Nenávist v derby: od chytré pojistky ke zneuctění obětí holokaustu...
Do derby zbýval týden a pár hodin. Na Letné hrály Pardubice, Sparta vedla. Přesto se z domácího kotle začal ozývat pokřik „Jude Slavie“. Nepochopitelně. Také hned přišla výchovná facka za uši. Z vlastních řad, když okolní tribuny tvrdé jádro vypískaly. V neděli se velká část sparťanských fanoušků vydá směr Eden. Že se pokřik bude z hostujícího sektoru znovu ozývat, je stejně pravděpodobné, jako že z druhé strany bude znít skandování "smrt Spartě". Byť kluby i veřejnost s těmito projevy několik let bojují.
Přitom v případě prvního pokřiku jde o téměř stoletou záležitost. Spojování vršovického klubu se Židy započalo už ve dvacátých letech 20. století. V roce 1923 týden před bitvou o Prahu přes metropoli projížděla výprava West Hamu United, která se přesouvala z Berlína do Vídně. Slavia si s anglickým celkem domluvila přátelské utkání.
Ovšem tehdejší židovští činovníci (hlásili se i ke Spartě) přišli s vykutáleným nápadem. „Chytrým lidem na Slavii – tehdy už uměli vydělávat peníze – jeden významný člen řekl, aby si nedělní zápas pojistili proti dešti, a přemluvili anglický tým, aby hráli v pondělí. Takže v neděli pršelo a Slavia dostala peníze od pojišťovny, v pondělí se hrálo a Slavia dostala peníze od diváků,“ popsal příběh slávistický historik Vladimír Zápotocký v roce 2018 pro Český rozhlas.
Konkurenční sparťané takové jednání těžce polykali. Jakmile se tedy slávisté dostavili na jejich území, aby tam sehráli pražské derby, z ochozů se začalo ozývat „Jude Slavie“. Pokřik, který trvá dodnes.
Nebo jinak – trvá dodnes, ovšem mezitím v čase vymizel. Vrátil se po dlouhém čase a leckteří slávisté trvají na tom, že ti, kteří ho vzkřísili, nemají o původní historce ani ponětí. Že ji zpětně používají pouze jako kličku pro vlastní obhajobu. Že důvodem obnovy byla hvězda, židovská a slávistická, obě postavené na špičku.
Zpátky do roku 1923. V tu dobu se jednalo o pouhé lidové předsudky vůči Židům, ovšem příchod nacismu a činy založené na myšlence vymazat židovskou obec z planety Země postavily pokřik do zcela jiného, hanlivého významu, který dnes uráží oběti holokaustu a jejich pozůstalé.
Označení jude totiž museli nosit všichni židé, kteří byli nacisty postupně vražděni v koncentračních táborech, kde jich zemřelo na šest milionů.
I proto s ním Sparta jako klub nechce mít nic společného. „Nepřejeme si, aby se takové věci skandovaly na stadionu. Nepřijde nám to vhodné s ohledem na historický kontext, ve kterém bylo slovo „jude“ používané. Citelně se to dotýká lidí, kteří jsou spojeni se zrůdnostmi, které se během druhé světové války děly, a zraňuje je to,“ reaguje Ondřej Kasík, ředitel komunikace Letenských.
Podobný problém řeší i na druhém břehu Vltavy. Pokřik „Smrt Spartě“, kterým slávisté svým rivalům často oponují, je totiž podle Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace stavěn na stejnou úroveň s „Jude Slavie“.
Kdy vznikl? Počátek se těžko hledá. Pamětníci hovoří o jeho polistopadovém původu, tedy o devadesátých letech minulého století. Padají za něj podobné či totožné finanční tresty. Ať už pro kluby, které zodpovídají za chování vlastních fanoušků, či hráče, kteří se v minulosti několikrát nechali strhnout a hanlivý pokřik skandovali společně s příznivci.
Asi si vzpomenete: Stanislav Vlček, Pavel Fořt a Radek Dosoudil v roce 2006 řvali tento slogan spolu s fanoušky. Marek Suchý o tři roky později pozdvihl před příznivci šálu s tímto nápisem, k pokřiku se nechali strhnout Miroslav Stoch (2017) a Nico Stanciu (2020). Oba za to zaplatili 40 000 korun.
Na jaře 2014, kdy český fotbal vedl Miroslav Pelta, se za hanlivé pokřiky proti jeho osobě či jiným postávám a klubům dokonce přerušovala utkání. A tak tehdejší šéf kotle sešívaných Lukáš Vala přezdívaný Strašák na to předem upozornil na Twitteru: „Na zítřejším derby bude skandováno 'Smrk Spartě' a 'Pelta je čumák'. Cokoliv jiného je jen vada sluchu.“
„Nejen na téma nevhodných pokřiků samozřejmě s fanoušky hovoříme. Stejně jako řešíme například vhazování předmětů na plochu. Věříme, že nedělní derby přinese skvělý fotbal i atmosféru,“ vzkázal na dotazy Sportu tiskový mluvčí červenobílých Michal Býček.
Zatímco v případech vandalismu, používání pyrotechniky, vhazování předmětů či jiných provinění proti návštěvnímu řádu mohou kluby konat a udělit fanouškům finanční tresty a zákazy vstupu na stadiony, u slovních útoků je to jiné.
Zaprvé se těžce dokazují, pokud nejde o zřejmé útoky jedinců, a zadruhé kluby nemají oporu v zákonech a trestní správě. Fotbalové prostředí je totiž optikou orgánů trestního řízení vnímáno jinak, než když se antisemitské urážky dějí na veřejných místech.
Sportovní vyhrocenost fanoušků vůči rivalovi částečně mění pravidla, slovní výpady nesouvisí s násilím a chystanými reálnými útoky proti etnickým skupinám. Je tedy rozdíl, zda se tyto útoky projevují na ulici, či na stadionu.
Veškerá zodpovědnost tak padá na bedra klubů, které jsou za fanouškovské výlevy tvrdě sankcionovány, byť se snaží o osvětu. Jen těžko si ale lze představit, že se oba hanlivé chorály v blízké době podaří nadobro ze stadionů vymýtit.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:29 | 68 |
| 2 |  | 30 | 81:25 | 66 |
| 3 |  | 30 | 55:29 | 57 |
| 4 |  | 30 | 53:49 | 48 |
| 5 |  | 30 | 36:38 | 46 |
| 6 |  | 30 | 45:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 39:43 | 38 |
| 8 |  | 30 | 34:40 | 38 |
| 9 |  | 30 | 39:42 | 37 |
| 10 |  | 30 | 35:54 | 35 |
| 11 |  | 30 | 46:57 | 35 |
| 12 |  | 30 | 43:42 | 35 |
| 13 |  | 30 | 38:63 | 32 |
| 14 |  | 30 | 40:56 | 31 |
| 15 |  | 30 | 29:58 | 28 |
| 16 |  | 30 | 37:55 | 26 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
