Pospiš prožil dechberoucí triumf. Útočník musel do brány a vychytal výhru Brna
Horší začátek utkání si brněnští Vikingové jen sotva mohli představit. V zápase třetího kola Superligy malého fotbalu prohrávali na hřišti PAMAKO Pardubice od první minuty a ve stejnou chvíli navíc přišli o zraněnou brankářskou jedničku a náhradního gólmana s sebou neměli. Mezi tyče se tak postavil útočník Tomáš Pospiš a Jihomoravanům se povedlo něco nečekaného: duel obrátili a dovezli vítězství 3:2. „Byl jsem z toho paf, ale užíval jsem si to. Jak jsem šel do branky, říkal jsem si, že pokud to zvládneme, tak se snad opiju. A zvládli jsme to,“ culil se Pospiš.
Vikingové dorazili do Pardubic se svou stabilní jedničkou, reprezentačním gólmanem Dominikem Kunickým. Jenže ten si při zákroku sáhl na zem tak nešťastně, že si vykloubil prst a přivodil i menší zlomeninu. Mimo hru bude přibližně dva měsíce a pochopitelně musel hned v první minutě ze hry. A šlo o dvojitou pohromu, protože z této situace navíc Pardubice vstřelily zásluhou Jakuba Slavíka úvodní branku.
Po příšerném startu si tak rukavice navlékl dlouholetý kapitán L&B reality Vikings Brno Tomáš Pospiš. „Ještě v neděli jsem hrál devadesát minut v Rakousku, byl jsem ztuhlý, cítil jsem, že to není stoprocentní. A když jsem viděl ty mladé pušky v našem týmu, na první dobrou jsem si uvědomil, že to musím být já. Nebylo o čem,“ řekl hrdina utkání.
Jako čistokrevný útočník přitom s chytáním nemá vůbec žádné zkušenosti. „Ještě jsem nezažil, že hráč v urgentní situaci nastoupí jako záskok do branky. Naposledy jsem stál v brance při zápase snad v sedmi letech,“ pousmál se.
Pro Pospiše to byl křest ohněm, ale i jako brankář amatér předvedl několik povedených zákroků. „Pohybově a tak dále to muselo být z mé strany vyloženě groteskní, ale vybavuji si dva hezké zákroky. Nejprve tečovaná střela na přední tyč, kterou jsem reflexivně vytěsnil prstem do tyčky a ven, to mohlo být na 2:0. Bezprostředně, jak jsem vlezl do branky, přišla nahrávka přes celé brankoviště z jednoho doteku, kdy hráč mohl dávat do prázdné, ale jak jsem se přesunul, vyskočil jsem, roztáhl se a trefil mě do rozpažené ruky,“ líčil radostně své úspěchy.
Jinak ale nepovažuje vystoupení za zrovna ukázkové. „Když jsem viděl videa, co mi posílali kluci, byly to zajímavé zákroky,“ smál se. „Třeba šipkou jsem skočil mezi dva, vypíchl jsem míč a založil protiútok, to bylo směšné. Pak zase útočící hráč dostal balon na pomezí vápna, já jsem vystartoval a zfauloval jsem ho. Naštěstí mimo brankoviště, jinak bych podle nových pravidel obdržel červenou,“ popisoval další momenty.
Pardubice ho nakonec překonaly jen jednou, když dvě minuty před koncem skóroval David Ráliš. „Často jsem hrál s klukama a dařilo se nám držet míč na kopačkách, snažil jsem se zklidnit hru. Ale při jedné situaci jsem špatně rozehrál, přihrávku soupeř zblokoval, a jelikož jsem byl vyběhlý. přehodil mě. Ten gól jde vyloženě za mnou,“ uznal zkušený reprezentant.
Že přišel o osobní neprůstřelnost, ho nakonec příliš nemrzelo. Vikingům se podařil nevídaný obrat, ve 37. minutě se během pár okamžiků trefili Martin Řehola a Denis Galia a o šest minut později vstřelil vítěznou branku Dominik Havlín. „Můžu říct, že tohle utkání si budu stoprocentně pamatovat, navždycky ho budu mít v hlavě. Chtěl jsem udělat vše pro to, abychom duel otočili, navíc když jsem viděl, že Kuňa má prst jak výhybku,“ culil se Pospiš.
Dlouholetý kapitán Vikingů ocenil především týmový výkon. „Nejde o mě, ale co předvedli kluci… Blokovali střely přede mnou, Tomáš Jungwirth jich zablokoval snad dvacet, zaskočil za mě i na brankové čáře. Všichni podali dechberoucí výkon, makali jeden za druhého. Možná je hnalo vědomí, že mají v bráně mě, Kuňu možná nechají trochu víc vyniknout,“ vtipkoval.
Vikingové každopádně nečekaně našli variantu do brankoviště pro případ nouze. „Kdyby byla krizová situace, rád zaskočím, ale s radostí žezlo předám Zálesovi, nebo někomu jinému a vrátím se zpátky na hrot. Pořád mám chuť dávat góly,“ pokračoval v dobrém rozmaru.
I díky jeho výkonu v brance tak Vikingové zůstávají jediným neporaženým týmem ve východní skupině Superligy a připsali si druhou výhru. V této sezoně budou chtít znovu útočit na celkové vítězství, které naposledy zažili v roce 2021.
„Ten jeden titul mi strašně chybí a na rovinu je můj velký cíl získat ho částečně ještě se starou garniturou, i když Standa Lerch a Patrik Levčík jsou už u týmu jako trenéři. Znamenalo by to pro mě hodně, kdybychom dokázali v téhle sestavě po těch letech vyhrát. Úroveň soutěže se hodně zvedla od prvního ročníku, co jsme vyhráli. Titul má teď úplně jinačí hodnotu,“ prohlásil Pospiš, který už doma medaili pro českého mistra má.
