Jeho jméno ztratilo lesk. Po povedeném angažmá ve Slovácku přišly krachy v Brně a naposledy v Třinci. Proto o sobě Svatopluk Habanec (51) s úsměvem tvrdí, že je neúspěšný trenér. Doma v obýváku už nemá na velké tabuli napsanou sestavu týmu s rozestavením, nýbrž pokyny k řízení firmy v autodopravě. „Ale rád bych se do ligy vrátil,“ neskládá zbraně.
Ve Zbrojovce vydržel Svatopluk Habanec čtrnáct měsíců, ve druholigovém Třinci jen o měsíc déle. Brněnský rodák je aktuálně opět na čekané. Zpovzdálí sleduje, jak se jeho vzor Adrian Guĺa lopotí v Plzni a jeho mateřský klub trpí po návratu mezi elitu. Dřív si rád vykládal o koncepci. Dnes mu to slovo zní jako urážka. „Majitelé žádnou nemají,“ říká v rozhovoru pro iSport Premium.
Máte touhu dál trénovat?
„Určitě ano. Nicméně není tajemstvím, že se můj život skládá i z podnikání. Jsem rád, že mám tuhle berličku. (autodopravu-logistiku) Momentálně jsem neúspěšným trenérem. Tahle práce je brutální. Chvíli vás plácají po zádech a potom kolikrát ani nepozdraví. Neštěkne po vás ani pes. Já jsem se s tím naučil žít. Beru to jako součást profese.“
Má na tom „zásluhu“ vyhazov ze Zbrojovky?
„To bylo hodně bolestné. Mohl jsem zůstat ve Slovácku, byla mi nabídnuta nová smlouva. Pak mě oslovila Zbrojovka, šel jsem v uvozovkách domů. Mám tu tátu, sestru, bydlím v Brně. Ale ztratil jsem pětadvacet let reálného života. Neznal jsem lidi, nejen v klubu. Zpětně to můžu považovat za chybu, ale byl jsem odhodlaný posunout Zbrojovku dál. Aby se v lize usadila natrvalo.“
Proč se to nepodařilo?
„Podpora lidí byla menší, než jsem čekal. Dá se říct, že na Slovácku jsem nastartoval i trenéry mládeže. Fotbal, který jsme hráli s áčkem, propagovalo devadesát procent koučů
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
