Kúdela o závěru na Slovácku: Budeme čekat, až někomu zlomí nohu?
Poprvé se trefil proti Slovácku, v jehož dresu vyrůstal. Těšil se z toho, jako stoper zas tolik gólů nedává. Takže emoce neskrýval. „Něco jsem z tribuny slyšel, nebylo to příjemné. Ale teď bojuju za Slavii, měl jsem radost,“ zdůraznil Ondřej Kúdela (31) po výhře svého týmu 3:1.
Zvládli jste to docela suverénně, co?
„Nerodilo se to úplně jednoduše. Prvních dvacet minut nebylo z naší strany úplně optimálních. Bavili jsme se o tom, že po repre pauze to bývá všelijaké. Výsledkově jsme zápas zvládli, ale druhý poločas se nám moc nepovedl.“
Zaskočili jste Slovácko, které se ke své kombinační hře takřka nedostalo?
„Oni jsou taky silní na míči. Ale my jsme se snažili o naši hru, obehrávat balon. Aby běhal soupeř. Hodně tomu napomohl první gól a pak druhý. Přišel i třetí, který jsme potřebovali, aby se zápas trošku uklidnil. Bohužel nepřišla hra, která měla být. Neřekl bych, že jsme hráli na půl plynu, na údržbu. Ale prostě to nebylo takové, jak jsme si představovali. Příště by nás to mohlo vytrestat.“
Co říkáte na závěrečné emoce?
„Viděli jste to…Kluci, co do těch zákroků šli, musí vědět, co udělali. Ty zákroky byly zbytečné. Emoce k tomu patří. Dál bych se k tomu nevyjadřoval. Někdy jsou zápasy vyhrocenější. Hráči Slovácka do nás asi chtěli jít tvrději, ale je důraz a důraz. Pak budeme čekat, až někdo někomu zlomí nohu a řekneme: O.K., budeme to řešit“? Rozhodčí pískal docela dobře.“
Za Slavii poprvé nastoupil Ibrahim Traoré, posila ze Zlína. Zvládl to, že?
„Viděli jsme ho na tréninku a i v přátelském utkání v Nitře ukázal svou kvalitu. Proto si ho trenérský tým vybral. Zapadl i do kolektivu, není sebemenší problém. Čeká nás hodně zápasů, je u něj velká variabilita. Právoplatně je tady. Na Slovácku to výkonem potvrdil.“
