Co Vrbovi v Baníku zlomilo vaz: nejen výkony a výsledky, ale celkový chaos
Jasně, v profesionálním fotbale jsou klíčové výsledky. V českém prostředí, kde se na nějakou koncepčnost a systematickou práci moc nehraje, obzvlášť. Bohužel. Kdyby však Pavel Vrba navzdory slabému bodovému zisku za necelých pět měsíců na Bazalech prokázal kvalitu a cit, jenž se od tak zkušeného kouče očekával, třeba by zůstal. Jenže pozitiva se hledají fakt těžko. Co mu tedy ve finále kromě současného čtrnáctého místa v tabulce FORTUNA:LIGY podlomilo pozici?
Tristní výsledky = boj o záchranu
Nemusíte být fotbaloví experti, abyste vytušili, že je zle. S Vrbou na lavičce nerozjel Baník výroční sezonu bojem o poháry, ale o záchranu. S průměrem bodu na zápas jsou Ostravští po jedenácti kolech na čtrnáctém místě tabulky, což by na konci ročníku znamenalo baráž. A tedy i blamáž. Takhle špatně na tom Slezané byli naposledy před pěti lety, od té doby se ambiciózní klub se čtvrtým nejvyšším rozpočtem v Česku pohyboval v úplně jiných patrech. Až nyní přišel tvrdý pád. S nadsázkou se však dá říct, že Vrba oproti předchůdcům aspoň jeden evropský duel zažil. V červenci se FCB před vyprodaným stadionem utkal s Celtikem, účastníkem Ligy mistrů...
Nudné výkony a domácí průšvihy
Každá změna trenéra potřebuje čas a trpělivost, než si vše sedne. Mužstvo si musí zvyknout na nový realizační tým – a naopak. Liší se požadavky, míra náročnosti, styl práce i lidský přístup. V případě Baníku však nebylo znát, kam směřuje. Navíc nešlo o vyloženě smolné období, kdy body nenaskakují jen kvůli objektivním důvodům, jako jsou zranění či tragická koncovka. Vykřičníkem byla už příprava, výkony v soutěži pak vše jen podtrhly. Povedené poločasy za dvanáct utkání včetně pohárového trápení v Kroměříži byste napočítali na prstech jedné ruky. A k tomu ta ztráta domácí pevnosti... Ve Vítkovicích vyhrála Olomouc, Teplice, Brno a České Budějovice. Ostuda.
Negativní atmosféra
Kde je Vrba, tam je v poslední době dusno. O náhodě už nemůže být řeč. Od prvního letního tréninku na Bazalech řešil rodák z Přerova hlavně to, co se o něm a Baníku napsalo v deníku Sport a na webu iSport.cz, než aby se věnoval důležitějším věcem. Jízlivé poznámky na média si neodpouštěl ani přímo při tréninkových jednotkách či v kabině. Hráče tímhle rozptyloval, což platilo i při utkáních, když pro změnu nasazoval fén směrem k rozhodčím. Fotbalisté sedící na lavičce kroutili hlavami, protože Vrbovo chování spolu s bývalým vedoucím mužstva Romanem Fialou vůči sudím bylo opakovaně za hranou. Celková podrážděnost tím pouze bobtnala.
Chaotické zmatky
Pomoc sportovnímu úseku s vytipováváním posil? Až na Srdjana Plavšiče vůbec... Vrba potvrdil, že o fotbale už nemá přehled jako dřív. Několikrát sám přiznal, že ostravský kádr moc neznal, což u klubu, ve kterém si jednu přál skončit, nepůsobí dobře. Čert vem občasné spletení jmen, takový Petr Uličný by mohl vyprávět. Mnohem horší byl až trapný chaos, kvůli kterému kouč ztrácel respekt kabiny. O jednom zkušeném českém fotbalistovi si například myslel, že je Španěl. Nedávno zase po Bazalech chodil s nářky, že nemá levého beka, tudíž nelze nahradit chybujícího Jiřího Fleišmana. Z Karviné přitom na tuto pozici v létě dorazil Eldar Šehič, variantou je i Cadu nebo Jan Fulnek.
Mladíci bez minutáže
Znělo to tak líbezně, když trenér v létě mluvil o tom, že za každou cenu nepotřebuje posily, protože Baník disponuje dostatečným množstvím velmi kvalitních odchovanců. David Buchta s Petrem Jaroněm to v úvodu ročníku potvrdili, k nim se přidal stoper Karel Pojezný. Šikovné trio se sice svezlo s týmovými neúspěchy, nicméně nezklamalo. Patřilo k tomu lepšímu, co Ostravští ukázali. Jenže tihle kluci – a přidejme k nim klidně i Martina Hrubého s Danielem Smékalem – postupem času nedostávali vůbec čuchnout. A to ani na půdě třetiligové Kroměříže ve druhém kole MOL Cupu. Příště ve Velvarech by snad měla nastoupit mnohem mladší základní sestava.
