Světoběžník Jiránek: Liga v Česku může začínat klidně až v březnu
Na fotbalové termíny je expert. Martin Jiránek hrál v Anglii o Vánocích, v Itálii celý leden a v Rusku si před lety zkusil model jaro – podzim. „V českých podmínkách je soutěžní fotbal v zimě vždycky trochu loterie, ze všeho nejvíc záleží na počasí,“ říká bývalý reprezentant. V rozhovoru pro deník Sport mluví i o receptu pro českou ligu.
Letošní zima je krutá i v nížinách – a fotbal trpí. Hraje se na rozbahněných hřištích a někdy se musí zápasy rovnou odložit...
„Přitom třeba před rokem byla česká zima mírná. Letos se bavíme o extrémní situaci i kvůli měsíčnímu přerušení podzimní ligy, proto se muselo hrát už v lednu.“
Vy jste zimní ligu poznal v Anglii a Itálii. Tam asi trable s terény nebyly, viďte?
„Občas paradoxně ano. Třeba v Anglii jednou napadlo pět centimetrů sněhu a místní nevěděli, co s tím, tak se zápas odložil. A Itálie? Na severu to v lednu a únoru taky nebývalo moc extra, ale většina programu se normálně odehrála.“
I proto, že se v tamním fotbale točí víc peněz a kluby Serie A si mohou dovolit víc než v Česku?
„Jasně, abyste udrželi trávník i v zimě v perfektním stavu, potřebujete sáhnout hlouběji do peněženky. Chápu, že kluby uprostřed koronakrize počítají každou korunu. Vzpomínám si, že třeba v Rusku jelo vyhřívání celou zimu. Všude kolem ležel sníh, ale tráva byla výborná. Přijeli jsme ze soustředění a první ligový zápas jsme hráli na perfektně připraveném hřišti. Někde to rovnou vyřešili umělkou: když jsem hrál za Spartak Moskva, měli jsme ji v Lužnikách.“
V Rusku jste poznal i severský rytmus jaro – podzim, který se v tamní Premier League mezitím zrušil a přešlo se na obrácenou evropskou klasiku.
„Než jsem přišel do Ruska, byl jsem zvyklý na dovolenou v létě, ale po fotbalové stránce jsem si nestěžoval. Líbilo se mi, že jsme nehráli v extrémních mrazech, a sněžení během prvních jarních zápasů se taky dalo zvládnout. Změnu na podzim – jaro v Rusku udělali hlavně kvůli evropským pohárům: třeba se Spartakem nám jednou skončila ligová sezona a pak jsme ještě museli tři týdny trénovat kvůli Lize mistrů.“
Čistě teoreticky, nebyla by ligová sezona dejme tomu od března do listopadu řešením i pro Česko?
„Takhle radikálně bych to neměnil, jsme zvyklí na červencový začátek sezony a květnový nebo červnový konec. O minulém víkendu bylo šílené počasí a teď jsou mrazy, ale odložené zápasy se dají časem dohrát. Pokud by to bylo na mně, posunul bych začátek jara na březen, aby liga měla o něco větší jistotu lepších terénů.“
Pozdější jarní start by znamenal i víc vložených kol. Jenže obliba zápasů uprostřed týdne v Česku dlouhodobě není moc vysoká.
„Loni na jaře se po restartu ligy hrálo ve středu běžně. Bylo vidět, že když se chce, tak to jde. Proto bych se vložených kol nebál ani do budoucna.“
Jednou z variant by mohlo být i snížení počtu ligových klubů, ne?
„Tohle téma se překvapivě řeší i v Rusku, kde žije 150 milionů lidí. Klubům, které by v lize zbyly, by spadlo do klína víc peněz, ale já mám pocit, že i týmy ze spodu tabulky mají soutěži co dát. Šestnáct klubů naplánovaných pro příští sezonu bude ideální počet. Zůstal bych i u nadstavby, za první dvě sezony se neukázala všechna její pro a proti. Tenhle projekt ještě potřebuje čas.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 34 | 85:20 | 86 |
| 2 |  | 34 | 82:43 | 74 |
| 3 |  | 34 | 59:33 | 69 |
| 4 |  | 34 | 58:33 | 63 |
| 5 |  | 34 | 60:45 | 58 |
| 6 |  | 34 | 44:32 | 52 |
| 7 |  | 34 | 41:42 | 52 |
| 8 |  | 34 | 48:38 | 49 |
| 9 |  | 34 | 40:40 | 45 |
| 10 |  | 34 | 40:37 | 43 |
| 11 |  | 34 | 49:54 | 39 |
| 12 |  | 34 | 37:49 | 39 |
| 13 |  | 34 | 33:47 | 38 |
| 14 |  | 34 | 30:50 | 32 |
| 15 |  | 34 | 34:66 | 30 |
| 16 |  | 34 | 33:57 | 26 |
| 17 |  | 34 | 26:65 | 25 |
| 18 |  | 34 | 23:71 | 17 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
