Nejhorší píseň historie? Ramos nazpíval vyznání pro Real: Nikdy jsem nechtěl odejít...
Nejhorší nahrávka historie? Postapokalyptické kulisy, mramorová bohyně se slzou na tváři a Sergio Ramos v bílém tílku, jak zpívá o své největší lásce. Ne, není to přelud z horečnatého snu ani bizarní trailer na béčkový film, ale videoklip k singlu Cibeles, který 39letý stoper napsal i nazpíval, a poslal tak na Santiago Bernabéu hudební vyznání, jež na YouTube viděly už desítky milionů očí.
Fontána Cibeles není jen turistická atrakce, ale i svatyně Realu Madrid. Socha antické Kybelé, Velké matky bohů provázené lvy, je symbolem země a plodnosti a zároveň dějištěm nejslavnějších madridistických oslav. Právě u ní Ramos ve videu přivádí bílého koně a promítá vzpomínky na svou šestnáctiletou pouť v bílém dresu.
Symbolika mluví sama: od léta 2005, kdy přišel do Realu, se stal ztělesněním Los Blancos. Kapitánem, který se nesmazatelně vryl do paměti v roce 2014, když hlavičkou v 93. minutě vyrovnal proti Atlétiku ve finále Ligy mistrů – gól, jenž změnil večer i klubové dějiny. Za Bílý balet nastoupil k 671 utkáním, vstřelil 101 gólů, ačkoli byl obráncem, což je unikát celé La Ligy, nasbíral 22 trofejí a rekordních 26 červených karet. Přesto odešel v roce 2021 zadním vchodem: po sporu s prezidentem Florentinem Pérezem a stažené nabídce na prodloužení smlouvy zamířil zdarma do Paris Saint-Germain.
Dnes hraje za Monterrey v Mexiku a zpívá: „Jsou věci, které jsem ti neřekl, které mě stále bolí, nikdy jsem nechtěl odejít, ty jsi mě požádal, abych odletěl.“
Ramos, mistr dramatických koncovek, si i svůj hudební epilog sepsal tak, aby znovu píchl přímo u srdce.
V televizní show El Hormiguero přiznal, že musel požádat Real o svolení k vydání písně kvůli právům na obraz. Dodal také, že jeho dveře zůstávají otevřené pro případný návrat. Stejné poselství se ozývá i v samotném textu: „Doufám, že se ti daří dobře. I když bez tebe se cítím špatně.“
Pro stanici Antena 3 pak odlehčeně prohlásil: „Vidím se jako zpěvák, který získá Grammy, dřív než jako trenér, který vyhraje Ligu mistrů.“
Jako by mluvil k milence
Fernando Navarro, kritik deníku El País a stanice Cadena Ser, singl nemilosrdně popravil a shodil ho na dno hudebního nevkusu. „Je to hrozné. Příšerný autotune na hlas, který je už sám o sobě hrozný. Zaslouží přímou červenou kartu a několik zápasů trestu. Patří to k nejhorším nahrávkám, které kdy ve španělské hudební historii vyšly. Jako fanoušek Realu si představuju, že v pekle, po prohře s Barcelonou, by hrála právě tahle věc.“
Mírnější tón volil Luis M. Mainez z médií Mondo Sonoro a Icon: „Není to skladba, kterou bych doporučil kvůli hudebním kvalitám, ale je to velmi dobrý tah jako osobní a kreativní vyjádření. Cibeles je lepší, než by se čekalo od amatéra, jakým je Ramos. Myšlenka je odvážná a originální – málokdo mluví o Madridu tímto způsobem, natož s takovými znalostmi, jaké má Sergio. A jeho interpretace se blíží stylu městského flamenca.“
Nadia Leal z magazínu Neo2 řekla: „Líbil se mi text, vypadá to, jako by mluvil k milence, jako by tou velkou ženou v jeho životě byl fotbal a on se s ní loučil. Hraje si s morbidní zvědavostí, je to zpověď. Každý se v tom může najít.“
Hudba provází Ramose od začátků jeho kariéry v Seville v roce 2004. Nejvíc ho přitahovalo flamenco, k němuž si vybudoval blízký vztah i přátelství s legendami žánru, například s Josém Mercém.
Za sebou má pět songů. Největší odezvu měla La Roja baila (La Roja tančí) s producentem RedOne a zpěvačkou Ninou Pastori – na YouTube nasbírala přes 76 milionů zhlédnutí a zazněla z úst celého španělského týmu před startem EURO 2016. Před Cibeles vydal loňskou píseň No me contradigas s flamencovou skupinou Los Yakis.
Pro svůj nový singl si vybral jedno z největších jmen latinskoamerické scény, producenta Ovy on the Drums, a přizval i barcelonskou produkční společnost Little Spain. O vydání se postaral label Rimas, pod nímž působí i portorikánský fenomén Bad Bunny.
Hudební novinářka Beatriz de la Guardia, která řídí komunikaci koncertní agentury Planet Events a Ramose zná osobně, v tom má jasno: „Cibeles má stejně silnou osobnost jako on. Je milovaný i nenáviděný zároveň, vždycky byl kontroverzní postavou. Nepřekvapuje mě to. A jeho řeči o Grammy? Provokativní, ale upřímné. Ramos je prostě Ramos. Má soutěživého ducha a neskrývá to.“
Fotbal a hudba se ve Španělsku protínají už dlouho. Julio Iglesias, nejprodávanější španělský umělec všech dob, začínal jako brankář v akademii Realu Madrid. Álvaro Benito, dnes zpěvák kapely Pignoise a televizní komentátor, kdysi oblékal bílý dres. A José Manuel Pinto, bývalý náhradní gólman Barcelony, se po kariéře proměnil v rappera a producenta vystupujícího jako Wahin.
Ramos má ale chuť jít ještě dál. „Mám v přípravě osmnáct písní,“ prozradil v pořadu El Hormiguero. „Hudba není koníček, není to přechodná záležitost. Chci se jí věnovat profesionálně. Plánuju hrát ještě rok nebo dva a využít ten přechod k vlastní tvorbě.“
Jak to trefně glosoval jeden fanoušek v diskusi pod článkem deníku Marca: „Vsadím se, že Ronaldo už zuří a vymyslí něco ještě okázalejšího, jen aby trumfnul tenhle narcismus, který se úplně utrhl z řetězu.“
