Situace už je vážná. Bohemians trčí dvě kola před koncem na čtrnácté příčce a pouhý bod je dělí od sestupového pásma. „Jsme zklamaní, chtěli jsme tady vyhrát,“ hlesl Martin Hašek mladší po prohře v Teplicích (0:1). „Ale nemáme se za co stydět. Věšet hlavy můžeme případně až po 30. kole.“
Bod o sestupu, nezní to strašidelně?
„Zápasem v Teplicích jsme si nepomohli, ale pořád to máme ve svých rukou. Když uděláme šest bodů proti Karviné a Hradci Králové, zachráníme se a třeba ještě skončíme dvanáctí.“
A co když bude o záchraně rozhodovat právě poslední zápas s Hradcem?
„Tak na hřišti necháme všechno a uvidíme. Víc udělat nemůžeme.“
Doléhá na vás velký tlak?
„Tlak tam je, ale to je i na ostatní. My to navíc máme stále ve svých rukou, takže větší tlak je spíše na Hradci a Příbrami. Máme lepší výchozí pozici.“
Jak vlastně otec a trenér Hašek s týmem v těchto dnech pracuje?
„Snažíme se tvrdě makat na tréninku. Stejně ale nehrajeme v takové pohodě, jako kdybychom měli čtyřiatřicet bodů a hráli polopřáteláky. Když to ale teď ustojíme a zvládneme, tak nás to posílí a stmelí do příští sezony.“
V Teplicích jste si nevypracovali moc šancí a těch pár nezužitkovali v góly. Co vám chybí?
„Těžká otázka. Kdybych to věděl, na hřišti bych to udělal. Ale ani Teplice moc šancí neměly, gól vstřelily ze standardky. To bychom také potřebovali – prosadit se ze standardky nebo nějaké pološance. Nakoplo by nás to k lepší hře. Ale když prohráváte v Teplicích, které jsou na vlně, tak to není úplně snadné. Zatáhnou se, mají vysoké hráče a celkově slušné mužstvo...“
