Jeden za všechny? Ve Slavii poslední dobou platí spíš druhá půlka mušketýrského hesla. Všichni za jednoho. Od dob velkého laufu Milana Škody nestálo červenobílé mužstvo na výrazném kanonýrovi. Potřebuje ho vůbec, nebo lze spoléhat na produktivní zálohu? Každopádně odečteme-li kanonádu v Teplicích, vstřelili „sešívaní“ dva góly ze tří ligových zápasů... V zamčené části článku najdete také přehled gólů slávistických útočníků za posledních 15 sezon či statistiky tří současných forvardů.

Nejdřív byli vyjevení, jak jim slezský outsider na hřišti nepříjemně překáží. Pak se do toho sice dostali, ale leda tak po vápno. V něm slávisté trpěli. Břevno, tyč, tři úniky zakončené mimo. „Mít tak zabijáka, střelce,“ povzdechl si nejspíš trenér Jindřich Trpišovský. V Karviné by to pak bylo jistě za tři body.
Jenže nebylo. 0:0. Mick van Buren zmařil tutovky jako hrom. „Pohybově je na tom výborně, má super věci, ale není to opravdový snajpr,“ míní expert Sportu Martin Jiránek. Tomáš Souček pak nedal penaltu a netrefil se ani při úniku na konci druhého poločasu. „Vystřídali jsme bohužel všechny způsoby, jak nedat gól. Jiný už asi neexistuje,“ nestačil se divit kouč Trpišovský.
Slavii v neděli v Karviné totiž selhala i záloha, obvykle velmi produktivní podpůrná složka. A když zhruba dvacet minut před koncem nastoupila velká posila, rozdílový Nicolae Stanciu, nestálo to vůbec za nic. Přišel na hřiště, a hned se ztratil.
Poslední období, kdy „sešívaní“ téměř viseli na stěžni vepředu sestavy, se odehrálo mezi létem 2014 a létem 2017. Během tří sezon našvihal Milan Škoda úctyhodných 48 branek a pokaždé byl ofenzivním tahounem týmu, který se postupně vyškrabal až na ligový vrchol.