Richard Šíma
3. října 2016 • 19:31

Talent Baníku má mámu v kotli. Na hřiště s Opavou nevyběhla

TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0 Mladá Boleslav - Příbram: Rezek krásně trefil balon z voleje a Příbram vede 1:0
Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo Sparta - Vítkovice: Nepříjemný moment! Hudeček narazil helmou na plexisklo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Představte si tu situaci. Sudí odpíská konec utkání, hráči Baníku jdou poděkovat svému kotli za podporu. Většina z nich tleská více či méně anonymnímu davu vlajkonošů. Denis Granečný, osmnáctiletý talent Baníku, tleská své mámě. Marcela Granečná, máma levého beka Baníku, je totiž pravověrná fanynka ostravského klubu. Taková, co fandí přímo z kotle.



Docela klidně se vám může stát, jste-li z Ostravy, že se s ní potkáte na místní sociálce. Marcela Granečná má ve své gesci sociálně právní ochranu dětí. Jakmile ale hraje Baník, dekórum sociální pracovnice letí stranou a jde se do kotle. Fandí se vší vervou. Samozřejmě v dresu Baníku. A to i v zápasech, do nichž Denis Granečný, její syn, třeba kvůli zdravotním problémům není vůbec nominován.

Chodíte do kotle, řekněme, odmalička, nebo jste začala až v době, kdy se syn dostal do A-týmu Baníku?
Máma: „Až od té doby. Ale ohromně si to tam užívám. To společné fandění má obrovské kouzlo.“

Co na to, Denisi, říkáte, že máte mámu v kotli?
Syn: „Jsem rád, že tam mamka chodí. Aspoň si to trochu užije. Je to lepší, než kdyby seděla jen tak na tribuně. Vždyť tam se snad ani netleská, to by ji nebavilo.“

Víte o některém z vašich spoluhráčů, jehož rodič by chodil do kotle?
Syn: „Myslím, že moje mamka je jediná.“

Nemáte o mámu strach?
Syn: „Mamka je rozumná, ta by se do ničeho nebezpečného nepustila. A když hraju, tak na to, že je mamka v kotli, nemám čas myslet.“

Nehledal jste mámu mezi chuligány, kteří nedávno vběhli na hřiště v utkání Baníku s Opavou?
Syn: „Ten zápas jsem sledoval z tribuny, protože jsem měl zrovna nějaké zdravotní problémy. Když tam ti fanoušci vběhli, nejdřív jsem se podíval, jestli tam náhodou není taky. Ale pak mě napadlo, že je to blbost, protože mamka je špatný běžec.“
Máma: „Jo? A po kom jsi zdědil to, že běháš dobře?“

Upřímně, vyběhla jste?
Máma: „Nevyběhla.“

720p 480p 360p 240p
Baník - Opava: Blázni! Stovka fanoušků Baníku vběhla na hřiště

Ani jste se k tomu nechystala? Kolik vám k tomu, abyste se k chuligánům připojila, chybělo?
Máma: „Asi nějaká promile navíc… (směje se). Ne vážně. To tam ani nedávejte, to s těma promilema. Já to, co se tehdy stalo, odsuzuju. V žádném případě nejsem zastáncem takových věcí, jako je vbíhání na hřiště. A nikdy bych to neudělala.“

A co pyro? To schvalujete?
Máma: „Pokud to má nějaký efekt v tom sektoru, jako třeba když to podsvítí roztaženou plachtu, tak to je ještě půl bídy. Ale házet na hřiště petardy nebo světlice, to ne. Já se těch petard navíc trochu bojím. A abych přiznala, úplně dobře se necítím ani pod tou roztaženou plachtou. I když nemám klaustrofobii. Jednou, když hrál Baník na Slavii, jsem zpod té plachty musela utéct. Nedělalo mi to dobře.“

Chorály znáte?
Máma: „Ty základní určitě ano. Některé ty novější nebo ty, co se nezpívají tak často, bych se musela doučit.“

Fanoušci Baníku Ostrava povzbuzovali svůj tým i mimo stadion

Pro koho z vás je ligové utkání větším adrenalinovým zážitkem?
Máma: „Pro mě. Určitě. Protože jednak si užívám ten kotel a jednak mám stres z toho, jak se daří Denisovi na hřišti. Fakt je ten, že když někdy přijdu z fotbalu domů, musím si pustit záznam, protože při tom fandění vám z toho, co se na hřišti děje, dost uteče. Někdy i nějaký ten gól.“
Syn: „Asi pro mamku.“

Jak často se doma, Denisi, s mámou o fotbale bavíte?
Syn: „Občas ano. Ale spíš než o fotbale samotném se bavíme o těch věcech okolo. Třeba o nové smlouvě a podobně. Mamka mi do osmnácti let dělala i něco jako manažerku. Občas jsme se při těch hovorech neshodli. Třeba když jsme se bavili o nové smlouvě. Měl jsem nějaké představy, mamka měla jiné. Chvíli trvalo, než jsme se domluvili.“

Je máma ryzím baníkovcem i mimo stadion? Má třeba kuchyni vyzdobenou nějakými klubovými symboly?
Syn: „V kuchyni? My máme viset dresy po celém bytě.“

Kdo je vyvěsil? Vy? Nebo máma?
Syn: „Mamka. Já mám své dva dresy u sebe v pokoji.“

Marcela Granečná fandí i v zápasech, do nichž Denis Granečný, její syn, třeba kvůli zdravotním problémům není vůbec nominován.
Marcela Granečná fandí i v zápasech, do nichž Denis Granečný, její syn, třeba kvůli zdravotním problémům není vůbec nominován.

Máma vás ve fotbale podporuje odmalička. Tuto roli mívá v rodině obvykle otec, vaši rodiče spolu ale nežijí. Jaké to je, mít mámu totálně zapálenou pro fotbal?
Syn: „Úžasné. Já nemůžu srovnat. To, co zažívají ostatní kluci, že je u fotbalu drží a všemožně podporuje jejich otec, jsem já nikdy nezažil. Ale nemyslím si, že bych byl o něco ochuzený. Mamka pro mě udělala hrozně moc.“

Co byste jako fanynka z baníkovského kotle řekla synovi, kdyby se rozhodl přestoupit do Sparty?
Máma: „Jéžiši… Ty bys chtěl do Sparty?“
Syn: „No, sám od sebe asi ne. Sparta není Baník. Ale člověk nikdy neví, co se stane. Mým snem je dostat se do zahraničí.“

Jak to máte se školou? Upřednostňujete fotbal, nebo školní výuku?
Máma: „Pořád trvám na tom, že maturita je důležitá a Denis ji musí udělat.“
Syn: „No, já jsem si to ještě před rokem nebo dvěma říkal taky. Ale teď už to tak jednoznačně nevidím.“

Strach z kontumace, šok. Chuligány Baníku odsoudil i Jankulovski

Baník - Opava 3:0. Ostrava je v čele, utkání narušili domácí chuligáni