Má za sebou první půlrok ve funkci sportovního ředitele Sparty. Zdeněk Ščasný se na úvod svého angažmá významně zasadil o příchod na české poměry exkluzivních posil Nicolae Stanciua, Guélora Kangy a Florina Nity. S ohledem na konečnou pátou příčku v lize ale uplynulé období nemůže hodnotit úspěšně. „U každé práce musíte mít pocit, že jste něčím odměněn. To v podobě výsledků nepřišlo,“ uznává. Ve druhém díle rozhovoru pro deník Sport (první díl čtěte ZDE>>>) pojmenovává příčiny špatné sezony, rozebírá skladbu mužstva včetně rolí pro sledované záložníky Nicolae Stanciua a Guélora Kangu i klíčový začátek sezony v Evropské lize.
Co nejlépe posílit kádr, vytvořit maximální servis hlavnímu kouči Pavlu Hapalovi. To je hlavní motto, kterým se řídí sportovní ředitel Sparty Zdeněk Ščasný. „Na trenérovi bude záležet, jak mužstvo bude hrát a jaké budou výsledky. Musí přesvědčit nejen nás, ale i fanoušky,“ říká jasně.
Ve funkci sportovního ředitele jste už déle než půl roku. Jak tohle období hodnotíte?
„Hodnotím to tak, že je to pro mě naprosto nová funkce, nová role. Je výrazně odlišná od trenéřiny. Ta práce mě naplňuje, baví. Na druhou stranu u každé práce musíte mít pocit, že jste něčím odměněný. To zatím v podobě výsledků a celkového umístění nepřišlo. Děláme všechno proto, aby odměna pro všechny přišla brzy.“
Co pro vás byla největší změna?
„Stejné je to, že jsem pořád u týmu, ve spojení s hráči i trenéry. Odlišné je, že potom během samotného zápasu nejste schopen něco okamžitě ovlivnit. Nezasahuju do tréninkového procesu, kontakt s hráči během tréninku a zápasu nemám. Ale to jsem věděl, že takhle bude. Přesto to jsou věci, které nějak vstřebávám, protože jsem celý život seděl na lavičce.“
Sparta má za sebou hodně turbulentní půlrok. Co se podle vás povedlo?
„Z mého pohledu se podařilo v zimě dovést kvalitní hráče. To každopádně. Přivedli jsme Stanciua, Nitu, Kangu i Rističe, který pomalu začíná ukazovat svůj potenciál. To bylo hrozně důležité, protože jsme potřebovali kádr posílit, museli jsme se po předchozím půlroku bezpodmínečně trefit do posil. To se určitě povedlo. Po odchodu trenéra Stramaccioniho jsme přivedli trenéra Hapala. Jeho zásluhou je, že se nám společně podařilo stabilizovat kádr, ujasnit si pozice jednotlivých hráčů. Ať na hřišti, tak v kabině. To jsou zásadní věci. Přestalo se rotovat s hráči a sestavou, pokud to nebylo vynucené. Byť jsme nebyli odměněni umístěním, dokázali jsme vyhrát dva tři zápasy po sobě, což dřív nebylo. Pořád je to ale strašně málo.“
Po svém nástupu jste mluvil o tom, že utkání na tribuně pořád hodně prožíváte. Uklidnilo se to postupem času, nebo emoce dál převládají?
„Moc se to nezměnilo. Vnímám to pořád stejně, prožívám to. Možná proto, že jsou to věci, které nemůžu v danou chvíli ovlivnit. Na lavičce jsem byl víc vtažený do děje, teď se na to snažím dívat s větším nadhledem. Už ten pohled z tribuny je diametrálně odlišný, vidíte věci úplně jinak.“
V zimě jste společně s
Tomášem Rosickým
vstupovali do rozjetého vlaku, sezona byla určitým způsobem rozehraná, kádr složený. Vnímáte, že nyní, když jste měli víc prostoru nastavit fungování sportovního úseku podle svých představ, na vás leží větší zodpovědnost?
„Naše pozice se v tomhle nezměnila. Nějakým způsobem se to posunulo, na druhou stranu jsou tu pořád posty, které bychom si dovedli představit posílené. Na určitých máme problémy. Někteří hráči odešli teď, někteří v průběhu zimy. Výhodou je, že máme s Tomášem přesnější pohled na mužstvo. Vyměnil se trenér, hodně se názorově blížíme tomu, co by Sparta měla hrát. Chce to ale výsledky a čas, ten ve Spartě ovšem není. Všichni bychom si přáli, aby se to k lepšímu posouvalo rychleji.“
Váš spolupracovník Rosický má za sebou první půlrok v manažerské funkci. Je na něm znát, že je víc zaběhlý?
„Každý půlrok vám pomůže, protože jste denně v práci, ve styku s hráči a trenérem. Každé období vás změní, to samé je to u Tomáše. Nejtěžší pro něj bylo přeorientování se z role hráče, funkcionářský pohled je diametrálně odlišný. Tím, že jsem s ním denně ve styku, si ale nemůžu nějaké velké změny všimnout. Tak to v životě bývá. Když někoho vidíte po půl roce, je posun na první pohled výraznější.“
Předpokládám, že jste si udělali interní analýzu, proč jaro nevyšlo podle představ. Jaké hlavní příčiny vám vyšly?
„Příčin je víc, analýzu jsme si logicky udělali. První z mého pohledu bylo, že jsme od samotného začátku neprodukovali fotbal, který by Sparta hrát chtěla. Hodně jsme se spoléhali na rychlý přechod do útoku, což mužstvo samozřejmě musí umět.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
