Dominantní gladiátor s přezdívkou Terminátor. Karlos Vémola v sobotu opět přiživil svou auru nezničitelné mašiny. Na turnaji GCF 26 v pražském hotelu Clarion potvrdil roli velkého favorita a porazil Tomáše Kuželu škrcením v 1. kole. Připsal si tak na konto 12. výhru kariéry a potvrdil pozici neohrožené domácí jedničky.
Když před měsícem uškrtil do bezvědomí ve 3. kole ve vyhecované bitvě Petra Knížete, strhnul na sebe pozornost i tím, že před zápasem trefil kolo, kdy vyhraje. A prognóza vyšla Karlosovi Vémolovi i nyní. Tomáše Kuželu uškrtil v 1. kole, k tomu získal český titul GCF ve váze do 84 kg.
Čím to, že vám tak vychází prognózy o tom, kdy svého soupeře porazíte?
„Prostě jak říkám, tak je.“
Jste s výkonem proti Kuželovi spokojený?
„Chtěl jsem být agresivní a přijít do zápasu jako Terminátor, který udělá pěknou show. Byl to letos můj poslední zápas, začnu ale s přípravou hned v novém roce. Taktika byla poslat to do něj, aby mi nemohl naskakovat do gilotin (škrcení a páčení krku), což se nepovedlo. Dvakrát mi do nich naskočil, za což od trenérů dostanu pěkně vynadáno, kdybych do toho nešel tak agresivně, asi bych si to ohlídal. Jenže atmosféra mě vyhecovala, nechal jsem se trochu unést, ale pohlídal jsem si to a příště už se mi to nestane.“
Jak vám seděla role stoprocentního favorita?
„Takové zápasy jsou nejhorší. Když to srovnám s prvním zápasem proti Knížeti, tak to teď bylo jiné. Ještě před měsícem byla česká scéna trochu zaslepená a možná si i většina lidí myslela, že Kníže vyhraje, což byl nesmysl. Technicky jsem úplně jinde a věděl jsem to. Když jsem převálcoval pana neporazitelného, byl jsem najednou favorit a hodně lidí Tomáše Kuželu podceňovalo. Byl jsem v roli, kdy můžu jen zklamat, takže jsem rád, že jsem udělal to, co lidi čekali, a ukončil to hned v prvním kole. Vím, že silově jsem na tom v Česku nejlíp.“
Za měsíc jste vyřídil dvě výrazné osobnosti českého MMA ve váze do 84 kilogramů. Můžete porovnat, jak na tom byli v porovnání s vašimi zahraničními soupeři z evropské a světové špičky?
„Je to těžké srovnávat. Každý zápasník je jiný, ale u Knížete jsem věděl, že jsem ve všem lepší, u Tomáše Kužely to byl oříšek. Většina zápasníků má nějakou přednost, on je ale ve všem vyrovnaný a dělá problémy v postoji i na zemi. Takových bojovníků moc není. Čeští zápasníci ale musí pochopit, že jediná cesta, jak se zlepšit, je vyjet do zahraničí a trénovat v lepších klubech. Investovat a vložit něco do sportu, pokud chtějí něco získat. Je to jako s českým hokejem. Máme dobré hráče, ale dokud nejsou v NHL, nikdo o nich neví.“
Po zápase jste prohlásil, že byl Kužela lepší než Kníže. Proč?
„Knížete jsem sice porazil ve třetím kole a Kuželu v prvním, ale hlavně proto, že jsem to tak řekl před zápasem a já držím slovo. Kužela byl prostě lepší, nebezpečnější, techničtější, umí trestat chyby.“
Kužela řekl, že neměl na vaši sílu, ale prý mu nic nedělaly vaše údery. Co vy na to?
„Co na to říct. Tomáš byl před zápasem příjemnější než můj minulý soupeř, tak jsem ho trochu šetřil. Docela rád bych viděl zápas Kníže versus Kužela, aby se vidělo, kdo je za mnou česká dvojka.“
Jak na vás po dvou vyhraných zápasech působí české MMA a zázemí?
„Úroveň se začíná zvyšovat. MMA se vyvíjí ve světě i u nás. Dřív byly tyhle sporty skoro tabu, dnes už vidím, že to může být jako v USA, kde naším sportem žijí celé rodiny. Obě organizace se o mě postaraly perfektně, jsem rád, že dostávám české publikum na svou stranu a myslím, že by bylo na čase si sednout s promotéry a zauvažovat nad zápasem se zahraničním soupeřem – Polákem, Rusem, Němcem nebo někým z venku. Asi to bude další krok.“
Přitom se mluvilo o tom, že se v březnu utkáte s dalším Čechem Petrem Ondrušem…
„Mluvilo se o tom, ale soupeř ještě není podepsaný. Jestli to bude Petr Ondruš, nebo někdo jiný, se uvidí, musíme se o tom ještě pobavit.“
Hodně jste zaujal i tím, jak jste před zápasem hubnul do limitu dvacet kilogramů. Jak to děláte?
„Stává se, že do zápasu shazuji devatenáct až dvaadvacet kilo. Je to těžké pro každého, ale je to trend, který jsem si osvojil v Americe v UFC. Je to obrovská dřina, ale pak se z toho stane velká výhoda. Normálně vážím přes sto kilo a posledních deset kilo hubnu večer před vážením. Mimo jiné se potím několik hodin v horké vaně. Tělo pak funguje jako houba – vysušíte ji, ale pak ji hodíte do vody a ona se zase nasákne. Tělo chce mít po výkyvu co nejdříve svou váhu, takže mívám v zápasech opět zhruba 94 kilo.“
Do limitu jste se ale vešel jen díky tomu, že jste se vážil nahý. Nevadilo vám to?
„Mluvil jsem o tom s promotérem Michalem Hamršmídem, protože jsem měl v trenýrkách malinko přes váhu, ale oni to chtěli pojmout maximálně profesionálně, kvůli trenkám jsem už hubnout nechtěl, byl jsem úplně hotovej, tak jsem se svléknul.“
Připomeňte si listopadový souboj Vémola vs. Kníže:
