Trpišovského novoty ve Slavii: Kolář riskuje u půlky, Sýkorovi bek sedí
Nový herní styl - žádná jiná fráze se s blížící se ligovou premiérou Jindřicha Trpišovského na lavičce Slavie neskloňovala tolik. Novinky ve hře úřadujícího mistra nepřinesly kýžený výsledek, "sešívaní" podlehli sestupem ohrožené Jihlavě 0:1. Přesto se ale najdou aspekty, které by po větším sehrání mohly Slavii přeci jen fungovat.
Ondřej Kolář - brankář/libero
Příchod Ondřeje Koláře místo Jana Laštůvky nebylo jen omlazení brankářského postu - bývalá jednička Liberce přesně zapadá do Trpišovského systému.
Brankář v něm musí umět hrát nohama tak dobře, jako hráči z pole, víceméně plnit roli libera. Pokud jste v zápase s Jihlavou sledovali, kde se Kolář pohyboval, často jste ho našli, jak útočné standardky Slavie sleduje až u půlící čáry, daleko od své branky.
Kolářův styl se Slavii teprve začne vyplácet, až se s ním více sžije. Nová jednička "sešívaných" musí ke kvalitní rozehrávce přidat i větší jistotu při riskantních výbězích. To ukazují dvě situace, ve kterých se Kolář střetl s Davisem Ikaunieksem. V jedné si s lotyšským šikulou poradil zkušenou kličkou, jinou ale neodhadl dobře a střelce Jihlavy poslal k zemi faulem.
Mladé eso Bucha
Jindřich Trpišovský na mladého odchovance Pavla Buchu často sázel v přípravě, bylo jen otázkou času, kdy ho nasadí do ostrého ligového zápasu. Nemoc Tomáše Součka mu dala přiležitost vyzkoušet kapitána juniorky hned v prvním jarním kole.
"Prvních 20 minut se trochu hledal, ale ve druhém poločase byl náš nejlepší hráč ve středu hřiště. Obsáhne velký prostor, měl dnes spoustu odražených míčů," zhodnotil Trpišovský jeho výkon.
Bucha se mezi "velkými chlapci" skutečně neztratil, k absolutoriu má ale stále daleko. Občasná nepřesnost jeho přihrávek se dá předpokládat vzhledem k tomu, že se mladý polař často nebojí posílat riskantní dlouhé balony. Musí ale zesílit v soubojích, právě tam mu hráči Vysočiny dělali největší potíže.
Souhra krajů
Rychlý systém plný běhání je ideální pro křídelní hráče, ovšem náročný na jejich spolupráci. V Jihlavě vyšla jen polovina z nich. Michal Frydrych, stoper ve Slavii přeučený na pravého beka, ofenzivě příliš nepomohl, navíc se mu o poločase vystřídali parťáci na křídle - místo Ruslana Mingazova přišel Miroslav Stoch.
Jestli z něčeho Jindřich Trpišovský může mít radost, je to levá strana hřiště. Jan Sýkora už není konkurentem Jaromíra Zmrhala na post levého záložníka, po přesunu na beka je naopak jeho nejbližším spolupracovníkem. A nová role mu zatraceně sedí.
Jejich chemie je skvělá, dobře se doplňují, často se hledají, když se Sýkora vydá na výlet k vápnu soupeře, Zmrhal nemá problém stáhnout se více dozadu. Ani jejich spolupráce ale na Jihlavu nestačila. Sýkora i trenér Trpišovský uznali, že Slavii chyběly centry ze strany - ne tolik jejich množství, ale rozhodně jejich kvalita. U většiny dlouhých míčů byli hráči Vysočiny dříve.
