Ještě na konci října vedli ligu, pořád si ale Viktoria Plzeň drží nadějné druhé místo těsně za Slavií. Proč? Efektivní ofenziva, kterou táhne silný Jean-David Beauguel, a její doplňování krajními beky. Třeba. V analýze iSport Premium se zabýváme hlubšími detaily hry Západočechů. V sobotu se s nimi trenér Michal Bílek pokusí vyrukovat na Baník Ostrava.
1. Skvělé doplňování vápna
Plzeň má druhou nejsilnější ofenzivu. V prvních čtrnácti kolech vstřelila 23 gólů a podle metriky xG (očekávaných gólů) jich měla dát ještě o trochu více – celkové xG má hodnotu 27,79.
V útočné fázi Plzeň těží zejména z vysokého počtu centrů (256) – pátý nejvyšší počet v lize. Navíc je dokáže skvěle zužitkovat – úspěšnost centrů je 40,6 % (druhá nejvyšší hodnota v lize). Při centrech do vápna je ve vápně připraveno dost hráčů. V zápase proti Sigmě se o centry do vápna nejvíce snažili krajní beci Viktorie Jan Sýkora a Milan Havel, oba se pokusili o osm centrů.
Plzeňská síla ve vápně se zvyšuje v případech, když trenér Michal Bílek pošle do hry vedle Jeana-Davida Beauguela i druhého hrotového útočníka Tomáše Chorého.
Nevýhodou taktiky zaměřené na dlouhé míče je, že se jedná o dost náhodnou strategii. Je totiž potřeba kus štěstí na odražené míče, aby útočící tým proměnil centr v gól, protože přímo po centru padá gólů velmi málo.
Viktoria také často nedokáže balancovat, odkud centruje. Stává se, že hráči centrují z neefektivních pozic. Tento problém však již není tak výrazný jako na začátku sezony. Západočeši se také tak často nedostávají do nebezpečných prostorů ve vápně jako za trenéra Adriana Guľy, protože centrování se stalo hlavní strategií.
2. Ofenzivní beci a vyvažování pomocí středních záložníků
Viktoria využívá velmi často ofenzivní beky. Radim Řezník, Milan Havel a v posledních dvou zápasech na levém beku využívaný Jan Sýkora mají fyzické dispozice i přirozené tendence vysouvat se velmi vysoko, z čehož Západočeši těží. Křídla se poté zatahují do meziprostorů (prostor mezi lajnou a středem hřiště).
Vysoké postavení krajních beků balancuje středová dvojice Pavel Bucha a Lukáš Kalvach. Jeden ze středních záložníků si seskakuje vedle stoperů na straně s míčem, druhý zůstává na ose. Občas si vedle stoperů seskočí i střední ofenzivní záložník, což se proti Olomouci stávalo velmi často.
3. Snaha o rychlejší hru
Viktoria hraje daleko rychleji než za trenéra Guľy, jemuž byl pomalejší a kontrolovaný přechod dopředu často vytýkán. To má své pozitivní i negativní stránky.
Pozitivem jednoznačně je, že rychlý přechod po zisku míče umí soupeře zastihnout ve chvíli, kdy je neorganizovaný. Soupeři si zatím příliš neví rady s velmi rychlými výpady plzeňských krajních beků hned po zisku míče, kteří jsou při přechodech velmi často volní.
Problémem je, že Viktoria nemá hru ani zdaleka tak pod kontrolou jako dřív a dělá více chyb. Jak si všiml Pep Guardiola: „Čím rychleji vedete útok, tím rychleji se vám míč vrátí zpátky.“
Plzeňští tedy kvůli své velké snaze hrát velmi rychle často ztratí míč i ve chvíli
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
