Mezi majiteli prvoligových fotbalových klubů patří k mohykánům. Sám sebe označuje v nadsázce za Vinnetoua. „Taky se domluvím s každým,“ usmívá se zlínský šéf Zdeněk Červenka (61), jenž v rozhovoru pro Sport popisuje své dojmy z Evropské ligy, rozpačitost z fungování LFA či zklamání z toho, že individuality v kádru Fastavu dosud nevytvořily TÝM.
Ve fotbale ctí podnikatelské zásady. Ta stěžejní: Ekonomické hledisko musí jít ruku v ruce se sportovními výsledky. Do zlínského klubu nacpal za patnáct let spoustu peněz a letos mu osud významnou část díky účasti ve skupině Evropské ligy vrátil. „Dřív byl fotbal černá studna, kam házeli mecenáši peníze. Dnes do něj vstupují podnikatelé, což je žádoucí,“ vypráví Zdeněk Červenka, jenž dal i pro zbytek sezony důvěru trenérovi Bohumilu Páníkovi.
I po patnácti letech vás naplňuje role majitele klubu?
„Vezměte si, jak se změnilo portfolio majitelů. Od mých začátků vydrželi jen Jarda Starka v Příbrami, pan Karl v Liberci a jablonecký Míra Pelta . Jinde se za tu dobu vyměnili tři čtyři vlastníci. Když si položím otázku, proč do toho jdou, vidím dva důvody. Prvním je lidské ego. Člověk se chce zviditelnit. Má pocit, že když je úspěšný v podnikání, bude i ve fotbale.“
Druhý důvod?
„Momentálně je fotbal příležitost, protože se hraje o velké peníze. Když si vezmete Ligu mistrů, Evropskou ligu, ve hře je pro naše kluby minimálně půl miliardy korun, možná miliarda. Pohled na fotbal se změnil. Dřív to byla černá studna, kam házeli mecenáši peníze. Dnes do toho vstupují podnikatelé, což je žádoucí. A to, jak bude vypadat profesionální fotbal, záleží na majitelích klubů. Každý má nějakou představu, filozofii a znalost prostředí. A kdo byl úspěšný za poslední roky? Pro mě jednoznačně Liberec, sportovně i ekonomicky.“
S jednoduchou strukturou klubu…
„Přesně tak. Kdo tam rozhoduje? Majitel, sportovní ředitel a trenér. Ti jsou pro celkový výsledek klíčoví. Myslím, že fotbal začne přitahovat další investory. Například pro Plzeň musí být Liga mistrů obrovský byznys. Buďme za to rádi, ona pak nějaké peníze rozpustí v českém fotbale. Jde úplně jinou cestou než my. Sází na české a slovenské hráče. My máme mezinárodní tým. Bez tohoto mixu nemůžeme fungovat. Teď mi to připomnělo, že někteří tvrdí, jak jsme vyprodali kádr.“
Nesouhlasíte?
„Pokud někdo umí počítat, za tři přestupní období jsme prodali pět hráčů. Jugase, Hájka, Poznara, Holíka. Plus Železníka, který se potom vrátil. Stejně tak Vukadinovič. Spočítal jsem, že jsme za tuto dobu přivedli přes třicet hráčů. Kvalita kádru je nesrovnatelně vyšší, než byla před dvěma a půl lety, kdy jsme postoupili do ligy. Teď se s ním ale musí pracovat a dát to všechno do kupy.“
Na jaké úrovni by se měl v horizontu několika let pohybovat Zlín?
„To nejde říct, neřeším to. My se snažíme dělat fotbal efektivně. Myslím, že se nám to daří. Ve druhé lize se náš rozpočet pohyboval kolem dvaceti pětadvaceti milionů korun. Dnes jsou příjmy vysoko přes sto milionů, zahráli jsme si Evropskou ligu. Každému, kdo léta dával do fotbalu peníze a najednou získá takový obnos, bych to přál. Obrovsky nás to posunulo. Není to jen o financích. Zviditelníte se, zvedne se hodnota hráčů. Když nyní hledáme po Evropě někoho nového, díváme se, kolik zápasů odehrál v pohárech. Má to dvojí efekt.“
Ovšem máte své značné limity, hlavně co se týká infrastruktury a stadionu. Letná je pod správnou ekonomicky vyždímaných Sportovních klubů…
„Sparta a Slavia mají stadiony ve svém vlastnictví, ostatní jsou navázáni na město nebo jiné subjekty. My jsme v tomto směru limitováni a nemůžeme to ovlivnit. Ten majetek nevlastníme, takže je nesmysl do něj investovat. K tomu potřebujete partnera, kterým může být jedině město. Stadion je pro rozvoj klujméno bu zásadní, bohužel to nemáme v rukou.“
Grygerovi pomáhá známé jméno
Před nedávnem jste ustanovil manažera Zdeňka Grygeru viceprezidentem klubu. Proč?
„V té pozici může podepisovat jakoukoliv smlouvu, je statutárním zástupcem. Když to zjednoduším, v mé nepřítomnosti může dělat všechno. Z právního hlediska je za klub zodpovědný. Není sporu o tom, že mu známé jméno při jednáních pomáhá. Je to jeho výhoda. Jenže pak už si to svým chováním a jednáním buduje sám a znova. (zdůrazňuje) Buď své ego zvládne, nebo ne. U nás je spousta bývalých výborných fotbalistů. A jsou z nich manažeři? Nejsou. Zdena roste, to je důležité. Má potenciál stát se výborným manažerem. Proto jsem jasně vydefinoval jeho funkci.“
Nejvyšší soutěž se bude hrát od příští sezony novým způsobem. Zamlouvá se vám?
„Nic od toho neočekávám. Myslím, že liga v současné podobě je dostatečně atraktivní a v dlouhodobém horizontu spravedlivá. Navíc se zavádí video, což mi přijde spíš jako PR akce někoho. Mám pocit, že je to nepřipravené a nemá v této podobě žádný smysl. Nejsou k tomu podmínky. V dané situaci považuju tuhle věc za zbytečnou. To samé Juniorská liga.“
Jak to myslíte?
„Je to v podstatě paskvil. Ani nevím, kdo tu soutěž vede. Nikdo ji nesleduje. Od LFA očekávám definici statutu profesionálního klubu. My ani nevíme, jestli je u nás hodně, nebo málo profesionálních klubů. Přece se nemůže stát, že profesionální klub nemá podmínky pro postup do první ligy! Druhá liga je dnes soutěž, kterou hrají v podstatě čtyři mužstva.“
Další na vyšší soutěž nemají podmínky, takže může klidně dojít k ovlivňování výsledků.
„Přesně… Teď řeknu něco proti nám. My jsme postoupili ze třetího místa, Brno ze čtvrtého, Slovácko ligu koupilo. Když jasně vydefinujeme, co je potřeba do dvou let splnit, nestane se, že nenajdeme šestnáct týmů pro druhou ligu a hraje ji jen patnáct. To je až komedie. Pokud nastavíme jasné podmínky, bude v Česku například čtyřiadvacet profesionálních klubů. Zjistíme, že jich dvaatřicet nepotřebujeme a podle toho budeme organizovat soutěže. My se zatím chováme opačně. Nejdřív uděláme změny a pak vedeme dalekosáhlé diskuse, jestli je dvaatřicet klubů moc, nebo ne.“
Jaká byla zkušenost v Evropské lize?
„Je to úžasná soutěž, která nám přinesla spoustu nových podnětů. Člověk si uvědomí obrovské rozdíly mezi kluby. My se snažíme být ekonomičtí a maximálně efektivní. Pak přijedeme do Moskvy na Lokomotiv, který je úplně někde jinde. Tam protečou za rok dvě miliardy. Klub vlastní státní gigant. Já jsem podnikatel, s fotbalem podnikám. Každý si v tom hledáme svoje. Buď vás uspokojuje, že máte úspěchy ve skromných podmínkách, nebo jste supermanažer jako v Lokomotivu nějaký Němec, který dostane velký budget a nakupuje za něj hráče.“
Poučil vás tento skok mezi fotbalovou šlechtu v něčem?
„Asi bych se snažil za každou cenu přesvědčit Jugase, aby neodešel. Ale už před finále MOL Cupu jsme s ním byli domluvení, že ho pustíme. Nedovedu si představit, že bychom mu to pak zatrhli. Každopádně to byl pro nás klíčový hráč, hlavně z hlediska mentálního. On nikdy nebyl zraněný, i ve Slavii odehrál všechny zápasy. Deli je třeba fotbalově lepší, ale co to pomůže, když je půl roku na marodce. I takto už se dívám na hráče. Nejen na to, co umí, ale jestli jsou schopní hrát.“
Evropská liga má dopad na domácí soutěž
Rozumím. Stabilně nastupující zdravý hráč je víc než věčně zraněná hvězda za velké peníze.
„Když někdo odehraje jenom půlku zápasů, je to něco úplně jiného. Nám se na podzim nepodařilo vytvořit osu týmu. Od brankáře, stopera přes středního záložníka. Ideálně z místních hráčů, kteří tvoří partu na hřišti i mimo ně. To je velké umění a náš největší problém. Tu chemii musíme přes zimu objevit. Možná jsme nabrali až zbytečně moc hráčů.“
Vypadá to tak…
„Stane se, že někoho získáte a v závěru přestupního termínu se objeví někdo jiný. Tak ho vezmete a pak je hráčů moc. Je na trenérech, jak s nimi budou pracovat. Evropská liga má pro české kluby bohužel dopad na domácí soutěž. To zažily Liberec, Mladá Boleslav, svým způsobem Slavia. Něco se dělá špatně. Není možné, abychom nebyli schopní hrát dvě soutěže a nemít v nich výsledky. My jsme přitom měli obrovskou výhodu, že jsme nemuseli hrát předkola jako Boleslav. Přesto jsme to úplně nezvládli. Je spousta věcí, nad kterými se člověk musí zamýšlet, aby ty chyby neopakoval.“
Například?
„Dali jsme dohromady skvělé hráče, ale nemáme tým. Musíme se dostat k jejich duším. Nelze říct, že je někdo Jugoslávec anebo Afričan. Tak to přece není. Každý je z nějaké země, má své náboženství. Musíme jim porozumět. Pro trenéry by to měla být výzva, příležitost. Tohle je přece ve světě běžné. Možná proto naše kouče v zahraničí nechtějí. Jak říkal pan Křetínský ze Sparty: „Když mám tolik cizinců, musí být v kabině univerzálním jazykem angličtina.“ Kluci z Afriky se česky nenaučí. Teď se ukáže, jak na tom jsme. Už nehrajeme Evropskou ligu, bude čas a klid na přípravu. Buď se dokážeme někam posunout, nebo je někde chyba. Ještě chci říct jednu věc.“
Prosím.
„Podle mě jsme udělali kardinální chybu, že jsme šli hrát Evropu do Olomouce. Byl jsem v tom asi málo důsledný. Nejdřív bylo řečeno, že se na Slovácku hrát kvůli nižší kapacitě nemůže. Pak jsme zjistili, že by to možné bylo. Jenže já jsem se nechal zviklat rivalitou mezi Zlínem a Hradištěm, v podstatě jsem ustoupil. Byla to velká chyba. Očekávali jsme, že dostaneme atraktivní soupeře a stadion v Olomouci vyprodáme. V Hradišti by bylo plno na každý tým, lidé by to měli kousek. Dodneška si to vyčítám, měl jsem se o to asi víc zajímat. Já jsem se tam narodil, mám k městu osobní vztah. Je fotbalové, minimálně šest sedm tisíc by na Evropskou ligu přišlo.“
Domluvili byste se s vedením rivala?
„V tom nebyl problém, byl tam i zájem politiků. Starosta Hradiště chtěl, abychom hráli u nich. Možná by to pomohlo i většímu propojení obou klubů, rivalita mezi nimi je někdy až uměle živená. Samozřejmě ale musím Olomouci poděkovat, spolupráce byla výborná.“
Co vám ukázala konfrontace s kvalitními zahraničními kluby po herní stránce?
„Zásadní rozdíl je v zakončení, ve hře ve vápně. Naše hra uprostřed je slušná, umělecký dojem velmi dobrý. Ale efektivita minimální, tak na čtyři minus. Chybí nám instinkt zabijáka. Proto tady byl Harba , přivedli jsme Železníka. Ten se bohužel zranil. Čekal jsem, že ve skupině získáme pět bodů. A v lize na podzim dvacet až dvaadvacet.“
To jste byl docela skromný…
„Nečekal jsem víc. Jsem si vědom toho, že Evropská liga přináší v lize problémy. Vzpomeňte si na Liberec, jak hrál předloni o záchranu. Někdo by měl rozklíčovat, proč to tak je. Není náhoda, že se tahle věc opakuje.“
Jak se k vám chovali zástupci Kodaně či Lokomotivu?
„Když jsme s nimi seděli, byli slušní, přátelští. Mě vždy zajímala ekonomika, a jim to moc neříkalo. Oni tyhle věci neřeší. Asi to pro ně není tak důležité. (úsměv) To jsou jiní manažeři. V Kodani jsme se snažili dopátrat, jak klub funguje. To vůbec nevěděli. Je to součást nějaké velké korporace.“
V lize jste schopní hrát rovnocenně se Spartou, se Slavií i s Plzní, ale pak vás přehrávají Jihlava nebo Slovácko. Jak to snášíte?
„Po zápase se Slováckem, který jsme šťastně vyhráli, jsem napsal jejímu majiteli panu Zemkovi esemesku. Že mu gratuluju, jaký má tým, jak hráli dobře a že nemůžou sestoupit. Se Zemkem mám výborný vztah. Přeju Slovácku, ať se zachrání. Není mi jedno, jak hrajeme, ale za pět let se na to nikdo nebude ptát. Myslím, že jsme za poslední dobu velmi úspěšní.“
Cítíte, že už máte u soupeřů i díky účasti v EL větší respekt?
„To asi jo. My jsme hlavně nebyli nikdy s nikým v konfliktu. Já jsem Vinnetou, ten se dohodne s každým. (úsměv) Nemáme ve vedení nikoho negativního. Myslím, že o diskusi s námi mají zájem i zástupci jiných klubů.“
