Když přebíral fotbalovou Slavii po Dušanu Uhrinovi mladším, měla po čtyřech zápasech pět bodů a krčila se v dolní polovině tabulky. Nyní je v ePojisteni.cz lize třetí, dva body od první příčky. A i kdyby se sebevíce bránila, mluví se o ní jako o kandidátovi na titul. Kouč Jaroslav Šilhavý ale ví, že vyhrávat nelze věčně a na špatné výsledky má připravený recept. A věří, že jeho tým má charakter, takže ho nějaká porážka nezlomí.
Když jste přebíral mužstvo, prohlásil jste, že potřebujete víc fotbalistů s morálními vlastnostmi, jaké má kapitán Jiří Bílek. Přidali se k němu další?
„Přidávají se. Musí být jeden, který to strhává, a tím je Jirka. Pro mě nesmírně důležitá osobnost. A k němu se nyní přidávají další silní charakteři jako Honza Bořil, Milan Škoda nebo Michal Frydrych. Mají to v sobě. Nebo Honza Mikula, to je také srdcař. Potom je však třeba jít dál a přidávat potřebnou kvalitu. Do zimy chceme mužstvo stabilizovat. Kdyby však v lednovém přestupním termínu přišli tři top hráči, tak je bereme.“
Máte už vytipovaná jména, která by mužstvo obohatila?
„Mluvit o někom je hodně předčasné a netaktické.“

Dal by se celý ligový ročník zvládnout se třinácti hráči jako v Liberci při dobytí mistrovského titulu 2011/2012?
„Nemyslím si. Nevěřím, že bychom zvládli náročný program bez vynucených změn, například zranění dneska přijde hned. Navíc ve Slavii sedí na lavičce hodně kvalitní kluci a budou se chtít do ligových bojů zapojit, nabitá termínová listina po prostřídání přímo volá. V Liberci to bylo trošku jiné, tam nebyl hráčský kádr zdaleka tak kvalitní, proto se základní sestava i hráči, kteří se zapojovali v průběhu hry, skoro vůbec neměnili.“
Říká se, že Slavia má nyní nejkvalitnější a nejširší kádr v soutěži. Souhlasíte?
„Má ho hodně kvalitní, to je jasné. Ale skladba týmu musí mít nějakou strukturu a logiku. Nelze mít jenom hvězdy, které přišly jako drahé posily. Musí všechno fungovat dohromady. My potřebovali rychle nabírat body, tak jsme vsadili na vzpomínané charaktery, jako je třeba Mikula. Fanoušci na ně často hučí, ale byli nenahraditelní. Michal Frydrych není například klasický bek, ale pomohl nám, protože má v sobě touhu vyhrávat. To potřebujeme.“