Už to vypadalo, že ho Slavia pošle hostovat jinam. V letní přípravě ale Mick van Buren ale hodně vyčníval a v nabitém kádru úřadujícího mistra tím získal stálou pozici. „Ukázal jsem, čeho jsem opravdu schopný,“ pochvaluje si. V rozhovoru pro internetovou televizi ESAM TV prozradil, na jakém postu dokáže lépe prodat svojí rychlost a také vysvětlil, jaký je rozdíl mezi ligami v Česku, Dánsku a Nizozemsku.
Ve Slavii kroutí druhou sezonu, první kontakt s českým klubem proběhl už půl roku před jeho loňským letním příchodem do Česka, kam zamířil z dánského Esbjergu. Hodně tomu pomohlo, že má českého manažera Jiřího Müllera. Seznámil je kamarád jeho babičky, která má kontakty ve fotbalovém prostředí. „Můj dědeček totiž hrával za Feyenoord a národní tým,“ prozradil Van Buren o svých fotbalových genech.
Na působení ve Slavii mu vyhovuje, že jsou tu na něj kladeny mnohem vyšší nároky. „Slavia je mnohem větší klub než ten, ve kterém jsem dřív působil. Rozdíl můžete cítit všude. Třeba v tom, jak se o vás zajímají fanoušci. V Dánsku bylo občas v pohodě, pokud jste prohráli. Tady nejsou vůbec porážky v pořádku.“
Za Van Burenovým vzestupem stojí přesun v sestavě z hrotu na křídelní pozici. „Můžu tam použít lépe svoji rychlost než jako útočník. To je jedna z mých silných stránek. Proto se mi daří víc,“ vysvětlil růst formy, který se projevil nejvýrazněji při vítězství 4:1 v přípravě nad Nice, při kterém se podílel na všech gólech, dva sám vstřelil. Dvě trefy si připsal v této sezoně i při ligovém vítězství 4:0 nad Mladou Boleslaví.
Pomohlo mu také, že neměl výraznější problémy s aklimatizací v novém prostředí, ačkoliv je nyní jediným nizozemským legionářem v Het lize. „Zvyknout si v Praze bylo snadné,“ řekl Van Buren a přirovnal českou metropoli k Rotterdamu, odkud pochází. Problém podle něj není ani s komunikací v angličtině. „Někdo hovoří lépe, někdo mluví třeba německy. Na hřišti je jednoduché komunikovat. Znám základní věci z češtiny,“ popsal pětadvacetiletý hráč.
Během svojí kariéry už může porovnávat úroveň soutěží ve třech zemích. „V Dánsku a Česku jsou si podobné. Hodně založené na fyzičce a dobré defenzivě. S nizozemskou ligou se to srovnat nedá, tam je to hodně o práci s míčem, vidíte hodně gólů v každém kole,“ nabídl svůj pohled.
