Tak tomu se říká setkání po letech. Přesně čtrnácti Miroslav Koubek, hlavní trenér. Stanislav Hejkal, asistent. Poprvé se dali dohromady ještě v Kladně, za které oba dříve hráli. „Dostával jsem ho se Standou z divize do první ligy, dělali jsme spolu pět let,“ ohlíží se nový kouč Hradce Králové. „Viděl jsem Standovu práci, trenérskou bystrost, oko, pohotovost. Poznal jsem, že se rodí dobrý trenér,“ chválí svého parťáka.
Pak se rozdělili a nespojili se znovu, ani když Koubek lákal svého spolupracovníka do Baníku či Slavie. Zůstali však v kontaktu, vídali se v Kladně, zašli každý rok na vánoční punč. „Standa z Kladna“, jak se Hejkalovi říká, platil za vyhledávaného asistenta, ve středočeském klubu pomáhal Jaroslavu Šilhavému, v Teplicích a pak ve Spartě Zdeňku Ščasnému či Petru Radovi. Na Letné pracoval i coby skaut. Naposledy velel Severočechům dva roky jako hlavní kouč.
„V Teplicích byl nedoceněný. V tamějších podmínkách a s kádrem, který měl, si vedl velmi dobře. Pak se asi ukázalo, že tam byl jiný problém,“ míní Koubek. „Snažil jsem se zastavit sestupnou tendenci. Změna trenéra to nikam neposunula. Ale mám na tom podíl, pustil jsem tam ´nažrané´ hráče. Měl jsem to hrát s mladými hladovými a třeba by to dopadlo lépe,“ rekapituluje Hejkal.
Ve volnu si dal alespoň dohromady pochroumanou kyčel – a pak se ozval Koubek. Díky Hradci se zase objevili v jedné trenérské šatně. „Nebyla pro mě jiná volba,“ říká Koubek. „Od roku 2007 se mi vyhýbal, teď se naše cesty zase sešly,“ usmívá se. „Okamžitě jsem viděl, že Míra má pořád energii a dost sil. A že chce být u všeho, aby měl o všem přehled, proč a jak se co dělá,“ přidává Hejkal. „Jde s dobou, ale v tomhle směru mě hned napadlo: Aha, to je starej dobrej Míra...“
Do trenérského štábu patří vedle trenéra brankářů Tomáše Poštulky, jenž už u týmu byl, i další asistent Adrian Rolko. Hradecký rodák „přestoupil“ z Mladé Boleslavi. „Adrian byl jasná volba, chtěl jsem mít někoho odtud, kdo pomůže s orientací v klubu, ne abychom byli všichni naplaveniny. Proč by si Hradec nemohl vychovat vlastního trenéra z vlastní líhně?“ nadhazuje Koubek.