V srpnu minulého roku si chtěl v noci odskočit, zakopl o bágl s hokejovými věcmi. Přisedl si nohu a... Polízanice byla na světě. Dlouhodobé zranění kotníku ho vyřadilo, do hry v Magnitogorsku naskočil až v listopadu a do formy se pak dlouho marně dostával.

„Trošku jsem ustoupil i v KHL z výsluní,“ má jasno 30letý centr, který se dobrými výkony na probíhajícím turnaji ve Švédsku chce probojovat na mistrovství světa v Německu.

Ještě si někdy na tu noční smolnou cestu vzpomenete?
„Občas jo, když se třeba sprchuju. Nebylo to nic příjemného, radši zapomenout.“

Ten moment vás vlastně připravil i o olympiádu.
„No, to zase říkat nechci, vůbec nevím, jestli bych se na ni dostal, kdybych byl fit."

22

Tolik bodů (8+14) získal v minulé sezoně v Magnitogorsku útočník Jan Marek, což bylo na jeho poměry málo. Vždyť rok předtím jich ukořistil 72!

Jistě byste ale o ni mohl do poslední chvíle bojovat. Nemyslíte?
„Máte pravdu. Ale už to je za námi, teď koukám už jenom dopředu. Tady ve Švédsku chci odehrát co nejlepší zápasy, abych měl šanci se dostat na šampionát. To je můj jasný cíl, reprezentace je stále pro mě obrovská čest.“

Třeba před šampionátem v minulé sezoně, která vám vyšla báječně, jste měl výchozí pozici skvělou, o vaší nominaci nikdo nepochyboval. Teď je to trochu jiné...
„Určitě ano, nejsem hloupý, takže vím, že se o to ještě musím poprat. Na druhé straně jsem uvolněný, neberu to nijak tragicky. Když to nevyjde, bude mě to mrzet, ale aspoň začnu dřív makat na novou sezonu.“

Uvědomujete si, že i v KHL vaše pozice v uplynulém ročníku trochu oslábla?
„Je to pravda. A mým velkým cílem je, abych si tu pozici, co jsem měl, vydobyl zase zpátky. Chci se dostat znovu tam, kde jsem byl předtím. Přeci jenom mě brali jinak než v poslední době, kdy jsem nesplnil očekávání. Ustoupil jsem malinko do pozadí, v Rusku se to hodně bere podle bodů a těch jsem neměl tolik jako v předešlých letech.“

Máte tedy před sebou velkou motivaci.
„Chci si to dokázat hlavně kvůli sobě a svým nejbližším, tohle mě žene dopředu.“

V Magnitogorsku už působit nebudete. Ale už kvůli napravení reputace byste ještě aspoň jednu sezonu chtěl zůstat v KHL, že?
„Rusko mě ještě láká, je pravda, že nabídku od některých dobrých klubů mám, takže to zvažuju a věřím, že to vyjde (podle ruských spekulací se o Marka vážně zajímá především Petrohrad). Ale může se to ještě docela protahovat, protože jsou tam problémy s  kolektivní smlouvu. Takže to radši nijak speciálně neprožívám, nechávám to na agentovi a maximálně se soustředím na hokej.“

Jste z toho nevrlý, že ještě nevíte, kde budete hrát?
„To zase ne, ještě je docela dost času.“

Zaznamenal jste vyjádření sparťanského šéfa Petra Břízy, který uvedl, že vám předložili nabídku, která byla asi šestkrát nižší než ta ruská?
„Zaslechl jsem to. Ale chci říct, že tady to není o penězích! Se Spartou jsme se zatím ani o financích pořádně nebavili a moc dobře si uvědomuju, že tyhle podmínky nemůžu srovnávat. Byl bych blázen, kdybych si myslel, že mi Sparta nabídne to samé co ruské kluby. Takhle to postavené není – několikrát jsem uvedl, že v případě, že se vrátím do extraligy, bude to Sparta. A v tom případě bych samozřejmě neočekával, že dostanu stejné peníze jako v Rusku. Teď ale spíš zatím pořád pokukuju po KHL.“

Takže o to víc budete přes léto makat, aby vám další angažmá vyšlo?
„Stoprocentně, mám v sobě velkou chuť, i teď se fyzicky cítím výborně. Nedávno jsem si pořídil silniční kolo od Reného Andrleho, bývalého skvělého cyklisty. A musím říct, že je to paráda. Byli jsme se naposledy projet třikrát s tátou, což je velký cyklistický nadšenec.“



Kolik jste toho najeli?
„Za víkend asi 150 kilometrů. A musím říct, že jsem si to užíval hlavně kvůli té nádherné přírodě. To se s Magnitogorskem vůbec nedá srovnávat.“ (usměje se)

I kvůli tomu se do Metallurgru už nechcete vracet?
„Myslím si, že čtyři roky byly tak akorát.“