Zásadní navýšení ceny televizních práv a úprava programu ligové sezony směrem k jedné delší přípravné pauze místo dvou současných. To jsou podle Dušana Svobody nejdůležitější změny, které výhledově FORTUNA:LIGU čekají. „Příjmy za práva se musí navýšit podstatně. Což není o dvacet či třicet procent,“ říká šéf LFA. V rozhovoru pro Sport mluví i o nutné podpoře státu při výstavbě nových stadionů nebo o tom, proč už je účast v Lize mistrů pro české kluby víc sportovní sen než reálný cíl. Práci nové komise rozhodčích pak kvituje. Zároveň ji však vyzývá k ještě důslednější ochraně zdraví hráčů před surovou hrou.
Fortuna liga nemá zástupce v základních skupinách Ligy mistrů, Evropskou ligu bude nakonec hrát jen Sparta. Zklamalo vás to jako šéfa LFA?
„Účast třech klubů v evropských soutěžích neberu jako neúspěch, je to asi reálný obraz našeho klubového fotbalu. Rozdělil bych tam dvě věci. Ta první – je škoda, a to je zklamání, že v Evropské lize máme nakonec jen jeden klub. Protože Konferenční liga je nová soutěž a sám jsem zvědavý, co od ní čekat.“
A ta druhá věc je?
„Ta se týká Ligy mistrů, která se pro české kluby při současném nastavení soutěže stává podle mě spíše sportovním snem než reálným sportovním cílem. Tady bych naopak o zklamání nemluvil, když budu realista.“
 |
 |
I z toho hodnocení celkem jasně vyplývá, že nůžky mezi lokálními ligami a evropskou elitou se dál rozevírají. Herně i finančně. Účast českého klubu v Lize mistrů začíná být už skoro sci-fi. Vidíte z toho cestu ven?
„Tohle je prostě realita. Za posledních několik let se totiž mimo jiné změnily podmínky pro účast českých klubů v Lize mistrů. Dříve se z 32 účastníků mohlo probojovat až 11 klubů z kvalifi kace, aktuálně je to pouze 8. Dříve měl také jistou účast mistr země na 12. místě ligového žebříčku UEFA, dnes je to už pouze mistr z 10. místa. To jsou prostě objektivní fakta. Takže to, aby šel český mistr do Ligy mistrů přímo bez kvalifi kace, to už sci-fi asi je. Pro kluby z ligových soutěží, které jsou v žebříčku od jedenáctého místa dál, je prostě cesta do hlavní soutěže velmi komplikovaná. Liga mistrů má sice 32 účastníků, ale všechny kluby z těch hůře postavených lig hrají jen o osm míst. A to v kvalifi kaci ještě třeba potkají třetí tým francouzské ligy…“
Podle vás se tedy v Česku máme s Ligou mistrů i do budoucna rozloučit?
„To jsem neřekl. Podívejte se, letos se také do Champions League dostal moldavský Šeriff Tiraspol. Každý rok se v těch 8 kvalifi kovaných týmech objeví dvě tři překvapení. A já pořád věřím tomu, že jednou za dva tři roky se tam český klub může objevit a splnit si sportovní sen. Ale tím základním realistickým cílem českých klubů je nyní účast v Evropské lize.”
Byť i tam je nyní těžší se dostat…
„Ano, protože dříve jí hrálo 48 klubů, teď pouze 32.“
Slavia jako český mistr nakonec nečekaně propadla až do Konferenční ligy. A po vyřazení od Legie Varšava otevřel klubový šéf Jaroslav Tvrdík opět téma délky ligové sezony. Podle něj právě i více ligových zápasů stálo v kombinaci s EURO za neúspěchem jeho klubu v předkolech. Pak to dával do souvislosti i s tím, že příjmy pro jeden klub z nadstavby ve výši několika málo milionů korun jsou zanedbatelné oproti těm, které mohou kluby získat v případě úspěšné cesty předkoly do základních skupin LM a EL. Čekáte tedy na téma herního modelu ligové sezony další diskuzi?
„Žádné diskuzi se nebráním, ale já to tak nevidím. V lize se nyní hraje zhruba 34-35 zápasů za sezonu, což je v rámci Evropy naprosto běžná porce. V národním poháru jsme navíc oproti minulosti zrušili odvety. Ligový pohár, který má v řadě jiných zemí tradici, nehrajeme vůbec. Takže ligový profesionální fotbalista tu v průměru odehraje kolem 30 až 32 soutěžních zápasů za sezonu, když vezmu v potaz menší zdravotní indispozici nebo trest za karty. A to mi nepřijde moc.“
Pro pár hráčů ze špičkových klubů…
„… ano, tam to je samozřejmě víc. Evropské poháry, reprezentace. Ale ani to přece není žádná evropská anomálie. To je úděl úspěšných klubů, které mají sportovní ambice. To neustále se zvyšující zatížení hráčů generuje termínová listina UEFA a FIFA, a ne národní soutěže. Navíc poslední dvě sezony jsou ovlivněny covidem. Ale druhá otázka je samozřejmě rozvrstvení sezony v průběhu celého roku. A tady si myslím, že nás ten celkový vývoj opravdu pomalu sune ke změně.“
V jakém smyslu?
„V tom, abychom měli jen jedno delší přípravné období. A ne dvě jako je tomu dosud.“
Zimní, anebo letní, které využívá většina velkých lig na úkor kratší zimní pauzy?
„Možná to za nás vyřeší právě evropský fotbalový prostor, který je čím dál víc propojený. A vy jste to už řekl, že to delší letní období je v ligách častější. Takže si upřímně myslím, že podobně to dopadne i u nás. My se v našich termínových listinách stejně musíme přizpůsobit jízdním řádům UEFA a FIFA.“
Dovedete si představit, že taková změna přijde už od příští sezony?
„To ještě ne, protože to zase výrazně ovlivní mistrovství světa, které se v Kataru bude hrát netradičně od konce listopadu až skoro do Vánoc. Liga tak bude přerušená od první poloviny listopadu až do poloviny února. Tedy skoro na tři a půl měsíce. A to všechno bez ohledu na to, jestli se na šampionát česká reprezentace probojuje, nebo ne. Ale už v té následující sezoně 2023/24 si dovedu představit, že ročník směrem k jednomu hlavnímu přípravnému období upravíme. Do toho ale promluví mezinárodní kalendář, připravuje se další úprava formátu Ligy mistrů a možná i dalších soutěží. Takže se tomu budeme zase muset přizpůsobit.“
Námitka proti dlouhé letní a krátké zimní pauze bude stav hracích ploch na některých ligových stadionech v zimních měsících.
„Ano. A další námitka bude směrem k fanouškům. Ale jak říkám, to není výmysl LFA nebo můj, to je prostě reakce a přizpůsobení se okolnímu prostředí. Prostě kluby budou nuceny investovat do technologií na údržbu hracích ploch v zimě. To už není pouze o vytápění trávníku, budou muset investovat i do zlepšení komfortu pro fanoušky a tak dále. Na druhou stranu to letní přípravné období má v našich podmínkách i jeden výhodný ekonomický rozměr – v létě můžete přípravu bez problémů a kvalitně absolvovat jen v Čechách a nemusíte utrácet peníze za zimní soustředění v zahraničí. Ale můžu se ještě vrátit k těm letošním evropským kvalifi kacím?“
Povídejte…
„Sparta a Slavia nyní svedly bitvy se sousedy. S mistry Maďarska, Polska a s vicemistrem Rakouska. Ta konfrontace nakonec pro český klubový fotbal nedopadla úplně úspěšně, ale je potřeba to vidět v širších souvislostech. Především v tom smyslu, jakou podporu v těchto zemích i od státu fotbal má. Maďaři hostili závěrečné EURO a v posledních 10 letech v Budapešti postavili dva nádherné stadiony. Jeden z nich pro 65 tisíc diváků, druhý pro Ferencváros. Ve Varšavě se už o pár let dříve stalo v podstatě to samé, akorát z toho těžila Legia. Ta infrastrukturní podpora fotbalu je tam obrovská, to nejsou jenom stadiony, které vidíme v televizi, to jsou i tréninková centra a tak dále. Klubům to hodně pomáhá. V Polsku se v souvislosti s konáním EURO postavilo i mnoho dalších menších stadionů. Nejde jen o ty, kde se hrálo EURO. A není to tak dávno, co i Rakousko hostilo EURO a investovalo do infrastruktury. Takže i to je třeba vidět, když pak hodnotíme, jak kdo dopadl.“
Máte tedy pocit, že v Česku má stát vůči fotbalu v tomto ohledu dluh?
„Nevím, jestli to nazývat dluhem. Já jen vidím, že Praha je město s víc než milionem obyvatel a není tu stadion pro víc než 20 tisíc diváků. A když se podíváte na druhé největší české město, tak tam je situace úplně tristní. Ukažte mi ve vyspělé Evropě jiný podobný příklad. Tohle mi nepřijde správné, protože nás to připravuje o řadu příležitostí. A nejde zdaleka jen o fotbal. Když tu postavíte stadion pro 40 tisíc lidí, tak se na něm za rok neodehraje jen 30 fotbalových zápasů, ale také dalších 30-40 sportovních či kulturních akcí. O2 Arena přece také není jen hokejová hala.“
Nejspíš nyní narážíte na možnou výstavbu Národního stadionu na Strahově, na němž by mohla hrát své zápasy v budoucnu možná i Sparta. Jak ten projekt vypadá?
„Ten projekt je stále v úplném zárodku. A v první řadě se tam bude třeba vypořádat s majetkoprávními vztahy, které se Strahovem souvisí. Víc k tomu nyní schopný říct nejsem.“
Zpět k lize a jednomu z klíčových témat. Jablonecký majitel Miroslav Pelta se v minulém týdnu vyslovil v tom smyslu, že nadchází doba, kdy bude třeba rozehrát jednání, která povedou k zásadnímu navýšení příjmů z televizních práv…
„S tím se jednoznačně ztotožňuji. Stávající kontrakt nám končí za necelé tři roky a já vedu kontinuálně jednání, která by měla směřovat právě k tomu, aby se tato příjmová noha zásadně posílila. Jsem přesvědčený, že k tomu dojde. Na druhou stranu si nemyslím, že to zásadním způsobem vyřeší financování těch největších klubů, kde se rozpočty šplhají do vyšších stovek milionů korun. Naopak střední a menší kluby tu změnu musí ve svých rozpočtech jasně pocítit.“
Nyní se částka za prodej práv odhaduje na zhruba 150 milionů korun. Kolik by to mělo být za ty tři roky?
„Nechci tu teď střílet od pasu nějakou cifru, navíc tu cenu určuje primárně trh, a ne já.“
Dobře, tak co je pro vás zásadní navýšení ceny práv?
„Řeknu to jinak – nepředstavuji si navýšení v rámci nějakých dvaceti či třiceti procent. To bych určitě nepokládal za adekvátní. Musí to být víc, musí to být částka, kterou ty menší a střední kluby ve svém rozpočtu jasně ucítí.“
Český trh je na druhou stranu malý a specifi cký. Máte představu, jak ty peníze složit?
„Víte co – my jsme tu byli v minulosti trochu v zakletí malé konkurence klasických televizních stanic. Byla tu Česká televize a Nova, žádný jiný velký hráč z pohledu televizního sportovního obsahu tu nebyl. V posledních letech se ale situace změnila. A to především s nástupem nových internetových platforem. Navíc vysílání a vyrobení přímých přenosů je dnes daleko dostupnější a levnější než třeba před deseti roky. Je tu prostě větší konkurenční prostředí, což je hlavní důvod mého optimismu. A ještě jeden argument mám…“
Povídejte…
„Sportovní obsah je v dnešní době téměř to jediné, co diváka nutí sledovat určité médium v přesně určený čas. A tím zásadně roste jeho hodnota. Protože fanoušek se přece nechce dívat na derby ze záznamu v situaci, kdy zná výsledek. Chce ho prožít a vidět v reálném čase. A třeba si na něj ještě vsadit. Na rozdíl od filmů nebo seriálů, které si klidně pustíte zpětně ve chvíli, kdy máte zrovna čas a náladu. Takže i toto cenu sportovních práv do budoucna ovlivní.“
O2TV, která ligu vysílá, nyní vykazuje rostoucí sledovanost, naopak fanoušci se na stadiony vracejí spíše opatrně. Čekáte, že se to změní?
„Víte co, během covidové doby tu zapůsobil jeden paradox a z naší konkurenční nevýhody oproti západní Evropě, kterou byly nízké příjmy z ticketingu a dalších příjmů spojených s návštěvou zápasu, se s jistou nadsázkou stala výhoda. Protože pro české kluby tento zdroj příjmů prostě nebyl tak podstatný. Ale jinak očekávám, že postupně se lidé na stadiony vrátí.“
Kdy?
„Na podzim to ještě v plné síle nebude, ale příští rok na jaře doufám, že se dostaneme blízko k číslům z jara 2019. A myslím si, že kluby si nyní fanoušků také budou více vážit, protože už dobře ví, jak hrozné je to bez nich.“
K jinému tématu – brzy uplyne 100 dnů od zvolení nového vedení FAČR. Co je nyní ve vztahu LFA – FAČR jinak?
„LFA je autonomní organizace, žádné zásadní změny nepozoruji.“
Takže žádné změny například v rámcové smlouvě mezi LFA a FAČR, která vznikla za minulé fotbalové vlády, nenastanou?
„Je pravda, že tento zájem jsem v rámci předvolebních debat a diskuzí od Petra Fouska zaznamenal. A nebráním se tomu ji případně aktualizovat, upravit. Zatím k tomu nedošlo.“
V čem upravit?
„To je otázka na Petra Fouska. Já jsem s její podobou v zásadě spokojený a vidím tam spíš jen menší formální důvody k úpravám. Nic zásadního. Ale uvidím, s čím předseda přijde.“
Ligová sezona začala po loňském skandálu kolem Romana Berbra s novou komisí rozhodčích řízenou Radkem Příhodou. Jak její činnost vnímáte?
„Její práci vnímám zatím dobře snad jen s výjimkou posledního kola. Mluvil jsem o tom i s Radkem Příhodou – umím pochopit chyby rozhodčích, ale vadilo by mi, kdyby v lize procházely zákroky ohrožující zdraví hráčů. Na to se musí komise rozhodčích ještě víc zaměřit. A když přijdou, jako se to stalo v duelech Slavie i Sparty, musí být přímo při zápase potrestány. Zvlášť když je na stadionu přítomný VAR. A když se to nestane, tak ten trest musí dostat rozhodčí. V situaci, kdy máme na všech zápasech VAR, není podle mě prostor pro nějaké omlouvání chyb rozhodčích.“
Na druhou stranu komise se hned k oběma situacím postavila čelem, popsala chyby a rozhodčí potrestala.
„Máte pravdu, že transparentnost a komunikační schopnosti jsou silnou stránkou Radka Příhody. K jeho práci a pozici to jednoznačně patří a i to byl pro mě argument, proč jsem jeho osobu do té pozice podporoval. Protože k chybám a přehmatům prostě bude občas docházet. To je fotbal. Ale je nutné, aby se komise snažila maximálně komunikovat, vysvětlovat, držet jednotný metr a tím obnovit důvěru ve svou činnost. Oni nikdy nebudou populární, jejich role je nevděčná. Každému fanouškovi či klubovému funkcionáři se jednou za čas nebude zdát, jak rozhodli. Je to nikdy nekončící boj, proti kterému je ale jediná obrana: komunikace, otevřenost a dobrá práce s rozhodčími.“
V souvislosti se sudími vzbudila pozornost i návštěva Miroslava Pelty v jejich kabině o přestávce zápasu Jablonce s Bohemians. Váš komentář?
„Byla to chyba, neměl tam chodit. Na druhou stranu je ale třeba, aby vznikl celkem jasný manuál, jak tedy komunikace se sudími může před, během a po zápasech probíhat. Abychom nešli z extrému do extrému a nepranýřovali někoho třeba i za to, že přišel rozhodčí před zápasem normálně pozdravit. Chápu, že mají mít čistou hlavu, ale na druhou stranu s určitým tlakem domácího prostředí se musejí umět vyrovnat bez toho, že by to pak ovlivnilo jejich výkon na hřišti. Ostatně fanoušci se na ně snaží taky vytvářet tlak 90 minut, a oni si s tím musí umět poradit.“
