Růskův nejlepší zápas v Sigmě, chválil Jílek. Za Chytila v létě Vaněček?
Nejdřív ho potěšila výhra Petra Pavla v prezidentské volbě, pak i výkon svých hráčů. Jen ten výsledek mohl být při troše štěstí trošku lepší... Ve Václavu Jílkovi, kouči Olomouce, po domácí remíze 1:1 se Spartou přetrvává pocit, že blízko byla i výhra Hanáků.
Jak to tedy je s tím bodovým ziskem?
„Řekl bych to dvěma slovy: zdravý bod. A z mého pohledu zasloužený. Jsem si vědom, že v závěru mohla Sparta strhnout vítězství na svou stranu, ale přetrvává ve mně pocit, že v kontextu celého utkání jsme byli o kousek lepším týmem. Důvod, proč jsme utkání nedohráli do vítězného konce, bylo řešení finální a finální fáze a svým způsobem efektivita. Vybavuju si tři střelecké pokusy na vápně po odraženém balonu, minimálně jedna střela musí aspoň ohrozit brankáře, ale nám to šlo do x-té řady... Sparta je kvalitní soupeř, bod určitě bereme, ale ve mně přetrvává pocit, že mužstvo udělalo naprosto maximum a byl bych rád za tříbodovou odměnu.“
Trenér soupeře Brian Priske ocenil vaši taktickou připravenost a střed pole. Prozradíte, jaký jste měli plán?
„Pokud chceme uspět se Spartou, je to otázka organizace hry. To je naprosto klíčová věc. My nedisponujeme rozdílovými hráči s technickou individuální kvalitou jako Sparta, na druhou stranu musím říct, že nás oni trošku překvapili taky. Čekali jsme daleko větší míru výstavby, hernosti hlavně v prvním poločase. Ukázalo se dobré čtení nás jako soupeře, protože si asi byli vědomi našeho dobrého agresivního presinku. Hřiště navíc není v úplně ideální kondici, takže se tomu chtěli vyhnout. Náš plán byl taky vedený v tom kontextu, že si nechceme zbytečně naběhnout. Taky jsme čekali agresivitu a vysokopresinkové chování sparťanských hráčů. Proto jsme chtěli dvě šestky dostat v rozehrávce malinko níž, vytáhnout si jejich šestky a dostávat se do toho prostoru, kde měli společně balony sbírat Mojmír Chytil a Tonda Růsek.“
To ale není všechno...
„V přípravě jsme viděli, že Sparta měla problémy s míči za obranu. Tam byl prostor, kdy se stopeři nechávali vytahovat hodně nahoru. Fungovalo to, Mojmír i Tonda se tam dostávali velmi dobře. Ale na to, že se hrálo poměrně svižné utkání, nerezultovalo právě díky připravenosti obou týmů velké množství brankových příležitostí.“
Chtěli jste hrát po Sörensenově vystřídání přes mladého Patrika Vydru?
(kýve hlavou) „Jo, komunikovali jsme o tom. Do té doby měl tři ligové starty, viděli jsme ho i v přípravě. Když jsme chtěli hrát dlouhý balon, nebyl prvotním záměrem, aby mířil do Sörensena. Ten je ve vzdušných soubojích skvělý. Příchodem Vydry jsme to ale chtěli změnit a víc se tlačit do něj, abychom ho dostali pod tlak a řešil složité situace. Nemyslím si však, že by to nezvládl.“
Antonín Růsek byl nejlepším hráčem utkání, souhlasíte?
„Naprosto. Za mě odehrál Tonda nejlepší výkon za celé působení, co tady je. Jenom to potvrzuje naše slova a vnímání toho hráče. Pomaličku, polehoučku se dostává do pozice, kde jsme ho chtěli mít a kde jsme si mysleli, že bude dřív. Teď to jednoznačně potvrdil. V množství uhraných soubojů, ale i v rozdílovosti v chování kolem útočného vápna. Byl schopný se dostat ze souboje jeden na jednoho, odpoutat se, vytvořit příležitost. Z pravé strany si vybavuju dvě situace ve druhém poločase, kdy se perfektně zbavil obránce a přihrával před branku. Výborný výkon. Chválím tým, ale Tonda vyčníval.“
Co je na něm top? První dotyk?
„Od prvního okamžiku naplňoval to, že dokáže velmi dobře zalepit první balony. S tím pak souvisí i jeho střelecká efektivita v tréninku. Umí trefit balon a dobře technicky zvládnout těžké situace. Navíc byl tentokrát i schopný vytempovat první dotyk tím, že si na sebe natáhl soupeře a velmi dobře se pak druhým dotykem ze situace dostával. Hřiště nedrží, takže když za ním šel bek na první dobrou, byl schopný se z toho uvolňovat. Vycházelo mu to, jsem za to rád. Jen doufám, že si udrží výkonnost, bude ji potvrzovat nebo ji ideálně ještě zvyšovat.“
Bere však „jen“ asistenci, nešlo vytěžit víc?
„Pravdou je, že v předbrankových situacích nebyl, tam byli jiní. On tentokrát vytvářel servis. Když máte dva útočníky, většinou to tak bývá, že Tonda se dostává víc do těžiště a do strany. Mohl mít víc asistencí, protože na první tyč posílal dva skvělé balony. Škoda, šlo z toho vytěžit víc.“
Proč jste Růska střídal? Neměl víc sil než Chytil?
„Neměl. Bylo připravené, že na základě křečí odstoupí Mojmír, ale komunikovali jsme spolu u lavičky. Říkal, že je OK, vzal si magnesko a dohrál. Tonda si o střídání naopak řekl.“
A není limitující, že pak nemáte na lavičce dalšího hroťáka? David Vaněček opět chyběl...
„Měl dneska nastoupit a odehrát nějakou minutáž za béčko, ale po tréninku na umělce lehounce cítil koleno, tak jsme ho pošetřili. A směrem ke Spartě jsme o tom neuvažovali, cítíme pořád handicap v herní stránce. Není to otázkou čtrnácti dní ani měsíce, aby se dostal do stavu připravenosti a byl schopen mužstvu pomoct. Pro nás je naprosto klíčové – a bavili jsme se spolu o tom – abychom ho měli stoprocentně připraveného na léto, kdyby eventuálně odešel Mojmír Chytil. Uděláme pro to maximum. Možná to bude v dubnu, květnu... Nevytváříme na něj žádný tlak. A na lavičce máme ještě Zlatana (Tomáše Zlatohlávka), kterého vnímáme jako hráče do hrotové pozice. Tam udělá nejvíc práce a splní i presinkové nároky.“
Jak se vám líbil Pavel Zifčák na netradiční pozici pravého wingbeka?
„Řekl bych, že to zvládl velmi dobře, i když jsem na něm postupem času cítil, jak jde kvůli kondiční náročnosti technickou kvalitou trošku dolů. Ale víceméně nebyl z jeho strany žádný problém.“
Navíc z ní padl krásný gól Jana Navrátila...
„V přípravě se mu úplně nedařilo brankové situace řešit, ale před zápasem jsem Honzíkovi řekl, že gól dá. Jsem rád, že se to splnilo. (úsměv) Na druhou stranu je třeba přiznat, že měl dvě nebo tři situace vyřešit lépe. Měli jsme to dohrát do koncovky, nepodařilo se to. Pak byl zklamaný, že jsme ho střídali dřív, ale od Filipa Zorvana jsme si slibovali větší míru hernosti. V tréninku ukazoval velmi dobré věci, ale zase jsme ztratili trochu běžecké aktivity a rychlosti. Přišla totiž pasáž, kdy nás Sparta na deset minut zatlačila do hlubokého bloku. Sice bez šancí, ale záměr to nebyl.“
Nechtěl jste Navrátila v poločase dokonce střídat, kdyby nedal v nastavení gól?
„Přemýšlel jsem o tom. (úsměv) Ale jsme zvyklí s hráči mluvit, po konci zápasu nám říkal, že ve druhém poločase už byl do hry jinak vtažený, gól mu pomohl. Ne vždycky je rozhodnutí trenéra dobré, ale po chvíli jsme se rozhodli dát tam Zorvana. Musím říct, že moc jsme z toho nevytěžili, měli jsme spíš brejkové situace nebo individuální akce Mojmíra s Tondou, ale sílu v mezihře úplně ne.“
Nečekáte víc od Denise Ventúry?
„Je potřeba brát, že Denis hrál po velmi dlouhé době první ostrý zápas – a zrovna proti Spartě. My víme, kde jsou jeho kvality. Dlouhodobě ho v tréninku vnímáme za rozdílového hráče. Ještě to neukázal. Proti Spartě odehrál standardní utkání, očekávání máme ještě vyšší.“
Při inkasované brance vzniklo několik chyb, kterým se ale dalo poměrně jednoduše zabránit, viďte?
„Jednoznačně strašně laciná branka, ještě po tom dobrém úvodu. Byla to první situace, ani ne nebezpečná akce, protože jsme ji měli přikrytou. Haraslín odskočil od řady, přišlo v první fázi velmi dobré vystoupení, ale nemůže Pokyho (Jakuba Pokorného) takhle jednoduše obejít. V momentě, kdy se to stane, musí Vrašťa (Lukáš Vraštil) na dvaceti metrech dva nebo tři kroky proti němu, aby mu zmenšil střelecký úhel. To se nestalo. A nejsem si úplně jistý, jestli Čvančarova střela nebyla z části chytatelná.“
Haraslín si Pokorného povodil i při penaltové situaci...
„Stopeři hrají v pětkové řadě, takže když hraje soupeř na tři útočníky, musejí vystupovat do vyšší výšky. Jsou tam díry kolem naší šestky, takže to byl záměr. I v té brankové situaci se nejdřív choval správně, ale musí pak pohyb zastavit. Nemůže se nechat takhle jednoduše obejít. Byla to věc, která pramenila z toho, že jsme kluky upozorňovali na nutnou aktivitu. Chybí ale míra zkušenosti, abychom to dohrávali ve vyšší kvalitě.“
U některých Trefilových výběhů na centry jste nebyl nervózní?
„Není to jednoduché, standardek tam bylo strašně moc. Vždycky říkám Lovasovi (trenéru brankářů Tomáši Lovásikovi), že gólman si získá respekt, když stáhne balony, které jsou padesát na padesát. Z pozice trenéra nemám rád, když do toho brankář sice jde, vypadá to dobře, ale jen to posune před sebe a soupeř z toho sbírá další ohrožení. Představa je taková, abychom víc balonů sbírali rovnou ze vzduchu, ale jsem si vědom, že pro brankáře to není mnohdy jednoduché. Určitě je ale prostor ke zlepšení.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 68 | |
| 2 |  | 30 | 66 | |
| 3 |  | 30 | 57 | |
| 4 |  | 30 | 48 | |
| 5 |  | 30 | 46 | |
| 6 |  | 30 | 41 | |
| 7 |  | 30 | 38 | |
| 8 |  | 30 | 38 | |
| 9 |  | 30 | 37 | |
| 10 |  | 30 | 35 | |
| 11 |  | 30 | 35 | |
| 12 |  | 30 | 35 | |
| 13 |  | 30 | 32 | |
| 14 |  | 30 | 31 | |
| 15 |  | 30 | 28 | |
| 16 |  | 30 | 26 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
