Jarolím vzpomínal, jak vyřadil Fořta ve Slavii: Nebyl to první prohřešek
Traduje se o něm, že na správnou životosprávu je ras, Karel Jarolím se ale každopádně snaží začít vždy u sebe. „Prodloužilo mi to hráčskou kariéru,“ má jasno bývalý kouč Slavie či fotbalové reprezentace. V pořadu O2 TV Sport Česká ulička poodkryl zákulisí dvou hodně mediálně propíraných sporů s hráči - Pavlem Fořtem a Erichem Brabcem.
„Základ je ohlídat si stravu, aby když člověk něco konzumuje, zapojil hlavu,“ hlásil někdejší technický záložník, který na konci 80. let minulého století okusil zahraniční angažmá ve Francii. A tam „přičuchl“ i ke zdravému životnímu stylu. „Není to o tom, že bych si občas nedal něco dobrýho, což většinou nebývá nejzdravější. Ale o střídmosti a pestrosti,“ vysvětloval Michalu Hrdličkovi v České uličce.
To se pak už jako trenér snažil v Česku převést i na hráče. Ty prý sice nekontroloval po provozovnách rychlého občerstvení, ale sledoval výsledky jejich snažení. „Váhu jsme hlídali,“ vzpomínal. „Občas, třeba dvakrát do týdne,“ usmíval se Jarolím.
A jak se vypořádával se situací, kdy nějaký fotbalista dorazil v ne úplně ideálním stavu, třeba s kocovinou? Jarolím připomněl tehdy hodně diskutovaný případ, kdy Slavia v roce 2005 přes Anderlecht nepostoupila do Ligy mistrů.
„Přišel Pavel Fořt a opravdu nebyl na trénink připravenej… Tak byl na nějakou dobu přeřazený do béčka. U něj to nebyl první prohřešek. Měl čas o sobě trochu přemýšlet, pak se vrátil zpátky,“ popsal Jarolím. „Když se teď potkáme, tak na to vzpomíná s úsměvem a nakonec mi řekne, že mu to i pomohlo,“ podotkl kouč.
A s kým s hráčů pak měl naopak horší vztahy? „Jednu dobu, když odcházel Erich Brabec ze Slavie, tak to bylo takový… Kdybych věděl, co to přinese za bouři nevole, asi bych to dneska taky přehodnotil,“ vrátil se Jarolím k roku 2009, kdy se po dvou mistrovských titulech ve Slavii rozhodl zbavit kapitána týmu Brabce, na němž měl klub vystavěnou třeba i marketingovou kampaň.
„Když jsme se potkali po nějaké době, tak mu to taky pomohlo, začal o sobě víc přemýšlet… A myslím, že mu to prodloužilo kariéru,“ má ale jasno Jarolím, který později vyhazov vysvětlovat Brabcovým přátelstvím s tehdejším ředitelem klubu Petrem Doležalem: „Měl pocit, že si může dovolit všechno.“
