen on. Člověk s estébáckou minulostí,“ říká. Jeho výpověď je konkrétní, otevřenou a ostrou obžalobou poměrů v českém fotbale. Jeden z nejkvalitnějších českých rozhodčích, jehož jméno figuruje v první skupině na listině FIFA, popisuje i Berbrovy zvrácené metody, s jejichž pomocí sudí ovládá a šíří mezi nimi strach. Na adresu Dagmar Damkové, manželky místopředsedy svazu a oficiální šéfky komise rozhodčích, říká, že je jen loutkou v rukou svého „stvořitele“.



Mluvil bez emocí, ale odhodlaně. Občas se hořce usmál a zpočátku bylo také vidět, že váží slova. „Víte, za tu dobu, co člověk píská, toho zažil, tuší nebo se doslechl opravdu hodně. Ale já chci dnes mluvit jen o tom, co jsem sám prožil a můžu ručit za to, že je to pravda,“ řekl na úvod 39letý muž, který v „civilu“ pracuje jako bankovní specialista.

Nedávno jste se rozhodl z vlastní vůle ukončit kariéru rozhodčího. Proč? Byl jste v Česku rozhodcovská dvojka, dobré postavení jste měl i jako mezinárodní rozhodčí…
„V médiích se objevilo, že jsem skončil kvůli mému potrestání za výkon funkce čtvrtého rozhodčího při utkání Sparta - Baník, které se hrálo ve druhém kole šest minut bez rohových praporků. A je pravda, že jsem trest na pět utkání považoval za ránu pod pás. Ostatně i paní Damková náš trest označila za exemplární, což se neslučuje se slovem spravedlivý.“

Proč nebyl spravedlivý?
„Pokud si otevřete pravidla fotbalu, tak zjistíte, že hlavní rozhodčí určuje, který z asistentů kontroluje vybavení hrací plochy. Za to, že je hrací plocha v pořádku, ale zodpovídá podle pravidel stejně pouze hlavní rozhodčí. Já jsem byl na utkání jako čtvrtý rozhodčí a jako takový jsem měl řadu povinností, ale rozhodně mezi nimi nebylo kontrolovat rohové praporky. Stejně tak byl potrestán na pět kol i třeba delegát fotbalové asociace Jaroslav Melichar, který také neudělal nic špatně. Ihned po utkání tuto chybu hlavnímu rozhodčímu vytknul a uvedl to ve zprávě delegáta. Nevím, co měl udělat jinak. Pana Melichara mně bylo líto nejvíc. Je to slušný a poctivý člověk a bylo na něm vidět, že ho ten trest zasáhl.“

A vás ne? Nebyl to důvod, proč jste skončil?
„Pro mě osobně tato banalita s praporky nebyla hlavním důvodem konce kariéry, byla to pouze ta poslední kapka...“

Tím hlavním důvodem tedy bylo co?
„Hlavním důvodem byl místopředseda svazu pan Roman Berbr. O konci jsem uvažoval již přibližně půl druhého roku a nemohl jsem se k tomu odhodlat pouze kvůli svému dobrému postavení v první skupině rozhodčích UEFA, díky čemuž jsem dostával dost delegací na kvalitní zápasy.“

V jakém smyslu byl důvodem pro vaše rozhodnutí Roman Berbr?
„V jakém smyslu? Protože rozhodčí u nás v profesionálních soutěžích neřídí Dagmar Damková, ale právě její manžel Roman Berbr. Já mám k Dagmar Damkové respekt za velké úspěchy, kterých v ženském fotbale dosáhla. Prosadit se nakonec dokázala i v našem mužském fotbale, i když to určitě neměla vždy jednoduché. Je potřeba si ale říct, že ji od začátku její kariéry vedl za ruku její přítel a momentálně i manžel Roman Berbr. I když ji lidsky svým způsobem chápu, je pro mě tento stav, kdy je i ve funkci šéfky komise rozhodčích pod absolutním vlivem svého stvořitele, už dál nepřijatelný.“

Takže české rozhodčí podle vás Damková opravdu neřídí?
„I kdyby nebylo pana Berbra, tak by rozhodčí mohla řídit jen velmi obtížně, vždyť je minimálně polovinu dní v roce v zahraničí na různých seminářích a ženských turnajích. Dagmar za celé čtyři roky, kdy oficiálně řídila rozhodčí profi soutěží u nás, měla například jednu jedinou přednášku, kdy nám na dvou slidech ukázala, kdo jsou členové komise rozhodčích UEFA.“

Paní Damková přitom často mluvila o tom, kolik času proškolování sudích věnuje…
„Řeknu to takto - po dobu čtyř posledních let jsem jako rozhodčí u nás absolvoval více než sto odborných přednášek a žádnou neměla Dagmar Damková... Přitom musí vědět, že na seminářích UEFA i ve všech evropských zemích je standardem, aby šéf komise rozhodčích měl přednášky a sděloval svým rozhodčím, co by měli a neměli pískat, jak mají posuzovat hraní rukou, za co vylučovat hráče, a vůbec rozhodčí metodicky řídil.“

A ty přednášky tedy vedl kdo?
„Důležité přednášky především pan Liba (poznámka redakce: Miroslav Liba oficiálně není členem komise rozhodčích). Je ale potřeba říct, že odborně byly na výši a Dagmar Damková by podle mě jen těžko dosahovala jeho úrovně.“

Mluvil jste o tom, že jste získal jistotu, že rozhodčí u nás řídí Roman Berbr. Kdy se to stalo a proč?
„Ten proces byl postupný, ale definitivně v březnu loňského roku. Tehdy pan Berbr přiběhl na seminář rozhodčích v Praze a celý rozčilený křičel, že ten, kdo chtěl ušetřit dvanáct tisíc, přijde o pětasedmdesát tisíc korun. A že od tohoto okamžiku si na měsíc nezapíská šest hlavních rozhodčích a 5 asistentů.“

To popisujete ten případ, který se týkal zimního semináře rozhodčích na Madeiře a kompenzace od cestovní kanceláře za zpožděný let?
„Přesně tak. V únoru jsme byli na zimním semináři na Madeiře a cestu jsme si platili jako vždy sami. Vinou letecké společnosti TAP jsme ale na místo pobytu letěli zhruba 24 hodin a o den nám tak byl zkrácen pobyt. Letecká společnost v tomto případě hradí kompenzaci za zkrácení pobytu, což dělalo těch zmiňovaných dvanáct tisíc korun. Nikdo z komise rozhodčích, ani ze sekretariátu, nám neřekl, ať si o kompenzaci nežádáme. A ani nás upřímně nenapadlo, že by to mohl být problém. Vždyť jsme si to sami platili a faktury i letenky byly na naše jména. A nás jedenáct výše zmiňovaných rozhodčích a asistentů si tedy zažádalo o náhradu za zkrácení pobytu. Celý proces trval asi dvě minuty. Absolutně jsme nechápali, co jsme provedli špatného a za co nás chce pan Berbr trestat.“

To se opravdu dá jen těžko pochopit. Jednak k tomu Berbr nemá žádnou pravomoc a navíc jste si zájezd hradili sami…
„Ano, tak to bylo. Později nám pak bylo řečeno, že za nás tu úmornou dvouminutovou práci chtěl někdo udělat hromadně. Nechci spekulovat, co se s těmi penězi - za 70 lidí by to bylo zhruba 840 tisíc korun - mělo stát. Třeba by nám je nakonec vrátili…“ (usměje se)

A Berbr tehdy svou výhrůžku opravdu zrealizoval? Zasadil se, abyste nepískali? Protože Dagmar Damková tehdy v rozhovoru pro Sport tvrdila, že nikdo potrestaný nebyl…
„Víte co – já jsem napřed nevěřil tomu, že na základě jediné věty pana Berbra nás za takovou pitomost vůbec někdo potrestat může. Myslel jsem si, že to projedná komise rozhodčích a nějak rozumně si to vysvětlíme. Ale to jsem se dost spletl. Nikdo o tom totiž už nejednal, nikdo nám nic nevysvětloval a další měsíc jsme jezdili všichni pouze na dorostenecké soutěže. A aby nás to ještě víc bolelo, tak nás posílali co nejdál. Kromě nás to bohužel byl trest i pro mládežnické oddíly, které nám musely platit nesmyslně vysoké cesťáky. Rozhodčí z Prahy a Liberce jezdili například do Olomouce a Uherského Hradiště. Pokladníci těch klubů z toho byli nešťastní.“

To byl tedy zlom, kdy jste pochopil, že Roman Berbr přes Dagmar Damkovou komisi rozhodčích totálně ovládá?
„Ano, tehdy to byl zlom v mojí kariéře. V tu dobu jsem absolutně ztratil motivaci a chuť do pískání a začínal jsem přemýšlet o svém konci. Uvědomil jsem si, že o mně rozhoduje jediný člověk. Navíc člověk, který má estébáckou minulost. Nikdo se nás nezastal, ani o tom nemluvil. I to svědčilo o tom, že moc pana Berbra je v oblasti rozhodčích neomezená. A Dagmar Damková později v médiích opravdu tvrdila, že jsme za Madeiru potrestaní nebyli. Pokud o tom nevěděla, tak je zřejmé, že rozhodčí neřídí, ani je na zápasy nedeleguje.“

Vizitka sudího Libora Kovaříka
Narozen: 23. února 1976
Vzdělání: Vysoká škola ekonomická
Civilní zaměstnání: bankovní specialista
Kariéra rozhodčího - domácí: fotbalový rozhodčí, na listině 1. a 2. ligy od roku 2000, odpískal 197 prvoligových zápasů.
Zahraniční: na mezinárodní listině FIFA od roku 2006, pískal zápasy kvalifikace MS a ME, předkola Ligy mistrů a Evropské ligy, utkání skupin Evropské ligy, jako 4. rozhodčí zápasy Ligy mistrů
Největší úspěchy: finále ME do 17 let Francie - Španělsko, zápasy Evropské ligy například na stadionech Manchesteru City, Tottenhamu Hotspur, Bayeru Leverkusen, Zenitu Petrohrad a Sampdorie Janov.
Stav: ženatý, dvě děti

Popište, jakým způsobem Berbr rozhodčí řídí?
„Má kolem sebe skupinu vyvolených. To jsou rozhodčí, kteří k němu mají blízko historicky, regionálně, politicky, popřípadě mu mohou být užiteční nějakým jiným způsobem. A tyto rozhodčí také v případě sporných situací vždy podpoří. A když už se jim něco nepovede, dostávají nižší nebo žádné tresty.“

Můžete jmenovat, kdo v té skupině Berbrových oblíbenců je?
„Víte, já nechci veřejně špinit své bývalé kolegy. S většinou z nich jsem pískal hodně dlouhou dobu a společně jsme zažili i pozitivní věci, takže bych to nechal nezodpovězené.“

A jak se tito oblíbení rozhodčí Berbrovi za jeho přízeň revanšují?
„Někteří mu dodávají informace, které si on tak rád na každého sbírá a jimiž se pak chlubí. Často jsou to polopravdy, někdy i lži. Terčem těchto dezinformací jsou pak ostatní rozhodčí, delegáti a funkcionáři klubů. A tyto informace či spíše dezinformace pak pan Berbr využívá při seminářích, kde se vybraní lidé z té druhé skupiny stávají terčem veřejné dehonestace.“

Můžete to popsat konkrétněji?
„V praxi to vypadá tak, že pan Berbr vysloví nahlas jméno, dotyčný nešťastník se musí přihlásit a pak je přede všemi rozhodčími, celou komisí rozhodčích a někdy i delegáty veřejně zesměšněn či jinak dehonestován. Proslov k vybranému jedinci většinou končí Berbrovým prohlášením, že pokud se to ještě jednou bude opakovat, tak s dotyčným skoncuje jednou pro vždy.“

Jak to popisujete, připomíná to téměř řádění inkvizitora. Vzpomenete si na nějaký takový výstup do detailu?
„Nechci veřejně shazovat svoje bývalé kolegy, proto uvedu pouze příklad, který se týkal mě. Letos v únoru na semináři v Abu Dhabí pan Berbr před všemi rozhodčími první a druhé ligy a celou komisí rozhodčích prohlásil, že o něm se ví, že je studnice informací. A že pokud se ještě jednou dozví to, co jsem řekl před svými kolegy na výjezdu v zahraničí, tak mě vystřelí ze všech listin tak, že se nezastavím ani na Zbraslavi. Pak následoval proslov o tom, že mě bude celé jaro sledovat a čekat na každou moji chybu. Vůbec jsem v tu chvíli nevěděl, o čem mluví. Později jsem se dozvěděl, že jsem prý měl prohlásit, že za zápas venku dostávám příliš malou odměnu... Byla to naprostá hloupost, za všechny zápasy dostáváme v zahraničí stejnou odměnu a nikdy jsem si na to nestěžoval, ani k tomu nebyl sebemenší důvod.“

A podobně Roman Berbr shazoval i vaše kolegy?
„Ano. Jenomže pokud chceme mít u nás kvalitní rozhodčí, je potřeba, aby to byli nejen fyzicky a odborně zdatní lidé, ale především vyzrálé osobnosti. Veřejné lynčování určitě nepatří mezi nástroje pomáhající v rozvoji rozhodčích. Navíc je to i nepříjemné vzhledem k dalšímu působení v rozhodcovském kolektivu.“

Proč se podle vás Berbr takto chová, když pomineme to, že nemá absolutně žádné kompetence coby místopředseda svazu, aby s rozhodčími na seminářích komunikoval a hodnotil je?
„Podle mě to dělá pro to, aby téměř všichni rozhodčí žili v nejistotě a báli se ho. Dává tak najevo, že on je neomezený vládcem a jedině on rozhoduje o tom, kdo bude a nebude pískat. Jsem také přesvědčený o tom, že takové jednání není náplní práce druhého místopředsedy fotbalové asociace. Hodnocení rozhodčích by mělo být pouze v gesci komise rozhodčích a nemělo by být závislé na tom, kdo má jak blízko k panu Berbrovi.“

To nepochybně. A jak se Roman Berbr chová ke svým oblíbencům?
„Ty při svých proslovech na seminářích naopak chválí, i když k tomu v mnoha případech není jakýkoli rozumný důvod. Jinak mě také šokovalo, jakým způsobem se dlouhodobě vyjadřuje na adresu moravských rozhodčích, delegátů a představitelů klubů.“

Titulní strana pondělního vydání deníku Sport
Jak to myslíte?
„Pan Berbr o lidech z Moravy, až na pár jemu blízkých výjimek, zásadně mluví pohrdavě jako o Asiatech. Oni o tom vědí a určitě jim to není příjemné, ale z obavy o svoji fotbalovou budoucnost se tomu nebrání. Přitom právě mezi lidmi z Moravy jsem potkal mnoho pracovitých a férových lidí, kteří dělají pro fotbal maximum. Osobně jsem se při tomto oslovení vždycky styděl. A pokud si vzpomenete na výrok paní Damkové, že všechno zlo pochází z Moravy, tak je zřejmé, že i ona se od pana Berbra v tomto ohledu ledacos přiučila... Základ tohoto chování a výroků spočívá v tom, že pan Berbr a paní Damková nemají na Moravě zdaleka takovou „fotbalově-politickou“ podporu jako v Čechách.“

Existuje ještě nějaký další způsob, jak Berbr na rozhodčí tlačí?
„Jeho oblíbeným nástrojem jsou petice. Za dobu působení Dagmar Damkové jsem byl několikrát „donucen“ takovou petici podepsat.“

O co konkrétně šlo?
„Někdy o vyjádření podpory paní Damkové, jindy o něco jiného. Vždy to ale mělo stejný průběh. Jeden z rozhodčích blízkých Romanu Berbrovi „dostal nápad“, že bychom měli takovouto petici podepsat. Oficiálně byla dobrovolná, ale vždy nám bylo jasně naznačeno, že kdo to nepodepíše, tak skončí. A rozhodčí, který nedostává delegace, není žádným rozhodčím a delegace rozdává Roman Berbr...“

Vzpomenete si na nějakou konkrétní petici?
„Na tu poslední velmi dobře. Jeden moravský asistent, kterého znám jako slušného člověka, měl v srpnu loňského roku údajně sdělit svému kamarádovi nějaké zážitky z našeho letního semináře. A ten to předal dalšímu kamarádovi novináři, který z toho chtěl udělat senzaci, a vyšel z toho článek na jednom serveru. Pan Berbr se rozhodl, že dá zmíněnému asistentovi za vyučenou, a tak prostřednictvím svých rozhodčích zorganizoval petici, kterou jsme všichni museli podepsat. V petici stálo, že k dotyčnému nemáme důvěru a nechceme s ním jezdit na zápasy. Pak tomu asistentovi ty podpisy ukázali a řekli mu, že ho nemají s kým posílat. Já jsem byl donucen to podepsat také. Bylo mně řečeno, že pokud to nepodepíši, tak budu jezdit na juniorku a dorosty s ním. Po zkušenostech s Madeirou jsem to raději podepsal, i když jsem se v duchu za sebe styděl.“

A ten asistent pak opravdu nepískal?
„Ano. Za půl roku na semináři pak ale pan Berbr vystoupil a sdělil nám všem, že za ním dotyčný dojel, a tak že mu tímto uděluje amnestii a začne být normálně obsazovaný.“

Pokud Roman Berbr takto rozhodčí ovládá, dává mu to velkou moc nad kluby, nad ligou. Jaký tam podle vás sleduje záměr?
„Nerad bych se pouštěl do nějakých nepodložených spekulací, takže odpovím, že nevím.“

V lize se mluví jako o veřejném tajemství, že Berbr s Damkovou mají blízko k plzeňské Viktorce. Zaznamenal jste to někdy?
„Já osobně nikoliv.“

Je podle vás pravda, že na zápasy Plzně jsou posíláni jen prověření sudí a nominace je známa několik kol dopředu?
„Opět nechci spekulovat... (chvilku mlčí) Je ale pravda, že někdy mě obsazování rozhodčích zarazilo. Podle mého názoru se i do obsazování promítá povaha pana Berbra, který rád vyhledává problémy. Například jsem na jaře v duchu souhlasil s trenérem Jihlavy panem Klusáčkem, který nechápal, proč jen pár kol poté, co měl s rozhodčím problém v jednom zápase, jej stejný sudí píská v dalším zápase znovu. To jsou delegace, které nepomáhají ani klubům, ani sudím. Buď si tyto souvislosti pan Berbr neuvědomuje, nebo to dělá schválně.“

Vy jste například v posledních sezonách zápasy Plzně vůbec nepískal. Přitom jste byl rozhodcovská dvojka. Máte pro to vysvětlení?
„Mrzelo mě to, protože odměnou pro každého rozhodčího je pískat kvalitní zápasy, a Plzeň kvalitní zápasy většinou hraje. Nikdy jsem se pana Berbra neptal, proč tam nejezdím, takže nevím...“ (smutně se pousměje)

Další díl rozhovoru s Liborem Kovaříkem najdete v deníku Sport zítra. O čem se také dočtete?

- Proč sudí jezdí na semináře do teplých krajů?
- Má Dagmar Damková na mezinárodní úrovni takový vliv, jak se často tvrdí?
- Proč Libor Kovařík pískl penaltu po nafilmovaném pádu Davida Lafaty?
- Co také zaznělo z úst Romana Berbra a Dagmar Damkové při seminářích sudích?
- Pomohla by poměry mezi sudími vylepšit změna na pozici šéfa komise rozhodčích?

 

 
Z V R P Skóre B
1.  Plzeň 30 23 2 5 57:25 71
2.  Sparta 30 20 4 6 61:24 64
3.  Liberec 30 17 7 6 51:35 58
4.  Ml. Boleslav 30 16 9 5 63:37 57
5.  Slavia 30 14 10 6 48:26 52
6.  Brno 30 14 5 11 37:38 47
7.  Jablonec 30 10 11 9 46:39 41
8.  Slovácko 30 12 4 14 37:51 40
9.  Bohem. 1905 30 8 13 9 35:37 37
10.  Dukla 30 8 11 11 44:41 35
11.  Jihlava 30 8 7 15 31:54 31
12.  Teplice 30 7 9 14 37:52 30
13.  Zlín 30 7 9 14 34:50 30
14.  Příbram 30 7 6 17 33:53 27
15.  Olomouc 30 6 9 15 35:49 27
16.  Ostrava 30 4 2 24 27:65 14