Proč šel Nehoda do Baníku? Majitel to s klubem myslí neskutečně vážně, říká
Na konci ledna vyrazil do Turecka. Ne že by tam dojednával přestupy na místním trhu. Plnil si tam povinnosti spojené s jeho prací v Baníku. Ostravské mužstvo bylo v Beleku na herním soustředění a Zdeněk Nehoda, šéf klubové sportovní rady, u toho nechyběl. Dlouholetý boss zprostředkovatelské agentury se na chodu Baníku spolupodílí a tím posílil svůj vliv na české fotbalové scéně (žebříček TOP 50 mocných v českém fotbale čtěte ZDE>>>). Jeho nástup do Baníku vzbudil pozornost. V rozhovoru pro deník Sport vylučuje možný střet zájmů a popisuje současnou situaci mezi fotbalovými agenty na českém trhu.
Co vás přimělo nastoupit do Baníku?
„Můžu vás ujistit, že tím důvodem není ani touha po slávě, ani po penězích. Už nějakou dobu v žertu říkám, že slavný už jsem byl. A poslední dobou dodávám, že bohatý taky, protože teď už jsem v penzi. (usmívá se) Láká mě touha pomoct člověku, se kterým mám přátelské vztahy a cítím, že to s Baníkem myslí až neskutečně vážně. No a pak samozřejmě určitá touha ještě něco ve fotbale dokázat.“
Čím si vás Václav Brabec získal?
„V Ostravě bydlím od roku 2007. Na Baník chodím pravidelně a zažil jsem éru pana Petery, pak i pana Šafarčíka. A teď poznávám Václava Brabce. A vidím, že jeho snažení momentálně zdaleka nesměřuje jen k tomu, aby se Baník zachránil. Klub buduje, rozšiřuje, dělá nové zázemí pro mládež. Stálo ho to už velké peníze a ještě bude, ale to jeho srdce, to je to, co mě utvrdilo v tom mu pomoct. Peníze vůbec ne, dělám to zadarmo.“
Kolik času denně Baníku věnujete?
„To je dobrá otázka. Když jsem nabídku z Baníku dostal, musel jsem ji nejdřív prodiskutovat u sebe ve firmě. Protože tu pořád vedu. A opustit ji nechci. Myslím si, že jsme dost úspěšní. Nyní má většinu rozhodování na svých bedrech syn David. Všechno se mnou ale konzultuje, takže veškerá rozhodnutí jdou přese mě. Proto jsem musel ve firmě oznámit, že to jdu do Baníku zkusit, a přitom ujistit, že firmě to neublíží, protože pracovní vytížení v agentuře je časově trochu jiné než v klubu. Ale abych odpověděl na vaši otázku, na Baníku jsem i v době, kdy nejsme na soustředění, dennodenně. Na každém tréninku, občas jdu i do kabiny. Věnuju se mu intenzivně.“
Setkala se vaše vůle nastoupit do Baníku ve firmě, zejména u vašich synů, s pochopením?
„Setkala. Oni vědí, že v Ostravě žiju dlouho. Mladší syn Michal je navíc z Kroměříže a s panem Brabcem se už dlouho zná. Proti nebyl nikdo.“
