Příběh posily Teplic: uspíšený porod kvůli Zidanovi i stáž v Barceloně
Darovanému koni na zuby nehleď. Tohle dědictví ale Radim Kučera po Stanislavu Hejkalovi velice rád přivítá. Obránce Ruben Droehnle udělal na Stínadlech dojem. „Levačku má opravdu výbornou, navíc se jeví dobře i charakterově,“ chválí francouzského defenzivního univerzála sportovní ředitel „sklářů“ Štěpán Vachoušek. Při hledání nejnovější akvizice využil i zkušenosti z působení v Olympique Marseille.
Bylo léto 1998. Francie na domácím mundialu kosila jednoho soupeře za druhým a štrádovala si to až do finále, které bylo na programu v neděli 12. července. Zatímco celá země napjatě očekávala, jak si Zidane a spol. poradí s nabušenou Brazílií na kultovním pařížském Stade France, v 500 kilometrů vzdáleném Štrasburku rodina Droehnleů řešila jiný rébus.
První potomek měl přijít na svět přesně v den největšího fotbalového svátku. „Nepřipadalo v úvahu, aby se čekalo do neděle,“ vyprávěl otec Pascal před lety novinářům. Zapálený fanda přišel s razantním řešením: „Syn se musí narodit už v sobotu!“ Přidělený gynekolog dal svolení a matka Nathalie v sobotu nad ránem přivedla na svět syna Rubena.
V neděli už tříčlenná rodina v porodnici sledovala slavné vítězství 3:0 pod taktovkou Zidana. „Pamatuji si, že nemocniční obrazovka byla velmi malá, ale fakt malá! Na menší jsem fotbal nikdy nesledoval. O to zvláštnější pak byly oslavy triumfu se sestřičkami na oddělení. Až po cestě domů jsem viděl, jak je město vzhůru nohama,“ popisoval Pascal, který před několika lety vedl rezervu Racingu Štrasburk, svůj nevšední zážitek.
Zajímavá story Rubena Droehnlea zde však nekončí. V průběhu let se z něho vyklubal fotbalový talent, který dokonce zemi galského kohouta reprezentoval v mládežnických výběrech. Na stáž si ho pozvala Barcelona a v 15 letech přišel přestup do Lille. Vše nasvědčovalo tomu, že synek narozený ve zlatém roce může udělat zajímavou kariéru. Jenže zásadní šance nikdy nepřišla. Ještě letos na podzim se Droehnle chystal s áčkem, jenž vede Ligue 1, ale soutěžní star za něj žádný nemá.
A tak se otevřela cesta pro Teplice. „Neustále mi chodí emaily od francouzských agentů, kteří mi nabízí různé hráče. Občas se na to člověk podívá, zda tam není někdo zajímavý,“ popisuje cestu k zahraničním posilám sportovní ředitel Štěpán Vachoušek. Na Droehnela ho však přivedl český manažer, jenž Vachouška spojil s kolegou z Francie. Zde přišla vhod Vachouškova epizoda z Olympique Marseille. „Je to výhoda. Někteří lidé si mě pamatují,“ nezastírá bývalý záložník.
Levonohoého fotbalistu si ještě s trenérem Stanislavem Hejkalem proklepli v analytických programech, viděli jeho výkon v přípravě za áčko Lille proti Bruggám a byli nadšeni. Pořád ale existovala varianta, že by mohli přivést zajíce v pytli. Ostatně španělský bek Manel Royo z předminulé sezony budiž tomu důkazem.
„Ruben k nám chtěl, měl velkou touhu hrát první ligu a ruku na srdce – Slavia, Sparta či Plzeň dělají českému fotbalu v cizině dobrou reklamu,“ říká Vachoušek. „Shodli jsme se s trenérem, že ale potřebujeme Rubena vidět naživo v tréninku. Abychom si vyjasnili určité pochybnosti.“
Domluvit v období koronavirové krize a neustálých lockdownů zkoušku zahraničního hráče však není vůbec snadné. Přesto se mladý Francouz na desetidenní test na severu Čech vydal. Trenér Hejkal už na Stínadlech nebyl. Avšak Vachouška od prvních tréninků se „žlutomodrými“ uchvátil.
„Má skvělou levačku, kvalitní centr, pohyb a rozehrávku. Našli jsme šikovného beka,“ těší Vachouška.
