Konečná se nekoná. Nedávno se v Hamburku David Jarolím sice loučil s profesionální kariérou, jenže zkušený záložník a sportovní ředitel Mladé Boleslavi nechal kopačky v klidu jen chvíli. V sobotu už válel ve středočeské I. A třídě za Vykáň a při výhře 4:1 se hned blýskl gólem. Navíc se mu konečně podařilo naplnit dosud nedosažitelný cíl: zahrát si v jednom dresu s bratrem Lukášem.
Desítky let o té chvíli snil. David Jarolím si toužil zahrát mistrovský zápas o body po boku svého bráchy Lukáše. V pražské Slavii, kde k tomu měli mít nejblíž, a dokonce se mohli setkat i se svým otcem Karlem, to nevyšlo. V české lize se bratři potkali jen při půlročním intermezzu jako protihráči. Do stejného dresu je oblékla až Vykáň – středočeská obec nedaleko Prahy.
„Představovali jsme si, že si spolu zahrajeme v lize. To se nepodařilo, tak aspoň, že to vyšlo takhle,“ usmíval se David po svém víkendovém debutu. Byl spokojený stejně jako jeho o tři roky starší bratr Lukáš. „Těšili jsme se na to, škoda, že to nebyla liga,“ navázal na bratrova slova.
Když se na konci března David Jarolím při exhibici se zpožděním loučil s Hamburkem, za jeho věrné služby pro HSV mu aplaudovalo více než třicet tisíc diváků. Realita ve Vykáni? Hlasatel se snažil při představení týmu sebevíc upoutat. „Číslo čtrnáct, David Jarolím!“ Jenže zatleskali snad tři fanoušci. Celkově se počet příznivců vyšplhal na půl druhé stovky.
Nečekalo se, že bude areál klubu narvaný k prasknutí, ale vyšší návštěva ano. Fanoušci se rozjížděli pomalu, nakonec však týmu často za předvedenou hru tleskali a Jarolímovi obzvlášť.
„Loučení v Německu bylo nádherné, jednou se tam chci vrátit v jiné pozici. A že tady bylo jen přes sto lidí? Tak se podívejte, kolik lidí chodí na ligu. Je pravda, že před takovou návštěvou jsem nikdy nehrál, ale na pohár s Boleslaví klidně přišly jen tři stovky diváků, takže to nebyl takový rozdíl,“ prohlásil David Jarolím.
„Když za nás hrál poprvé Lukáš, tak bylo sluníčko a lidí přišlo víc,“ věřil trenér Fabio Leggeri, že fanoušci přijdou v budoucnu novou akvizici omrknout ve větším počtu.
Možná se nečekalo, že se David Jarolím na hřiště vrátí tak rychle. Nicméně o tom, jaké barvy zvolí, bylo nejspíš dávno rozhodnuto. Kromě bratra Lukáše zná ve Vykáni trenéra, v týmu je navíc celá řada fotbalistů, kteří prošli nejvyšší soutěží či třeba futsalovou reprezentací. „Jednou už jsem s nimi nastoupil v zimě, navíc brácha říkal, že se tu snaží hrát fotbal. Kdybych měl jen běhat bez balonu, tak bych sem asi nechodil. Takhle to člověka baví,“ vysvětlil.
To je hlavní devíza jeho nového angažmá. O peníze rozhodně nejde. „U nás je to postavené na kamarádství a náš trenér se zná s Lukášem i Davidem dlouhá léta,“ přesvědčuje šéf klubu Václav Bryndza.
Odměna za výhru? Karton vína
Speciální odměnou by pro slavné hráče mohl být vždy karton vína, alespoň tak už to funguje u Lukáše Jarolíma. „Tady to bude to samé,“ smál se Leggeri. „Když jsme se bavili s Davidem, tak říkal: Dobrý, já přijdu.“
Mladší ze známé bratrské dvojice se při premiéře ukázal jako profík. Nic neodflákl, poctivě odkroutil rozcvičku a makal i v zápase. Občas dával míč rychle od nohy, nebál se ale přejít soupeře. Ten ho často poslal k zemi za cenu faulu. U standardních situací se nezřídka sešel s Lukášem. „Kopnul jsem si jen jeden trestňák, jinak jsem mu je nechával. Příště se prostřídáme,“ vyhlásil.
Do centra pozornosti se dostal nejvíce po necelé hodině hry, kdy sudí odpískal penaltu ve prospěch Vykáně. „Hele, jak si David bere míč, jde si dát za nás gól,“ komentovala dění na trávníku jedna z fanynek. Když pak míč skončil v síti, prořízl chladný vzduch výkřik. „Dobře, Davide!“ pochválil jiný z fanoušků posilu.
„Kdybych penaltu nedal, tak by to byla ostuda. Byla to povinnost,“ tvrdil nováček v dresu Vykáně. Míč poslal k tyči, gólman s ligovými zkušenostmi Radek Chadima sebou mrskl, ale na ránu nedosáhl. „Gólman tam sice byl, ale kopnul jsem to docela dobře. Neměl šanci,“ liboval si David Jarolím.
Byla to troufalost, že si nový hráč, byť slavný a zkušený, vzal v prvním zápase míč a šel na pokutový kop? „Když přijde někdo nový a je penalta, tak u nás na ni jde automaticky. Nemusel jsem jako trenér nic povolovat,“ smál se trenér Leggeri. Ani kapitán týmu Martin Dlouhý, futsalový reprezentant, nic nenamítal. „Jen jsem Davidovi řekl, aby si šel dát gól, aby se tady chytil. Bylo to v pohodě, kopací techniku má dobrou,“ pochválil střelce po výhře 4:1.
Hrát s bratry Jarolímy? Je to radost
Vykáni se dařilo i bez poslední posily, David Jarolím byl ale vidět. „Když si zahrajete s takovými hráči, jako jsou bráchové Jarolímové, je to radost. Máte ze hry lepší pocit,“ pochvaluje si Dlouhý. Psychologický vliv to mělo i na soupeře. Defenzivu Kunic dirigoval další zkušený exligista David Zoubek a dopředu věděl, že už tak velká síla soupeře ještě naroste.
„Slezli jsme z devadesátiminutového kolotoče, oni mají na tuhle soutěž nadstandardní mužstvo. Kvalita je obrovská, jakoukoliv chybu potrestají. My se s nimi nemůžeme rovnat. Hrajeme to, na co máme. A podle toho vypadal výsledek,“ uznal sportovně, byť za svůj výkon se nemusel stydět. Dal také jediný gól hostů.
V čem se hra Vykáně s druhým Jarolímem v sestavě změnila? „Bylo znát, že jsme ho měli. Normálně nehrajeme špatně, ale teď šla kvalita zase výš. David byl s bráchou hodně znát. Bude velkou posilou,“ pochvaloval si Leggeri.
Není však jasné, kolik zápasů na jaře zvládne David Jarolím odkopat. „Bude mít povinnosti v Boleslavi, kde je manažerem. Pro nás je zpestření, že si s ním můžeme zahrát, a pro fanoušky je zážitek vidět takového hráče v akci na vlastní oči,“ dodal kapitán Dlouhý.
Lukáš Jarolím věří, že se s bratrem sejde na hřišti vícekrát. „Musí na utkání Boleslavi, ale doufám, že to nebyl jeho poslední zápas za nás,“ usmívá se bratr bývalého reprezentanta.
Bude-li spolupráce na hřišti pokračovat, mohly by se o to snáz naplnit ambice Vykáně, která chce zaútočit na vyšší soutěž. Pokud by byla úspěšná, šlo by o unikátní pátý postup v řadě. „Mělo by se to zvládnout. Kluci jsou na tuhle soutěž nadprůměrní,“ neskrývá se za fráze David Jarolím.
„Chceme hrát dobrý fotbal a postoupit,“ přitaká ihned jeho bratr Lukáš. Vykáň sice vede, ovšem druhé Mnichovo Hradiště má zápas k dobru. „Mnichovo Hradiště je hodně fotbalové a i další týmy mají hráče, co prošli ligou. Sice hrajeme první A třídu, ale podle sestav to vypadá tak na divizi. Zápasy jsou moc hezké,“ přidává trenér Leggeri.
Kdo ví, třeba se na některý z nich časem povede přilákat i Karla Jarolíma, otce obou záložníků, který vede jako trenér Mladou Boleslav. Nedávno v Hamburku byl dojatý, když viděl syny v jednom dresu v exhibici. Ve Vykáni by viděl zápas v mistrovském balení. „Teď přijít nemohl, měl v Boleslavi trénink,“ říkají Jarolímové. „Třeba mu to jednou vyjde…“
Kdo si zahrál za Vykáň: Adam Kosmál (mládež Baníku Ostrava, Hlučín); Pavel Lukáš (Bohemians, Hradec Králové); Lukáš Jarolím (Slavia, Č. Budějovice, Příbram, Slovácko, Siena); Martin Dlouhý (futsalová reprezentace); Artur Maxhuni (reprezentace Albánie, St. Pauli); Pavel Stejskal (futsalová reprezentace); Tibor Fülöp (Bohemians, Xaverov)
Kdo si zahrál za Kunice: Radek Chadima (Slavia, Bohemians); David Zoubek (Hradec Králové, Bohemians)
DAVID JAROLÍM
Věk: 35 let
Pozice: záložník
Klub: Čechie Vykáň
Kariéra: FC Rouen (1987-1991) Slavia Praha (1991-1995) Bayern Mnichov (1995-2000) 1. FC Norimberk (2000-2003) Hamburger SV (2003-2012) Evian Thonon Gaillard (2012) Mladá Boleslav (2013-2014)
LUKÁŠ JAROLÍM
Věk: 38 let
Pozice: záložník
Klub: Čechie Vykáň
Kariéra: SK Slavia Praha (1994-1997) FC Union Cheb (H, 1996) SK České Budějovice (H, 1997) FC Marila Příbram (1997-2002) FK Mladá Boleslav (H, 1998) CS Sedan Ardennes (2003) SpVgg Greuther Fürth (2004) 1. FC Slovácko (2004-2005) SK Slavia Praha (2005-2007) AC Siena (2007-2010) SK Slavia Praha (2010-2013) SK Dynamo Č. Budějovice (2013)
